Recenze: Knihy pro dospělé
Naděje pro nemocné tuberkulózou
- Recenze
- Vytvořeno 10. 2. 2010 1:00
- Autor: Hana Moualla
Spisovatelka Ilona Borská se ve svých knihách věnuje lidem výjimečných osudů. Hlavní postavou knihy Kdo zachránil jeden život je MUDr. František Hamza. Hamza zasvětil svůj život léčbě skrofulózních dětí (skrofulóza je jednou z forem tuberkulózy) a věnoval značnou část svého majetku, času a energie budování léčebny v Luži-Košumberku.
Na přelomu 19. a 20. století byla tuberkulóza smrtelnou nemocí a on se, jako lékař, s tímto problémem chtěl poprat, chtěl dát každému dítěti šanci na lepší a delší život. Každý jeden lidský život mu stál za námahu i mimo pracovní hodiny. Kniha je tak především o muži s touhou pomáhat, obětovat se ve prospěch cizích dětí. Chtěla jsem vědět, jak tento člověk mohl vybudovat léčebnu na „zeleném drnu“. Jaká byla cena za tento úspěch v osobním životě? Jak se s danou situací vyrovnala rodina lékaře? Jaký byl muž, který zachránil stovky dětí?
Co můžete od knížky čekat? Pečlivě zpracovaná osobní data jakoby propojená s příběhem jedné rodiny, která přišla o několik dětí kvůli tuberkulóze. Součástí knihy jsou také fotky, což dodává příběhu na autentičnosti. Hamza vypadá na fotkách rozšafně a čiší z něj energie i po stovce let. Což nemůžu říct o některých živých lidech. Autorka dotváří obraz tohoto lékaře drobnými detaily. Hamza prý rád cestoval a poznával nejen nemocniční prostředí v zahraničí, ale velmi se inspiroval každodenními drobnostmi, jak lidé pracují, jak žijí, přírodou. Tento pohled je mi blízký, a tak mi byl doktor Hamza sympatický.
Hamza byl za studií členem mnoha studentských spolků. Jeho milá, Julinka, čekala 10 let, než dostudoval, teprve poté byla svatba. Hamza se jevil jako činorodý člověk, který současně „honí více než jednu ovci“. Po svatbě naložil manželku a s několika kufry se vydal do Luže. Zpočátku zde pomáhal jako praktický lékař, přiváděl na svět děti a často přijímal naturální platby za léčení. Jako každý přesídlenec i Hamza hledal svoje místo ve společnosti. Julinka chodila vymáhat poplatky za léčení, vyřizovala korespondenci a vůbec byla muži oporou. A to i v době epidemie záškrtu, kdy jim zemřelo jedno z dětí, jejich milovaný syn Božej. Hamza nepřestal pečovat o svoje malé pacienty.
Starousedlíci nebyli nakloněni Hamzově myšlence na otevření léčebny. Měli obavy z rozšíření nemoci do městečka. Stejně jako dnešní lidé, i naši předchůdci dávali přednost známému před novotou. Jak by ne, vždyť je jistější jít v rozšlapaných botách (i když do nich teče). Deepak Chopra ve své knize Kouzelníkova cesta říká: „Abys byl skutečně naživu, musíš pohřbít minulost.“ Podle mne byl Hamza přesně takový, syn mlynáře, nepopulární pro občany Luže, přesto jdoucí za svým cílem. Člověk žijící současností. Existují dnes takoví lidé jako on? Asi ano, jen je není moc slyšet přes velkohubý řev vyznavačů hesla ANO, ALE…
Kdo má rád příběhy „silných“ lidí, tuhle knihu ocení. „Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.“ (Přísloví Šalamounova, Př1, 5,6) Pokud bude možnost, pročtu si další romány Ilony Borské. Nejen z jakéhosi historického voyeurismu, ale právě pro možnost inspirovat se lidmi, kteří to dělali „jinak“.
