S filozofií na Harryho Pottera!

Recenze

Vytvořeno 12. 3. 2011 1:00

Autor: Hana Horáková

Poté co náš svět „mudlů-čtenářů“ omámily čáry a kouzla vyslané z Bradavické školy, které „živily“ čtenářovo oko po dobu sedmi let, se po ukončení této sedmidílné série objevují další knihy, které z Harryho Pottera čerpají nebo se jím nechávají inspirovat. Výjimkou není ani kniha Harry Potter & filozofie s charakteristickým podtitulem Kdyby Aristoteles byl ředitelem školy v Bradavicích.

Co vedlo tvůrce této knihy spojit Aristotela s Harrym Potterem? Od této knihy nečekejte žádné pošetilé převyprávění dílů J. K. Rowlingové. Ale očekávejte rozmanité náhledy a skoro až rozbory knih o Harrym (dále jen HP). Budete muset čelit zajímavým stěžejním tématům vybraných ze série HP: zbabělost, sebeklam, feminismus v HP, spravedlnost, etika kouzel, zlo, polemika o snech, závadnost knih o HP a dále například čas a prostor v cestování časem. Kniha je vhodná spíše pro dospělé recipienty, kteří si chtějí rozšířit své znalosti o fenoménu jménem Harry Potter.

Kniha HP & filozofie nemá pouze jednoho autora. Je vydána dvěma editory, Davidem Baggettem a Shawnem E. Kleinem. Ti se také podílejí na obsahu knihy, nikoli však sami. Dalšími přispěvovateli jsou například Harald Thorsrud, Jerry L. Walls, Jennifer Hartová Weedová nebo Gregory Bassham. Každý z těchto filozofů umožňuje vidět příběh HP přes filozofické zrcátko. Svá vybraná témata propojují a spojují se světem HP a tím jej doslova filozoficky analyzují. Myšlenky těchto tvůrců jsou pojaty formou úvahy. Setkáváme se tu s vyzdvižením nejen kladných postojů, ale i těch záporných. Cílem těchto úvah je, aby si čtenář vytvořil své stanovisko na nahlížené téma. A možná bude překvapen, když se s autorem konkrétní úvahy neshodne, či dokonce bude jeho názorem pobouřen.

Na obálce knihy čtenáře vítá sova Hedvika. Sova je v evropské kultuře považována za symbol moudrosti. Moudrost lze považovat i za jedno z hlavních témat knihy. Kniha se člení do čtyř velkých kapitol – Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Tyto kapitoly ucelují dále rozvíjené motivy, které jsou vázány nějakým společným motivem (Zmijozel – Obrtlá ulice a černá magie). Jednotlivé oddíly na sebe nijak nenavazují, a tak si můžeme vybrat, kterou kapitolu začneme číst jako první.

V úvaze Kráturův nářek: SPOŽÚS jako podobenství o diskriminaci, lhostejnosti a sociální spravedlnosti se Steven W. Patterson zabývá diskriminací skřítků v prostorách Bradavic i mimo ně. Vysvětluje čtenáři myšlenky, které ho mohly napadnout při četbě HP. Například proč se skřítkové nikdy nebouřili proti svému znevýhodňování ve společnosti kouzelníků? Proč SPOŽÚS nefunguje a proč se k Hermioně v tomto združení skoro nikdo nepřidal? Skřítkové jsou otroci. Ale na druhou stranu, nemůžou si za to trochu sami?

Ukázka: Domácím skřítkům se, jak se zdá, jejich otroctví líbí. Winky například její svoboda úplně zničila, takže začala pít a mimo systém otroctví byla naprosto nepoužitelná. Pokud domácí skřítkové chtějí žít v otroctví, tak kam bychom se jejich osvobozením dostali? Mají vlastní vůli a mohou ji využít k rozhodnutí žít jinak, když budou chtít. Kdyby stáli o svobodu, určitě by si o ni řekli, jenže oni o ni nestojí.
(Baggett, David; Klein, Shawn E. Harry Potter & filozofie: Kdyby Aristoteles byl ředitelem školy v Bradavicích. Praha: XYZ, 2009, s. 178.)

Knihu Harry Potter & filozofie vydalo Nakladatelství XYZ