
Konec světa nenastal. Možná
- Recenze
- Vytvořeno 24. 8. 2013 3:00
- Autor: Jiří Lojín

Koncem minulého roku mnoho lidí očekávalo předpokládaný konec světa. Někteří s vážnými obavami, jiní, těch byla určitě menšina, se na něj dokonce těšili. Ohlášený zánik naší civilizace byl skvělým námětem katastrofických filmů. Pokušení podlehli renomovaní tvůrci, třeba Roland Emmerich, ale levné béčkové filmy se ke slovu dostaly také.
Konec světa nenastal, stejně jako nedošlo ke kolapsu počítačů při příchodu roku 2000, ani jiná katastrofa, která by rázně ukončila naše pozemské trápení. Proto na Zemi dál žijeme a snažíme se ji pomalu, ale důkladně zničit. Náladou druhého či třetího dne po 21.12.2012 se nechal inspirovat básník Igor Malijevský v básni, která se stala titulní pro sbírku Druhý den po konci světa.Krátký pohled na životopis Igora Malijevského nám prozradí, že jeho tvorba není omezena pouze na poezii. Zabývá se uměleckou fotografií, divadelními vystoupeními s Jaroslavem Rudišem a spolu s uskupením Hlinomazův apetit i hudbou. Básně ve sbírce jsou inspirovány běžnými událostmi a dojmy, klíče k některým z nich jsou známé pouze autorovi. Něco o nich prozradil třeba ve svém vystoupení zaznamenaném Českým Rozhlasem, které je k dispozici na adrese http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2915360. Jiné inspirační zdroje jsou zcela jasné, jako, samozřejmě, u titulní básně Druhý den po konci světa.
Modlitba za duši Vladimíra Michajloviče Gunďajeva je společensky mnohem závažnější. Reaguje na vyjádření patriarchy Kirilla - Gunďajev je jeho civilní jméno - na rebelské vystoupení skupiny Pussy Riot. Nenávistný tón jeho projevu prozrazuje, že byl více pobouřen urážkou prezidenta Putina, než obavou, že by vystoupením Pussy Riot byl uražen Bůh. Básník ho oslovuje a připomíná mu činy motivované láskou k režimu, ne Bohu. Mohli bychom ignorovat to, co se děje v Moskvě, ve městě vzdáleném tisíce kilometrů. Historie nás však již několikrát poučila, že ignorace tohoto druhu se může krutě vymstít.
Báseň Poslední den Ivana Děnisoviče je na první pohled parafrází názvu známé novely Alexandra Solženicina. Vznikla v Moskvě v roce 2007 a je inspirovaná současnou Moskvou, měnící se z komunistického velkoměsta na moderní metropoli se všemi negativy, které změny přinášejí. Přestože u nás tento přechod není tak drastický, některé podobné dojmy by vyvolávala i Praha.
Jednotlivé básně jsou psány na různých místech světa. Autor zřejmě nepovažuje za svůj domov jen krásnou českou kotlinu, to je poznat i podle měst, kde své fotografie vystavuje. Přesto najdeme i verše inspirované pobytem v Praze, například Death benefit. Najdeme zde pražské komíny, cigarety i formulář, vypočítávající zisk v případě smrti.
Básně Igora Malijevského nestojí na verších ani nejsou popisné. Zachycují dojmy, postupně vyplývají jeden z druhého a v některých případech autora samy zavádějí opodál původního tématu, aby je znovu zkrotil a přivedl zpět. V tom jsou podobné jeho fotografiím. Černobílé snímky Igora Malijevského dokážou zachytit náladu místa i okamžiku. Sebedokonalejší barevný obrázek toho není schopen. Básně jsou doplněny ilustracemi Jaroslava Valečky.
Kniha Druhý den po konci světa vyšla ve velmi decentním provedení vyhovujícím vkusu náročných čtenářů, dávajícím přednost střízlivosti před křiklavým kýčem.
Knihu Druhý den po konci světa vydalo nakladatelství Milan Hodek
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Jan Drda – Němá barikáda
Baník píčo -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...