Knihu Kdo zachránil jeden život vydalo nakladatelství Motto
Co můžete od knížky čekat? Pečlivě zpracovaná osobní data jakoby propojená s příběhem jedné rodiny, která přišla o několik dětí kvůli tuberkulóze. Součástí knihy jsou také fotky, což dodává příběhu na autentičnosti. Hamza vypadá na fotkách rozšafně a čiší z něj energie i po stovce let. Což nemůžu říct o některých živých lidech. Autorka dotváří obraz tohoto lékaře drobnými detaily. Hamza prý rád cestoval a poznával nejen nemocniční prostředí v zahraničí, ale velmi se inspiroval každodenními drobnostmi, jak lidé pracují, jak žijí, přírodou. Tento pohled je mi blízký, a tak mi byl doktor Hamza sympatický. Hamza byl za studií členem mnoha studentských spolků. Jeho milá, Julinka, čekala 10 let, než dostudoval, teprve poté byla svatba. Hamza se jevil jako činorodý člověk, který současně „honí více než jednu ovci“. Po svatbě naložil manželku a s několika kufry se vydal do Luže. Zpočátku zde pomáhal jako praktický lékař, přiváděl na svět děti a často přijímal naturální platby za léčení. Jako každý přesídlenec i Hamza hledal svoje místo ve společnosti. Julinka chodila vymáhat poplatky za léčení, vyřizovala korespondenci a vůbec byla muži oporou. A to i v době epidemie záškrtu, kdy jim zemřelo jedno z dětí, jejich milovaný syn Božej. Hamza nepřestal pečovat o svoje malé pacienty.
Starousedlíci nebyli nakloněni Hamzově myšlence na otevření léčebny. Měli obavy z rozšíření nemoci do městečka. Stejně jako dnešní lidé, i naši předchůdci dávali přednost známému před novotou. Jak by ne, vždyť je jistější jít v rozšlapaných botách (i když do nich teče). Deepak Chopra ve své knize Kouzelníkova cesta říká: „Abys byl skutečně naživu, musíš pohřbít minulost.“ Podle mne byl Hamza přesně takový, syn mlynáře, nepopulární pro občany Luže, přesto jdoucí za svým cílem. Člověk žijící současností. Existují dnes takoví lidé jako on? Asi ano, jen je není moc slyšet přes velkohubý řev vyznavačů hesla ANO, ALE…
Kdo má rád příběhy „silných“ lidí, tuhle knihu ocení. „Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.“ (Přísloví Šalamounova, Př1, 5,6) Pokud bude možnost, pročtu si další romány Ilony Borské. Nejen z jakéhosi historického voyeurismu, ale právě pro možnost inspirovat se lidmi, kteří to dělali „jinak“.
Knihu Kdo zachránil jeden život vydalo nakladatelství Motto
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál... -
Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva
Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Peklo protireformace
To si určitě ráda poslechnu. -
Velryba sírobřichá
velryba sírobřichá je, dle mého přesvědčení, objev seriózního virtuálního zoologa Jaroslava Haška. -
Návrat do pohádkového světa
Díky za pochvalu Viktorie. Snažím se. Knihy jsou mým velkým koníčkem od malička a mým velkým snem je ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Dobrý den Elen, i když je příběh primárně určen jiné věkové kategorii, tak já si užívám každý díl ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Označení vedlejších přízvuků je závislé na tom, v jakém typu textů/přepisů je potřebujete ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Jak se označují vedlejší přízvuky? -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, moc Vám děkuji za všechen čas, který budete knize věnovat. A omlouvám se, že ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji za informaci, knihu jsem si objednala, moc ráda si ji přečtu a napíši recenzi. Mějte ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, jen jsem se chtěl připomenout s novou knihou. Kniha NEBYLOVÉ už vyšla. Bude mi ... -
Ukázka z knihy: Kletba krve
Pro mě tato kniha není ale někomu se líbit může. Například název mi moc k názvu nesedí ale možná je to ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře