Recenze: Knihy pro dospělé
Lékařský dekameron
- Recenze
- Vytvořeno 30. 1. 2010 1:00
- Autor: Renata Petříčková
Předmluva docenta Jaroslava Zvěřiny je věcí v knize Lékařský dekameron téměř zbytečnou, zejména pak pro ty netrpělivé a nesmírně zvědavé. Malé písmo slibuje v poměrně tlusté knize dostatek skvěle strávených večerů a jen letmé prolistování a začtení se tu sem a tu tam slibuje závislost prvního stupně. A sice: začtete se a nebudete moci přestat. A to je při počtu bezmála 300 stran docela průšvih.
Lékařský dekameron si vypůjčil název od Boccaccia a stejně jako on se zabývá mužem a ženou. A lékařským prostředím. Co vás čeká, to vám velmi barvitě prozradí již zmiňovaná předmluva… Kromě pikantních zážitků a nahlédnutí pod pokličku lékařského řemesla jsem čekala od profesora Doležala, nositele mnoha prestižních ocenění a autora této knihy, lidské slovo, útěchu a pohlazení na duši, které tak ráda hltám z knih profesora Zdeňka Matějčka. Očekávání bylo tedy smíseno do výbušné a netrpělivé směsi.
A jak to tedy dopadlo?
Tahle knížka nezklamala ani v nejmenším a nemohu jí vytknout ani nejmenší ťuk. Když budu hodně přemýšlet, vzpomenu si maximálně na dva či tři překlepy v textu, ale to jsou věci v takovém množství třaskavé zábavy nepodstatné. Hned na úvod vás pan docent a profesor uvede do tajů řemesla lékařského a hlavně do jejich životního kréda… napadlo vás někdy, jak to mají lékaři těžké, když se neseznámí hned někde na škole v hnízdišti „sobě rovných“?
Upozornění první – nečtěte tuhle knížku v přítomnosti ostatních. Budete se u toho totiž poťouchle, shovívavě usmívat nebo se více či méně chichotat či bouchat smíchy, tudíž by si o vás mohlo okolí myslet, že jste blázni. Na druhou stranu je to skvělá věc k vzájemnému předčítání, dělá-li ho dnes ještě někdo… Autor má smyslný bravurní styl humoru, čte se jedním dechem, sází tu do úst svých kolegů vtipná přirovnání a originální obraty.
Upozornění druhé – vyhraďte si na tuto publikaci čas. Je totiž poměrně obsáhlá, a i když čtení odsýpá jako hodiny, ne a ne se dobrat konce, což rozhodně není na škodu, protože takové svěží potěchy není nikdy dost. Chce to čas, už jen proto, že jde opravdu o knížku, k níž sednete a nedáte pokoj, dokud nebude buď přečtená nebo vás nebudou ve tři ráno zoufale bolet oči.
Pojďte se tedy ocitnout na jakémsi srazu lékařů, kde si všichni kolem vyprávějí o svých zážitcích vesměs v tématu muž, žena, nevěra, sex a sexuální vztahy s pacienty, lékaři či rozverné příhody z porodních sálů, rehabilitací nebo ze zájezdů lékařských konferencí. Celkový dojem – s doktory je prča! A také to nemají lehké, druhá strana mince je tu také velmi znát a možná si někdy neuvědomujeme z pozice obyčejných pacientů, že lékaři a zdravotní sestry to mají velmi těžké… oni jsou jen lidi, i když někdy velmi zajímaví…
Mívám ve zvyku psát si na papír ke každé knize poznámky, dojmy… tady jsem v naivitě také začala, ale špatně by to dopadlo. Co příběh, to perla – musela bych vám tu vypsat všechno. Autor je mistrným vypravěčem, smísil zajímavé příběhy, chytlavé zápletky s občasnými slovíčky lékařské terminologie a občasným vulgarismem a vzniklo dílo, které nemá vyloženě slabá ani extrémně silná místa. Celé ho lze zařadit do kategorie TOP – od začátku do konce…
Na závěr si dovolím malou ukázku z knihy, a sice prezentaci vyprávění kolegy chirurga… Nejen o sexu tu bude řeč, ale i o věcech jinak lidských…
Chirurg vpadl do řeči: „Pro chirurga je přítomnost nadměrných plynů po břišních operacích známou noční můrou. Pak je tu další nebezpečí, střevní plyn je hořlavý. Prázdninové tábory, kde mládež z bujnosti zkouší střevní plyny zapálit, není bez nebezpečí ožehnutí konečníku, od hořící svíčky může vzniknout i požár. Menší spáleninu takto vzniklou u mladého kajakáře jsem ošetřoval v Bechyni…
Též se dozvíte, že hlasité prdění před vojenským doktorem bylo chlapeckým projevem branců při vojenských odvodech v Německu. Není jasné, jak je flatulence řešeno v společenstvích církevních, u mnichů a jeptišek, ale této přirozenosti se nevyhnou, jak píše Jaroslav Hašek, ani světci… (Citace str. 234,235)
Knihu Lékařský dekameron vydalo nakladatelství Maxdorf
Čtěte také:
Profesor Antonín Doležal: „Někteří čtenáři hledají konkrétní, reálné osoby mých příběhů“
A jak to tedy dopadlo?
