
Recenze: Erich Fromm – Mít, nebo být?
- Vytvořeno 1. 1. 2021 0:00
- Autor: Michaela Babíková

„Být či nebýt?“ váhá Shakespearův Hamlet. „Mít, nebo být?“ ptá se ve své stejnojmenné knize Erich Fromm, původem německý sociální psycholog, sociolog, psychoanalytik, humanistický filozof a demokratický socialista. Jakkoli se tyto otázky zdají být zcela odlišné, v jistém slova smyslu také Fromm předestírá volbu mezi životem a smrtí.
Podle Ericha Fromma existují dvě alternativy lidské existence – vlastnění a bytí. Samozřejmě připouští, že každý člověk potřebuje určité věci mít, aby mohl žít. Ostře však kritizuje západní společnost, ve které se vlastnění stává nejvyšším cílem. Kulturu, ve které „mít stále více“ se stává středobodem veškerého konání, považuje za nemocnou a odsouzenou k zániku. Orientace na „mít“ se přitom týká nejen majetku, ale také touhy mít nadvládu nad přírodou a druhými lidmi. Člověk orientovaný na vlastnictví však nikdy nemůže být šťastný, protože nelze mít úplně všechno, vždycky se objeví nová touha. V kolotoči vydělávání peněz a honbě za věcmi tak člověk ve skutečnosti přichází o to nejcennější – svůj vlastní život.
Jako protipól pak Erich Fromm předestírá život v modu bytí a připomíná učení velkých mistrů života, jakými byli například Ježíš, Buddha, Mistr Eckhart a Karl Marx. Právě Marx byl pro Ericha Fromma velkým vzorem; v mnoha svých knihách se snaží Marxe ukázat jako radikálního humanistu a silně odsuzuje, jakým způsobem Marxovo učení zneužil komunismus. Ale vraťme se zpět k modu bytí a podívejme se na to, co o něm říká přímo autor:
Nezbytnými podmínkami modu bytí jsou nezávislost, svoboda a přítomnost kritického rozumu. Jeho základní charakteristikou je, že je to aktivní bytí (…) ve smyslu vnitřního, tvořivého používání našich lidských schopností. Být aktivní znamená dát výraz vlastním schopnostem, talentu, hojnosti darů, jimiž je každá lidská bytost – i když v odlišném stupni – vybavena. Znamená to obnovovat se, růst, rozkvétat, překračovat vězení vlastního izolovaného ega, mít zájem, naslouchat, dávat. (FROMM, Erich, 2020. Mít, nebo být? Praha: Portál, s. 98. ISBN 978-80-262-1646-9)
Láska, sdílení, dávání, rozvoj bytostních tvůrčích sil, radost a plné prožívání je to, co Fromm lidstvu slibuje, pokud se dokáže přeorientovat z modu vlastnění do modu bytí. V knize navrhuje možnosti, jak toho lze dosáhnout, přičemž nezapomíná zmínit překážky, které stojí v cestě. Uvědomuje si, že se nelze takříkajíc „vrátit zpátky do pralesa“, ale žádá, aby průmyslový rozvoj měl nějaké hranice a člověk přestal vykořisťovat přírodu i druhé lidské bytosti.
Poprvé v životě lidstva na Zemi je člověk žádán, aby upustil od toho, co dokáže; žádá se od něho, aby upustil od ekonomického a technologického rozvoje, nebo ho přinejmenším zaměřil jiným směrem než dosud; je žádán všemi budoucími generacemi na Zemi, aby se dělil o svůj majetek s nemajetnými – nikoliv v duchu charity, ale v duchu nutnosti.(Tamtéž, s. 171)
Kniha Mít, nebo být? poprvé vyšla před více než čtyřiceti lety. V češtině se kniha dočkala již pěti vydání, toho posledního v roce 2020 v nakladatelství Portál. Ve skutečnosti je v dnešní době Frommova kniha možná ještě aktuálnější, než v době svého vzniku. Mít, nebo být? Můžu k přečtení jenom doporučit, i když v některých částech mi autor připadá až příliš radikální a ne se vším souhlasím. Některé pasáže se mi zdály také poměrně nesrozumitelné a ne příliš čtivé. Jako celek je však kniha rozhodně dílem, které by nemělo uniknout vaší pozornosti.
Název: Mít, nebo být?
Autor: Erich Fromm
Překlad: Jan Lusk
Nakladatelství: Portál, s. r. o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání: Páté, v tomto překladu třetí, v Portále první
Počet stran: 240
ISBN/EAN: 978-80-262-1646-9
Ediční řada: Klasici
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...