Recenze: Knihy pro dospělé
Pandořina dcera – napínavý příběh o neobvyklých lidech
- Recenze
- Vytvořeno 4. 8. 2009 1:00
- Autor: Marta Šimečková
Americká spisovatelka Iris Johansenová přichází s dalším napínavým příběhem! Tentokrát je jím thriller Pandořina dcera, jehož hrdinové nejsou obyčejnými smrtelníky, ale lidmi se zvláštními schopnostmi. Ty mohou ale pro některé z nich znamenat veliké nebezpečí...
Napínavý příběh začíná v okamžiku, kdy dívenka Megan Blairová přichází o svou milující matku. Je vystrašená, neboť ví, že matka byla zabita a že se i jí bude chtít neznámý nepřítel zbavit. Navíc ji neustále pronásledují podivné hlasy, které slyší ve své hlavě... Čtenář již od této chvíle tuší, že s touto dívenkou nebude vše v pořádku. Proč na ni stále útočí jakého hlasy, které jí způsobují bolest a dohání ji k šílenství? A proč její matka přišla o život? S narůstajícím počtem otázek čtenář touží dozvědět se více.
V další kapitole se setkáváme s touto postavou o dvanáct let později. Z Megan je už dospělá žena a úspěšná lékařka, jejíž život je na první pohled šťastný. To se však brzy změní a ona zjistí, že v tomto světě existují lidé se zvláštními dary. Ona sama je Naslouchačkou, tj. bytostí, která dokáže slyšet hlasy na místě, kde došlo k nějakému neštěstí. Kniha je tak bránou do jiného světa, v němž se kromě Naslouchaček vyskytují také Ovládači, Ochránkyně, Léčitelé či Hledačky. Nabízí se mi zde přirovnání k seriálu Heroes, v němž také hlavní hrdinové často s hrůzou a úžasem zjišťovali, že nejsou zcela „normální“. A stejně jako v tomto seriálu existoval soupis jmen všech vyvolených, který se pokoušel získat nějaký zloduch k ovládnutí světa, tak i zde musí oni lidé se zvláštními schopnostmi hlídat starou listinu jménem Foliant, aby se veřejnost nedozvěděla jejich jména.
Přestože by se vám nyní mohlo zdát, že se jedná o fantasy literaturu, nenechte se zmýlit: Pandořina dcera je thrillerem se vším všudy. Hlavní postava bude muset utíkat před nechutným psychopatem, drogovým dealerem a novodobým otrokářem v jedné osobě, který se rozhodl všechny – jeho slovy – „zrůdičky“ sprovodit ze světa. Honičky, speciální zbraně, rychlé zvraty, odhalování tajemství z minulosti... To vše je čtenáři naservírováno spolu s prvky erotické literatury.
Ano, jak tomu už bývá, ani autorka tohoto románu se nevyhnula tomuto v poslední době hodně rozšířenému nešvaru. Ať se jedná o jakýkoliv žánr, např. o detektivku, fantasy literaturu či thriller, všude se musí do sebe hlavní postavy zamilovat. A je to láska, kterou by jim mohla závidět nejedna čtenářka! I když... Johansenová asi ví, proč to dělá, a asi zná vkus svých čtenářů o něco lépe než já. Podle mého názoru je však lepší držet se hlavního tématu, než-li se hrnout do povrchního popisování citových vztahů mezi hlavními hrdiny a jejich postelových hrátek.
Jako celek působí Pandořina dcera jako působivý román, který si s radostí přečte nejeden příznivec thrillerů. Navíc závěr napovídá tomu, že se možná budeme moci těšit na pokračování. Třeba se v něm setkáme s dalšími neméně zajímavými postavami, které budou mít zvláštní schopnosti a které s sebou přinesou další zajímavý příběh.
