Závěr dračí trilogie

Recenze

Vytvořeno 24. 6. 2015 3:00

Autor: Tereza Zítková

Pramen moci. Tak se jmenuje závěrečný díl trilogie Dračí oči, kterou napsala česká spisovatelka Kristina Hlaváčková. I v tomto díle nebude nouze o zábavu, ironické poznámky hlavních postav a o boje rozhodující o osudu Eleny i jejích blízkých.

Poté, co Elena zničila Baštu a skončila v jejích plamenech, začala celá země opravovat vše, co bylo během války zničeno. Všichni bez ohledu na rasu se snaží přiložit nějakým způsobem ruku k dílu. I když je Bašta v troskách, neustále v ní dřímá magická síla. To ale oslavující národy nechtějí slyšet, věří tomu, že proroctví se naplnilo, a že už v jejich zemích bude klid. Opak je ale bohužel pravdou. Tím, že Elena narušila systém magických pramenů, narušila i rovnováhu mezi nimi, sama tu ale v tuto chvíli není, aby tyto škody napravila.

Lidé se pomalu začínají vracet ke svým životům, ale blízcí Eleny, jako Michael, její drak Charlik či Damian, jenž jí byl nejenom odmalička vychovatelem, ale i strážcem, nesou svou ztrátu těžce a nevědí, jak bude jejich svět bez bláznivé a svéhlavé princezny vypadat.

V Kefetu se začínají dít zlé věci. Vědomí města i jeho mužské obyvatele si podmanila mocná čarodějka, která přežila pád Bašty, snažící se nejenom přežít, ale zvrátit osud ve svůj prospěch. Kefetské ženy si ale nechtějí nechat vzít ani město, a už rozhodně ne své muže, a tak začnou spřádat plán, jak svůj majetek dostat zpět. Povede se jim nakonec zvítězit? A jak překonají hlavní hrdinové svůj žal? To se dozvíte po přečtení posledního dílu velice napínavé série.

Série Dračí oči je určená mladistvým, myslím si ale, že potěší každého fanouška fantasy knih. Je velice dobře napsaná, je čtivá a autorka dokáže svého čtenáře. Čtenář zajisté ocení i zápletku posledního dílu, kterou jsem já osobně nečekala. Autorka si první polovinu knihy zahrává se čtenářovou důvěrou, nechává ho tápat a v neočekávané chvíli ho překvapí a udeří na jeho představivost.

Co se týče dračího fantasy, je tato oblast mezi čtenáři stále velice populární. O to se zajisté zasloužil Christopher Paolini se svými Dračími jezdci. A česká série se rozhodně nemá za co stydět.

Za zmínku stojí rozhodně i styl psaní Kristiny Hlaváčkové. Popisné části střídají ty dialogové, jež částečně probíhají pouze na mentální úrovni postav. Části popisující okolí, oblečení či povahy postav jsou vždy podrobné a čtenáři nedělá problém si kteroukoliv z těchto věcí představit. Dialogy jsou pak vtipné, často ironické a hlavně plné emocí. Každé použité slovo má své místo a dohromady tvoří věty, které se čtou skoro samy. Postavy tak ožívají a stávají se čtenářovými nejbližšími přáteli. Člověk s nimi spí, přemýšlí, prožívá smutek i radost. A především jim přeje, aby zdárně dosáhly svého toužebného cíle.

Knihu doporučuji všem, kteří četli předešlé dva díly. Třetí díl rozhodně stojí za to a svým závěrem možná mnohé překvapí, ale všechny zajisté potěší.

Ukázka z knihy:
Sorontur bylo krásné. A kouzelné. Blízkost tak velké koncentrace magické síly ji znervózňovala. Nebyla to její síla. Nepokoušela se ji zkoumat, aby na sebe neupozornila, ale bylo těžké nevnímat ten konstantní podprahový bzukot, který jako by se skrýval hluboko za hukotem vodopádu. To ovšem nic nezměnilo na tom, že měla pocit, jako by Sorontur bylo… nedalo se to říct jinak než rozpustilé, a ano, tulivé. Sorontur si chtělo hrát. Sorontur si broukalo. Bylo to takové spokojené pobrukování. [1]

Pramen moci, stejně jako předešlé dva díly série, vydalo nakladatelství Fragment.

[1] HLAVÁČKOVÁ, Kristina. Dračí oči: Pramen moci. Praha: Fragment, 2015. ISBN 978-80-253-2430-1, s. 133.