Punk’s not dead

Recenze

Vytvořeno 1. 4. 2015 3:00

Autor: Štěpán Cháb

Řekne-li se anarchie, vyvstane člověku před očima divoce vypadající člověk s čírem na hlavě, jehož vývozním artiklem by mohly být sichrhajcky, díry na oblečení a v kocovině utopená rána. Anarchie je zastoupena v Čechách kapelami Visací zámek, E!E, Šanov a dalšími. Anarchie rovná se pro nás punk. Tečka, není se o čem dalším bavit. Mladí kluci se vyřádí, dospějí a odejdou na odpočinek do práce. Doživotně. Ve světě, jistě v podhoubí i u nás, je anarchie brána ze zcela jiného úhlu. Jako reálný politický směr, za nějž bojovali a bojují tisíce a statisíce lidí.

Co je anarchie? Dle doslovného překladu bezvládí. Nikoliv bezvládí, kde je vše a všem dovoleno. Anarchie, převedeno do řeči činů, je naplnění spolupráce, solidarity a komunitního života, kdy každý dá, co může, a na tom by mohla být postavena civilizace. Nikoliv na restrikcích a represích ze strany státu, který všeho, čeho chce dosáhnout, dosahuje výhradně pod hrozbou z pozice toho silnějšího. Alias – já mám moc, ty máš povinnosti. Anarchie je naplnění tvůrčí síly lidstva, která by nebyla uvězněna v pojmech „výroba a konzumování“, ale právě ve svobodě vyjádření, v jakési přirozenosti života.

Autor v knize vysvětluje, že za pojmem anarchie lze nalézt naprostou většinu revolučních hnutí, která jsme měli tu čest poznat. Od feminismu, až po divoké půtky antiglobalistických demonstrantů s policisty. Protože k anarchii dochází vždy v okamžiku, kdy je současný systém nabouráván a měněn. K čemuž dochází častěji, než bychom si mohli myslet. Nemusí se přeci vždy jednat o celosvětové otřesy. Politiku anarchie vyznávají stovky komunit rozesetých po celém světě. A to i nevědomky. Tj. nastavením vlastních pravidel ve vlastní komunitě vzniká anarchie. Domluva. Spolupráce. Solidarita. Soužití. Vzájemná pomoc. Vymezení vlastního prostoru navzdory systému a zavedeným pravidlům.

Z čistě logického pohledu na věc je anarchie správným a přirozeným systémem. Protože právě v anarchii by byl člověk člověkem. Nikoliv číslem ve statistikách, lehce nahraditelnou výrobní součástkou, zmanipulovaným zbožím pro politické rejdy korporací. V anarchii by byl člověk člověkem, protože by mohl naplňovat svůj osud po svém.

Dosáhnout anarchie, nad čímž se i sám autor pozastavuje, je mírně problematická záležitost. Protože je velmi tenká hranice mezi dobrou vůlí a tyranií. Kdy jeden může jistou věc považovat za přínosnou a druhý za destruktivní. Ve výsledku, upadl-li by celý stát do anarchie, mohlo by to vyvolat nesmírnou řež napříč obyvatelstvem. Anarchie ovšem vylučuje existenci státu jako takového, jeho ideou je komunitní život, tedy život v uzavřené menší společnosti, kde lze dosáhnout určitého konsensu prostou domluvou. V extrémnější verzi anarchisté odmítají i kapitálové trhy, peníze či moc.

Ač jsou anarchisté médii líčení prakticky jako zločinci, jedná se o lidi, kteří se snaží svět změnit k lepšímu (jako všichni, že). Jejich cílem není rozbíjet výlohy a házet dlažební kostky na policisty. Nikoliv. Anarchisté podobnými činy upozorňují, snaží se křiklavě předat myšlenku své věci. A samozřejmě, podobné metody užívají spíše extrémnější anarchisté. Při demonstracích jsou pravda více vidět, což je ovšem škoda, protože zakrývají mnohem početnější umírněnější anarchisty, kteří jen demonstrují, chtějí předat myšlenku, chtějí zlepšit svět.

Kniha esejů Revoluce naopak Davida Graebera rekapituluje činnost anarchistických spolků. Ukazuje na úspěchy, popisuje nedostatky anarchismu, hledá možný další směr pro anarchismus, zachází do kritiky současného systému, oddává se nadějím a novým výzvám, snaží se stmelit anarchistické jádro, dát mu nový směr, elán, nové ideály, resuscituje ty zdánlivě mrtvé, ale nenaplněné. David Graeber chce, společně s anarchisty, lepší svět. Svět, který nebude řízen cynismem a obchodními bilancemi. Chce svět, kde se bude dát důstojně a bezpečně žít, nikoliv jen přežívat. Kniha Revoluce naopak je moudrá a je-li člověk otevřený pro nové myšlenky, vezme si z ní více než z denního tisku za celé desetiletí.

GRAEBER, David. Revoluce naopak. Vyd. 1. Olomouc. Broken Books, 2014, 150 s. ISBN 978-80-905309-6-6