
Jiří Weil a jeho život s hvězdou
- Medailonky
- Vytvořeno 28. 11. 2009 1:00
- Autor: Alena Štouračová


Původně vřelý Weilův vztah k Sovětskému svazu postupně ochladl. Po zavraždění sovětského politika Sergeje Kirova v roce 1934, kdy začal Stalin s Trockým bojovat o vedoucí pozici ve straně, se Weil v Rusku ocitl na nejisté půdě. Byl dokonce vyloučen z komunistické strany a poslán za trest jako tiskový pracovník do kyrgyzské kolonie Interhelpo a do tábora při stavbě balchašského kombinátu v Kazachstánu. Po půl roce převýchovy se Weil směl vrátit zpátky do Československa. Okolnosti zapojení Weila do spiknutí kolem Sergeje Kirova a jeho následná deportace do Střední Asie nebyly nikdy plně vysvětleny. Tyto události však byly zlomovým bodem pro Jiřího Weila, který opustil svět politiky a začal se plně věnovat psaní.
V roce 1935 se Weil vrátil do Prahy a až do roku 1938 pracoval v Židovském muzeu v Praze. Po mnichovských událostech v říjnu 1938 zařídili Jiřímu Weilovi přátelé útěk do Anglie, Weil se však nedokázal přimět k odchodu.
Za okupace Weil jako Žid unikal perzekuci. Nejprve vstoupil do smíšeného manželství. V listopadu 1942, kdy měl nastoupit do transportu Židů, se rozhodl pro jiné řešení – zinscenoval sebevraždu a až do konce druhé světové války žil v ilegalitě.
V prvních letech protektorátu se Weil věnoval psaní románu o středověkém orientálním lžiprorokovi Makanna – otec divů, který v sobě spojuje tradiční evokativní historický román s podněty reportáže. Tento román byl vydán v roce 1946 v nakladatelství Evropský literární klub, kde Weil až do roku 1949 působil na pozici vedoucího redaktora.
Po konci války se Weil začlenil znovu do kulturního života. V letech 1943 až 1948 redigoval Literární noviny. V letech 1950 až 1958 byl také vědeckým pracovníkem Státního židovského muzea v Praze, kde mimo jiné podnítil výstavu kreseb terezínských dětí.
Od roku 1948 se Jiří Weil zaměřil především na židovskou tematiku. V roce 1948 publikoval knihu Život s hvězdou, v níž prohloubil psychologickou kresbu svých postav a existenciální postavení člověka v nelidském světě. Román Život s hvězdou doboví kritici odsoudili jako „dekadentní, existenciální, vysoce subjektivní produkt zbabělé kultury“. Tato kniha byla ostře kritizována jak z ideologického, tak náboženského hlediska, a byla dokonce zakázána.
V padesátých letech dvacátého století Weil pracoval na románu Na střeše je Mendelssohn, jehož leitmotivem je krutá absurdita antisemitismu. Tento román mohl vyjít až v roce 1960, tedy rok po Weilově smrti (zemřel na leukémii). Po Weilově smrti vyšel také soubor próz Hodina pravdy, hodina zkoušky (1966) a pokračování románu Moskva-hranice nazvané Dřevěná lžíce (1991), jehož rukopis byl Weilovi zabaven při policejní prohlídce v redakci Evropského literárního klubu v roce 1949.
Činorodost Jiřího Weila byla opravdu pestrá. Přispíval také do časopisů Den, Kmen Kvart, Panoráma, Host, Avantgarda, Rozpravy Aventina nebo do Literárních novin.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...