
Recenze: Erik Axl Sund – Černá melancholie. Skleněná těla
- Vytvořeno 17. 4. 2016 3:00
- Autor: Lukáš Loužecký

Jen co dopsali jednu brutální sérii, ihned přichází autorská dvojice vystupující pod pseudonymem Erik Axl Sund s další. Tentokrát má název Černá melancholie a její první díl Skleněná těla právě vychází.
Jerker Eriksson a Hakan Axlander Sundquist se rozhodli věnovat své spisovatelské umění trochu bizarnějšímu literárnímu umění. Jejich trilogie Slabost Victorie Bergmanové se nesla ve značně depresivním a násilném duchu. Není divu, že první díl Vraní dívka měl na svém obalu výhružný nápis „Jen pro silné povahy“. Přestože charakterem svých děl jistě potěšili nejednoho čtenáře, našlo se v jejich knihách i několik negativ. V některých okamžicích působili mírně chaoticky a nesrozumitelně, kvůli zamotanému obsahu přicházeli o lehkost při čtení. V tom se Skleněná těla posunula výrazně dál. I z hodnocení čtenářů je jasné, že samotná čtivost se posunula minimálně o jednu úroveň výš.
Tentokrát se autoři rozhodli věnovat sebevraždám, sebepoškozování a hudbě. Hlavním kladným hrdinou je stockholmský policista Jens Hurtig, kterého můžete znát z předcházejících knih. Jeanette Kihlbergová se totiž odebrala na dovolenou a její zástupce po ní převzal vedoucí funkci. Švédsko zaplavila vlna sebevražd, která se dotýká zejména mladých lidí. U všech obětí byla nalezena audiokazeta s hudbou, kterou před smrtí poslouchali. Za hudbou stojí tajemná osoba s přezdívkou Hunger.
Skleněná těla jsou postavená zejména na velkém množství postav, rychlém střídání kapitol a samozřejmě i na temné atmosféře. Styl psaní výrazně vychází z předchozí tvorby, ale přesto se posouvá trochu jiným směrem. Většina obsahu je daleko srozumitelnější a akčnější. Děj se odehrává zejména v prostředí mladých lidí, což by mohlo čtení přiblížit této věkové kategorii.
Vedle sebevražd je ústředním tématem black metalová scéna a sebepoškozování. V rámci české metalové scény asi není úplně běžné, že by se dlouhovlasé máničky řezaly žiletkami a podobně. Přesto právě toto klima přispívá k celkově depresivní náladě, která je u těchto autorů běžná. Můžete se těšit na zážitky z koncertů, litry umělé krve, již jmenované sebepoškozování a tvrdou, drsnou hudbu. Vzhledem k faktu, že Hakan Axlander Sundquist je aktivní hudebník, dal se podobný vývoj očekávat.
Vedle případu sebevražd se postupně rozvíjí i další, který se postupně prolne s tím prvním. Jedná se o vraždy, které má čtenář možnost sledovat v přímém přenosu očima zabijáka. O koho se jedná, to se dozvíte až téměř na samém konci a samozřejmě budete překvapeni. Velký důraz je kladen i na poměry jednotlivých osob. Těch je poměrně dost, a proto se mohou zdát souvislosti mezi nimi lehce zamotané. Ovšem průměrně inteligentní čtenář by se v nich měl velice brzy orientovat. Dočkáte se přátelských, romantických i nenávistných vztahů. Přestože se nejedná o žádné romance, v textu je patrný důraz na jednotlivé emoce.
Nesmím zapomenout ani na samotný závěr, který mě docela šokoval. Týká se především Jense Hurtiga, kterému se zcela obrátí život. Jeho osud byl pro mě daleko zajímavější, než odhalení samotného vraha.
I přes kontroverzní a nemilosrdná témata se může zdát kniha o chloupek méně brutální a chmurná. Jedná se o maličký ústupek, který má pozitivní vliv na čtivost celého příběhu. Pro mě je to rozhodně krok vpřed, který by mohli ocenit i další čtenáři. Rovněž psychologická stránka je trochu upozaděná, tím se kniha daleko víc přibližuje klasickým severním detektivkám.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...