Recenze: Knihy pro dospělé

Navzdory osudu s elegancí sobě vlastní

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
pribory

Alina Bronsky, autorka Nejostřejších pokrmů tatarská kuchyně, je pro mě nepopiratelným literárním zjevením. Příběh si mistrně pohrává s banalitou všední každodennosti.



knihaHlavní protagonistka, která současně vystupuje i v roli vypravěčky, se s peripetiemi, v nichž se ocitá, potýká s nebývalou grácií. Je vždy sebejistá a roztomile nekriticky dokonalá. Neexistuje nic, co by nedokázala zvládnout. Děj samotný je obestřen poetikou hořké tragikomedie a to v nejlepším slova smyslu.

Alina Bronsky, svým původem spadající do Jekatěrinburku, což je čtvrté největší město Ruské federace, se nám v této své již druhé knize, představuje jako naprosto suverénní spisovatelka. A není se také čemu divit, když už její první počin v oblasti prózy nesoucí název Park plný střepů byl vřele přijat nejen kritikou, ale i veřejností, o čemž svědčí i onen fakt, že se stal bestsellerem.

Pro Nejostřejší pokrmy tatarské kuchyně je příznačný téměř až cynický humor a takměř zlovolná naivita kombinovaná jako by s až odstrašující prostomyslností Rosalindy, jež se stává i proti své vůli poněkud předčasně babičkou, čemuž se snažila zabránit několikero způsoby natolik brutálními, až čtenář nabývá mírného podezření, že ony skutečnosti mají svůj reálný základ a nejde jen o bujnou a skvěle vyfabulovanou fantasii.

V některých částech knihy se tak setkáte s pasážemi, při nichž vás zamrazí.

Text je formován do nedlouhých kapitol, které umocňují jeho výtečnou čtivost. Střídají se různé retrospektivní pohledy a jeho tempo je natolik svižné, že vám téměř nepřipadnou na mysl ubíhající léta, jichž se stáváte bezděčnými svědky.
Lidé stárnou, dospívají, umírají, utíkají z domu, aby se nakonec stali celebritou, či ženou na pokraji šílenství a sklonku života, pro níž ztráta milované vnučky znamená doslovný konec světa.
To by si raději nechala srdce z těla vyrvat, než aby k tomu došlo.

Je poněkud škoda, že samotný závěr vyprávění je utopený v sentimentu, ale snad byl zapotřebí ke zdůraznění Rosalindina bezbřehého smutku, v jehož nezáviděníhodných tenatách se ocitla.

Vyznění Nejostřejších pokrmů tatarské kuchyně je veskrze prodchnuté hlubokou lidskostí a v jistých hlediscích bezesporu staví na opravdové historii rodiny Bronské. Střetnou se zde dva diametrálně rozdílné světy. Barbarský východ, pro nějž je charakteristický naprostý nedostatek čehokoli a poté západ se svou příležitostí k relativně spokojenému bytí.

Také se nedejme zmást názvem. V celé knize se s recepty potkáme opravdu jen minimálně. Na vině je svým způsobem násilné porušťování Tatarů, kdy mnozí z nich byli od svých tradic naprosto odstřihnuti. Neznali svůj vlastní jazyk, natožpak minulost. Ruku v ruce se tu pak objevuje pro změnu problém dobrovolné asimilace emigrantů, kteří to nemají mnohdy jednoduché už jenom pro svůj jazykový handicap… A právě všechny tyto aspekty v sobě snoubí mladá babička Rosalinda.

Věřím, že druhá kniha Aliny Bronské jen tak nezapadne a ani by to nebylo dobře. Odvážím se tvrdit, že ve vás zanechá dojem, který vás bude časem motivovat k tomu ji znovu otevřít a stát se nakrátko součástí sympatického Rosalindina vesmíru.

Hleděla jsem na Zulfii přísně a starostlivě, ale ona se dívala jen na své malé nohy. Věděla jsem, že se takové věci stávají. Jedna panna snila, a o devět měsíců později přivedla na svět dítě. Znala jsem dokonce ještě horší případ, svou sestřenici Rafaellu: ta svou jedinou dceru našla v květu jedné velké exotické pokojové květiny neznámého druhu, jejíž semeno si přivezla z jihu. Ještě jsem si to přesně pamatovala, jak byla tehdy bezradná.
(Bronsky, A. Nejostřejší pokrmy tatarské kuchyně. Přel. L. Čižmárová. Jota: Brno, 2011, s. 10)

Knihu Nejostřejší pokrmy tatarské kuchyně vydalo nakladatelství Jota

 

Soutěže

Aktuality

  • Magnesia Litera 2019

    Po mimořádném ročníku, který v roce stoletého výročí založení Československa připomněl, jak úzce je česk(oslovensk)á státnost propojena s literaturou a slovesnou kulturou, se ceny Magnesia Litera v osmnáctém roce své existence opět soustřeďují na českou knižní současnost.

    Číst dál...  
  • Pozvánka na Knižní festival v Ostravě

    Milujete knihy, rádi čtete anebo dokonce píšete autorskou tvorbu? Právě pro Vás jsme připravili první ročník Knižního festivalu Ostrava, který se uskuteční ve dnech 1.–3. března 2019 se na Černé louce v Ostravě. 

    Číst dál...  

Nové komentáře

Cena Česká kniha

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení