Recenze: Tim Marshall – Moc geografie v 21. století

Vytvořeno 30. 10. 2023 1:00

Autor: Marie Svobodová

V dnešním globalizovaném světě už lidé v podstatě zvítězili nad překážkami, které jim po staletí kladly do cesty geografické podmínky světa kolem. Okamžitě se můžu spojit s člověkem na druhém konci světa, do druhého dne tam mohu být. Na kterémkoli kontinentu si mohu založit firmu a z kteréhokoli jiného kontinentu ji mohu na dálku řídit. Mezinárodní vztahy dávno nejsou honem za teritoriální expanzí, velká část světového boje o moc se dnes naopak odehrává v kyberprostoru nebo ve vesmíru. „Moc“ geografie slábne.

Taková prohlášení dnes slyšíme poměrně běžně, 21. století máme tendenci vnímat jako období, kdy vzdálenost, reliéf a přírodní podmínky už nehrají zásadní roli. Do jisté míry je to určitě pravda, ne však úplně. Proč se například Británie tak moc brání samostatnosti Skotska? Proč je Austrálie jedním z nejloajálnějších spojenců USA? A proč Řecko na rozdíl od většiny států EU ještě nezrušilo povinnou vojenskou službu? Žádnou z těchto otázek nemůžeme dost dobře zodpovědět, aniž bychom se podívali na geografické podmínky daných zemí. Ani v současné době nemůžeme geografii přehlížet jako jeden z důležitých klíčů k porozumění světu. To je hlavní myšlenka knihy Moc geografie v 21. století od Tima Marshalla, britského novináře, který se specializuje na mezinárodní vztahy.

Svou první knihu V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku vydal Marshall v roce 2015. V ní si vybral 10 geograficky zajímavých oblastí – hlavně takových, kolem kterých se nějakým způsobem točí světové dění – a rozebral, jakým způsobem geografické podmínky těchto oblastí definují a ovlivňují jejich společenskou situaci a mezinárodní postavení. Kniha měla velký úspěch a stala se bestsellerem, protože se v ní Marshallovi podařilo vysvětlit komplexní problémy srozumitelně a zajímavě i čtenářům, kteří se o světové dění a politiku běžně nezajímají. Knihou Moc geografie v 21. století, která vyšla letos, se Marshall snaží na tento úspěch navázat. Vybírá si v ní dalších 10 problematických regionů – tentokrát takových, které jsou ve veřejné debatě přítomné zpravidla o trochu méně – a opět čtenářům vysvětluje, jakým způsobem geografie situaci těchto zemí a oblastí formuje.

Nelze se při takovém vysvětlování vrhnout rovnou na 21. století, Marshall začíná důsledně od začátku a jde ve svém vyprávění až ke kořenům vzniku novodobých států. S tím velmi souhlasím, současnou situaci nikdy nelze dost dobře pochopit bez porozumění historii, během které se utvářela mentalita zemí a jejich vztahy s okolím. Marshall v každé kapitole vysvětluje, jak geografické podmínky formovaly dané regiony po staletí a jaký měly vliv na historické události. Tím dává čtenáři relativně dobrý, rychlý přehled. Na druhou stranu když autor vměstná několik století do třicetistránkové kapitoly, nezbývá příliš prostoru na to, aby se pouštěl do komplikovanějších úvah nebo hlubších analýz. Na samotné 21. století, které se podle názvu knihy zdá být jejím těžištěm, pak ve většině kapitol po vylíčení historie zbývá jen několik stran.

Další, co bych knize vytkla, je, že autor jen velmi málo opouští rámec jednotlivých kapitol. Čtenář se díky nim učí rozumět jednotlivým regionům, často ale tak trochu separovaně od zbytku světa. Chybí širší propojení kapitol a objevování celosvětových souvislostí. Protože studuji historii a mezinárodní vztahy, mnoho informací v knize pro mě osobně bylo více opakováním než něčím převratně novým – s tím jsem ovšem počítala od začátku a dojem z knihy mi to v podstatě nekazilo. Doporučila bych ji jednoznačně někomu, kdo je doma v jiném oboru a o tématu knihy toho spíše moc neví.

Poslední kapitola na téma „vesmír“ byla však v tomto výjimkou a velmi pozitivním závěrečným překvapením. O vesmíru se totiž podle mě obecně málo mluví, sama toho o vesmírném výzkumu vím méně, než bych chtěla. Komentátoři mezinárodního dění většinou rozumí spíše historii, zájem o dobývání vesmíru máme mylně spojený spíše s vědou a technikou než s mezinárodními vztahy. Opak je přitom pravdou. Vesmírné soupeření bylo důležité pro mocenské vztahy během studené války a zůstává důležitým dodnes. Marshall v knize poskytuje velmi dobrý přehled problematiky vesmírného soupeření, který má určitě potenciál nadchnout i toho, koho předchozí kapitoly, zaměřené z velké části na historii, tolik nezajímaly.

Přestože jsem ke knize v předchozích odstavcích byla trochu kritická, myslím si, že cíl, který si v ní autor vytyčil – seznámit stravitelnou formou širokou skupinu čtenářů s některými problémy v mezinárodních vztazích –, je velmi chvályhodný. Každý by se měl v mezinárodním dění alespoň základně orientovat, aby si ve světě nepřipadal ztracený, a proto je dobře, že s tím Tim Marshall svým čtenářům pomáhá. Pokud máte pocit, že máte v tomto směru mezery, určitě neváhejte a knihu si přečtěte.

Moc geografie v 21. století

	Autor	Tim Marshall
	Překlad	Jan Prokeš
	Nakladatelství	Rybka Publishers
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2022
	Vydání	1.
	Počet stran	373
	ISBN/EAN	978-80-87950-38-8
	Ediční řada	-

Do nakladatelství