Tahle knížka nezklamala ani v nejmenším a nemohu jí vytknout ani nejmenší ťuk. Když budu hodně přemýšlet, vzpomenu si maximálně na dva či tři překlepy v textu, ale to jsou věci v takovém množství třaskavé zábavy nepodstatné. Hned na úvod vás pan docent a profesor uvede do tajů řemesla lékařského a hlavně do jejich životního kréda… napadlo vás někdy, jak to mají lékaři těžké, když se neseznámí hned někde na škole v hnízdišti „sobě rovných“?Upozornění první – nečtěte tuhle knížku v přítomnosti ostatních. Budete se u toho totiž poťouchle, shovívavě usmívat nebo se více či méně chichotat či bouchat smíchy, tudíž by si o vás mohlo okolí myslet, že jste blázni. Na druhou stranu je to skvělá věc k vzájemnému předčítání, dělá-li ho dnes ještě někdo… Autor má smyslný bravurní styl humoru, čte se jedním dechem, sází tu do úst svých kolegů vtipná přirovnání a originální obraty.
Upozornění druhé – vyhraďte si na tuto publikaci čas. Je totiž poměrně obsáhlá, a i když čtení odsýpá jako hodiny, ne a ne se dobrat konce, což rozhodně není na škodu, protože takové svěží potěchy není nikdy dost. Chce to čas, už jen proto, že jde opravdu o knížku, k níž sednete a nedáte pokoj, dokud nebude buď přečtená nebo vás nebudou ve tři ráno zoufale bolet oči.
Pojďte se tedy ocitnout na jakémsi srazu lékařů, kde si všichni kolem vyprávějí o svých zážitcích vesměs v tématu muž, žena, nevěra, sex a sexuální vztahy s pacienty, lékaři či rozverné příhody z porodních sálů, rehabilitací nebo ze zájezdů lékařských konferencí. Celkový dojem – s doktory je prča! A také to nemají lehké, druhá strana mince je tu také velmi znát a možná si někdy neuvědomujeme z pozice obyčejných pacientů, že lékaři a zdravotní sestry to mají velmi těžké… oni jsou jen lidi, i když někdy velmi zajímaví…
Mívám ve zvyku psát si na papír ke každé knize poznámky, dojmy… tady jsem v naivitě také začala, ale špatně by to dopadlo. Co příběh, to perla – musela bych vám tu vypsat všechno. Autor je mistrným vypravěčem, smísil zajímavé příběhy, chytlavé zápletky s občasnými slovíčky lékařské terminologie a občasným vulgarismem a vzniklo dílo, které nemá vyloženě slabá ani extrémně silná místa. Celé ho lze zařadit do kategorie TOP – od začátku do konce…
Na závěr si dovolím malou ukázku z knihy, a sice prezentaci vyprávění kolegy chirurga… Nejen o sexu tu bude řeč, ale i o věcech jinak lidských…
Chirurg vpadl do řeči: „Pro chirurga je přítomnost nadměrných plynů po břišních operacích známou noční můrou. Pak je tu další nebezpečí, střevní plyn je hořlavý. Prázdninové tábory, kde mládež z bujnosti zkouší střevní plyny zapálit, není bez nebezpečí ožehnutí konečníku, od hořící svíčky může vzniknout i požár. Menší spáleninu takto vzniklou u mladého kajakáře jsem ošetřoval v Bechyni…
Též se dozvíte, že hlasité prdění před vojenským doktorem bylo chlapeckým projevem branců při vojenských odvodech v Německu. Není jasné, jak je flatulence řešeno v společenstvích církevních, u mnichů a jeptišek, ale této přirozenosti se nevyhnou, jak píše Jaroslav Hašek, ani světci… (Citace str. 234,235)
Knihu Lékařský dekameron vydalo nakladatelství Maxdorf
Čtěte také:
Profesor Antonín Doležal: „Někteří čtenáři hledají konkrétní, reálné osoby mých příběhů“
Přidat komentář
Soutěže
Aktuality
-
Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?
Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.
Číst dál... -
Znovu začínáme
Milí čtenáři,
naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.
Těším se na nové setkání s vámi.
Jiří Lojín
Šéfredaktor
Nové komentáře
-
Ira Levin - Rosemary má děťátko
Pane Studený, opravdu nejde o recenzi, článek je zápis do čtenářského deníku, navíc už staršího data. -
Ira Levin - Rosemary má děťátko
Někdo si přeložil obsah článku z wikipedie, a špatně pochopil, že chocolate mousse skutečně není ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
jo no -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
No vidíte, já když jsem tuhle báseň četl tak mne zamrazilo v zádech a ve všech údech. Dodnes si ... -
Řev jelenů z Beskyd
Snížit počet vyšetřovatelů - ANO, Snížit počet úchylek - NE. Detektivka není realita, nebyla by ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji moc, ráda bych si knihu Nebylové přečetla, kniha mi nedorazila, ozvěte se mi prosím ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, předpokládám, že Vám kniha Nebylové stále nedorazila. Šlo by, že bych Vám ... -
Závěr dračí trilogie
Podle mě Elena ještě žije, protože žádné pokračování by se nepsalo bez hlavní hrdinky. Za 2. By jste ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Děkuji za Váš názor, je to zajímavé téma k zamyšlení.Zmiňo vanou recenzi si ráda přečtu. Mějte se ... -
Alois a Vilém Mrštíkové – Maryša
moc dlouhé ,ale dobré ,ale sere mě že sme se otom učily kurva
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