V další kapitole se setkáváme s touto postavou o dvanáct let později. Z Megan je už dospělá žena a úspěšná lékařka, jejíž život je na první pohled šťastný. To se však brzy změní a ona zjistí, že v tomto světě existují lidé se zvláštními dary. Ona sama je Naslouchačkou, tj. bytostí, která dokáže slyšet hlasy na místě, kde došlo k nějakému neštěstí. Kniha je tak bránou do jiného světa, v němž se kromě Naslouchaček vyskytují také Ovládači, Ochránkyně, Léčitelé či Hledačky. Nabízí se mi zde přirovnání k seriálu Heroes, v němž také hlavní hrdinové často s hrůzou a úžasem zjišťovali, že nejsou zcela „normální“. A stejně jako v tomto seriálu existoval soupis jmen všech vyvolených, který se pokoušel získat nějaký zloduch k ovládnutí světa, tak i zde musí oni lidé se zvláštními schopnostmi hlídat starou listinu jménem Foliant, aby se veřejnost nedozvěděla jejich jména. Přestože by se vám nyní mohlo zdát, že se jedná o fantasy literaturu, nenechte se zmýlit: Pandořina dcera je thrillerem se vším všudy. Hlavní postava bude muset utíkat před nechutným psychopatem, drogovým dealerem a novodobým otrokářem v jedné osobě, který se rozhodl všechny – jeho slovy – „zrůdičky“ sprovodit ze světa. Honičky, speciální zbraně, rychlé zvraty, odhalování tajemství z minulosti... To vše je čtenáři naservírováno spolu s prvky erotické literatury.
Ano, jak tomu už bývá, ani autorka tohoto románu se nevyhnula tomuto v poslední době hodně rozšířenému nešvaru. Ať se jedná o jakýkoliv žánr, např. o detektivku, fantasy literaturu či thriller, všude se musí do sebe hlavní postavy zamilovat. A je to láska, kterou by jim mohla závidět nejedna čtenářka! I když... Johansenová asi ví, proč to dělá, a asi zná vkus svých čtenářů o něco lépe než já. Podle mého názoru je však lepší držet se hlavního tématu, než-li se hrnout do povrchního popisování citových vztahů mezi hlavními hrdiny a jejich postelových hrátek.
Jako celek působí Pandořina dcera jako působivý román, který si s radostí přečte nejeden příznivec thrillerů. Navíc závěr napovídá tomu, že se možná budeme moci těšit na pokračování. Třeba se v něm setkáme s dalšími neméně zajímavými postavami, které budou mít zvláštní schopnosti a které s sebou přinesou další zajímavý příběh.
Román Pandořina dcera vydalo nakladatelství Columbus.
Přidat komentář
Nejlépe hodnocené články
- Tři otázky na tělo: Dají se psát vážná témata i zábavnou formou?
- Radka Denemarková: Čemu nerozumím, si chci pokaždé propátrat literárním světem
- Jaké to je, být zdravý mezi choromyslnými?
- Antická filosofie snadno a rychle. A nejenom to
- Petr Kliment: „Tištěná kniha bude jednou starožitností pro sběratele“
Soutěže
Aktuality
-
Paseka se stěhuje do Karlína
Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.
Číst dál... -
Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021
V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona LeitgebaBetonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky,a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové.Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny.
Číst dál...
Nové komentáře
-
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
A promiňte mi pravopisné chyby. Měl bych si najít lepší čas na odpovídání.. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Povinná četba je zlo. Knížky, které se mi opravdu líbili a které jsem projel víckrát, nikdy nebyly v ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Vaši učitelé to totálně posrali. Je to škoda. Rozumím, také jsem měl literaturu za odpornou příšeru ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Když jsem šel na střední, tak jsem od jiných věděl, že čeština bude hlavně literatura, která se mi ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Své texty prostě musím mít vždy před sebou na papíře. Nechápu, jak by tato okolnost měla souviset ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Množí se tu mínusy. Tedy by mě zajímalo, jak souvisí má schopnost něco si pamatovat s tím, jestli ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nejspíš je chybou školního systému, že cítí nutnost naučit všechny to samé. Předměty jako matematika ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Kdyby to aspoň dávalo pro studenta nějaký smysl, ale pokud nemám nějaké duševní poruchy, tak po první ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
Odpovědět po dvou letech se vyplatí :) -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Dobrý den, děkuji za komentář, pan Vondruška vystudoval historii na FF UK, studie napsal v době, kdy ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
