Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Monika Kompaníková – Piata loď

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Nespokojenost může mít mnoho podob. Lidé mívají všelijaké podněty k pocitu ublíženosti a co je pro jednoho radostí, jinému způsobuje vrásky. V románu Piata loď Moniky Kompaníkové jsou rozebrány příčiny štěstí a neštěstí jedné malé osůbky, potažmo její rodiny, ale i jiné nespokojené hlasy se dostanou ke slovu.


Piata loďVypravěčkou je Jarka, která z odstupu popisuje nejvýraznější událost svého dětství. Základním kamenem příběhu, tím, co určuje její činy a způsob myšlení, je neúplná rodina postrádající citové vazby. To se však v plném důsledku ukazuje až v průběhu románu – zpočátku může Jarka působit prostě jako neobvykle samostatné děvče s přebytkem volnosti. Rodinu tvoří dvě ženy, pozůstatek z trojice babička – matka – dcera, ačkoli správnější by bylo Irena – Lucia – Jarka, protože titulování rodinnými vazbami je zde zapovězeno. Irena měla dceru v pozdním věku, její manžel poté emigroval a přišla o kariéru ředitelky školy. Když Lucia v sedmnácti oznámila těhotenství, bylo to pro její matku dokladem konce dceřina dětství. Dala jí nevybíravě najevo, že je třeba se osamostatnit a v Irenině bytě už pro ni není místo. Mladou matku tak čekala léta v podnájmech a na nočních směnách, než přišel čas vrátit se do matčina bytu jako bezplatná pečovatelská služba s přednostním dědickým právem. 

Ten smutný byt, to bola ona sama. Vykradnutá tvár, zaseknutá uprostred nejakej dôležitej premeny, neschopná vrátiť sa ani postúpiť vpred, vysvetliť, pojmenovať, uvoľniť sa, rozvinúť. Snažila som sa chápať ju, ľúbiť. Neprekážať. Byť ako svätá nedieľka v jej blízkosti, ak by ss náhodou rozhodla ku mne natiahnuť ruku s prosbou. 
Rozpr
ávať sa s ňou bolo ako kričať do tretej izby skrz jednu veľkú vyprazdnenú miestnosť. Akoby medzi nami bola bariéra izby, dutiny, prázdna a dvoch múrov. Jej hlas doliehal z veľkej diaľky, tlmený a nezrozumiteľný. (Str. 53) 

Luciina péče o dítě se vždy omezovala na nezbytné, nevyhledávala čas strávený s dcerou. Jarka je tak nejen samostatná (údajně umí vařit líp než Lucia a obstarává také nákupy, úklid či praní), ale především osamělá. Jiné děti by jí mohly závidět volnost, vždyť může běhat po venku do noci a koukat na televizi, jak se zachce. Nemusí brzy vstávat a doprovázet tatínka na ryby nebo žádat rodiče o svolení s každou maličkostí… 

Na vedlejších postavách, které často do děje vstupují krátce, ale výrazně, se ukazuje, že Jarka není jediná svého druhu a rodiče se na svých dětech nevědomky dopouštějí nejrůznějších prohřešků. Tak jsou tu sedmiletí kluci shánějící rodiče po hospodách, Kristián dusící se mateřskou láskou nebo sama Lucia, vycepovaná v pedantské domácnosti a potrestaná za svou chybu ztrátou zázemí. Nakonec člověk zjistí, že není komu co závidět. 

Jarka však touží po fungující rodině.

To ji dovede k rozhodnutí, které se dospělému může zdát nezodpovědné a nepromyšlené, pro ni je však jen zřejmým východiskem ze samoty. Přijme za svůj tak trochu opuštěný kočárek s dvojčaty a v zahradní chatce poprvé vede úplný rodinný život.

Na to, čo by mohlo byť na konci, som nemyslela. Deti predsa nemyslia na dôsledky. Žiaden koniec nie je tak blízko, aby si ním zaťažovali hlavy. Neuväzujú si ho na nohu ako nejaké bremeno, ktoré im má pri každom kroku pripomínať, že všetko sa raz skončí.
Bola som šťastn
á, že som sa stala súčasťou malej záhradnej domácnosti. V niektorých chvíľach som mala pocit, že samým šťastím explodujem.  (Str. 252-253)

Zatímco Jarka je při péči o mimina v extázi, čtenář si dobře uvědomuje blížící se katastrofu. Čtyři děti v zahradní chatce – copak by to mohlo skončit bez následků?

Kompaníková umně líčí nálady a buduje atmosféru. Klid, který Jarka prožívá při odpočinku a ve snění, kontrastuje se skrytým nebezpečím jejích nezkušených rozhodnutí, vzduch těžkne a čtenáře opanuje stísněnost. Vyprávění o dvanáctileté Jarce a jejích dětech je doplňováno jak komentáři jejího dospělého já a epizodami, naznačujícími její další vývoj, tak událostmi z minulosti. Ty dovysvětlují rodinné vztahy a dívčiny motivace, hledají paralely s přítomností. Značný prostor je věnován Jarčiným snům.

Název knihy: Piata loď
Autor: Monika Kompaníková
Nakladatelství: Koloman Kertész Bagala a literárny klub
Místo vydání: Bratislava
Rok vydání: 2011
Vydání: 2.
Počet stran: 288
ISBN:  978-80-9108-026-5

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení