Terry Pratchett, rytíř bojující tužkou

Narodil se 28. dubna 1948 v Beaconsfieldu v hrabství Bucks, nacházejícím se v Anglii, rodičům Davidu a Eileen Pratchettovým. Byl jejich jediným dítětem. O devět let později se s rodinou přestěhoval do Bridgwateru, kde nastoupil na John Hampden Grammar School. Navzdory tomu, jak autor říká, za své vzdělání vděčí zejména veřejné knihovně v Beaconsfieldu. V mládí se chtěl věnovat astronomii, ale kvůli svým slabým matematickým schopnostem se musel svého snu vzdát. Jeho láska k vesmíru však přetrvala a začal se věnovat science-fiction. Jeho oblíbenými autory byli H. G. Wells a A. C. Doyle.

Jeho první povídka s názvem The Hades Business vyšla ve školním časopisu Technical Cygnet, když mu bylo třináct. O dva roky později ji vydali komerčně. Ve škole se začal věnovat historii, angličtině a umění. Navzdory tomu v sedmnácti odchází ze školy, aby mohl pracovat jako žurnalista pro Bucks Free Press. Později si dokončí studium angličtiny a navštěvuje kurz žurnalistiky.

V roce 1968 si bere za manželku Lyn. V tom samém roce se při interview s Peter Bander van Durenem zmíní o svém rukopisu knihy The Carpet People (Kobercové). Duren ji spolu se svým partnerem Colinem Smythem vydává v roce 1971 s autorovými ilustracemi. Kniha byla kritikami přijata s nadšením. Colin Smythe se později stává jeho agentem a na tomto postě úspěšně figuruje dodnes.

Následují knihy The Dark Side of the Sun (Odvrácená strana slunce) a Strata, obě se sci-fi tématikou. V době mezi vydáním první a druhé se mu v roce 1976 narodí dcera Rhianna. To už šest let žijí její rodiče v Rowberrow v Somersetu, kde zůstanou až do roku 1993, kdy se přestěhují do jihozápadního Salisbury ve Wilshire. Zde autor žije se svou manželkou dodnes.

Zdroj obrázku: http://www.terrypratchett.co.uk/

V roce 1980 začíná pracovat pro Central Electricity Generating Board jako tiskový mluvčí, kde měl na starosti tři elektrárny. Tři roky po nástupu do nového zaměstnání vydává The Colour of Magic (Barva kouzel), první příběh ze série knih o úžasné Zeměploše, na které takové klasické ráno probíhá asi následujícím způsobem:

„Na temnou Zeměplochu se právě chystalo vstoupit jasné a pomalé ráno. Pod kotoučem pomalu a namáhavě kráčela Velká A’Tuin, želva světa, která nesla na svých zádech váhu Stvoření. Na jejím – nebo jeho? ta záležitost nikdy nebyla uspokojivě rozřešena – na krunýři stáli čtyři sloni a ti podpírali vlastní Plochu.“ (Pratchett, T. Faust Eric. Praha: Talpress, 1996, s. 49.)

Pratchett přiznává: „Možná že existovaly lepší způsoby, jak vybudovat svět. Mohli jste začít s koulí tekutého železa a místo izolace ji obalit několika vrstvami různého kamene. Podobala by se vlastně velkému bonbonu s polotekutou náplní. Měli byste velmi efektivní planetu, ale zdaleka by nevypadala tak překrásně. A kromě toho, ze spodní strany by vám všechno padalo.“ (Pratchett, T. Faust Eric. Op. cit.)

Při dokončení čtvrté části s názvem Mort, v níž se dozvíme, jaké to je stát se pomocníkem samotného Smrtě, se vzdal práce pro CEGB a živí se jen psaním. Jeho fantasy svět se stává čím dál tím komplikovanějším, ale i oblíbenějším a vyhledávanějším. Čtenáři milují Pratchettův smysl pro humor a ironii a rozebírají jeho knihy z pultů knihkupectví.

A autor je nadšeně zásobuje. Příběhy se začínají počítat na desítky, přičemž se v každém příběhu seznamujeme nejen se životy nových postav, ale i s osudy starých hrdinů odehrávajících se v ankh-morporských ulicích. V ulicích toho nejdivočejšího, nejnebezpečnějšího a nejpřeplněnějšího města Zeměplochy, kterým protéká řeka Ankh, o které sám autor přiznává, že by  se o ni nikdy nedalo říct, že by byla třpytná.

Postavičky tohoto vesmíru jsou vskutku zajímavé. Můžeme se seznámit se Smrtěm či jeho malým potkaním pomocníkem. Dočteme se nejen o tom, jaká to je zodpovědná a důležitá role starat se o to, aby lidé umírali, ale také se dozvíme něco o složitých rodinných poměrech kostlivce. Jste zaskočeni? Proč by Smrt nemohl mít vnučku? A proč by se nemohla jmenovat třeba Zuzana?

V jiných příbězích  uvidíme městskou hlídku v akci pod vedením Samuela Elániusa, který se jednoho dne rozhodl, že si město zaslouží skutečnou ochranu před zločinem. V tom mu pomáhá jeho tak trochu netradiční tým ve složení „trpaslík“ Karotka Rudykopalsson, ženský vlkodlak Angua, Fred Tračník, troll Navážka nebo "Noby" Nóblhóch.

Přečteme si o dracích, čarodějkách či mágech z univerzity. A dočteme se i o Mrakoplašovi, mágovi, který díky nedostudovaní univerzity zůstal jen „mákem“ a který si svůj život cení víc než odvahu, sílu či čest. Naučíme se něco o ankh-morporském království, které už vlastně královstvím dlouhou dobu není. Ale jak se říká, co není, může znovu být.

Za své hlavní koníčky autor označuje psaní, procházky, počítač, internet a astronomii. Je znám díky své zálibě v nošení obrovských klobouků, v nichž ho můžeme vidět téměř na všech dostupných fotografiích.

Již v roce 1998 mu byl udělen Řád britského impéria za službu v literatuře. V následujícím roce obdržel čestný doktorát z univerzity ve Warvicku. Od té doby získal dalších šest, a to z univerzity  Portsmouth, Bath, Bristol, Buckinghamshire, z Trinity College Dublin a Bradforské univerzity.

Za knihu o mluvící kočce či stepující kryse s názvem The Amazing Maurice and his Educated Rodents (Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci) dostal v roce 2002 Carnegie Medal, při jejímž přebíraní řekl, že fantasy není jen o čarodějích a hloupých hůlkách, ale o schopnosti vidět věci z nových směrů, při čemž mnozí v tom vidí narážku na J. K. Rowling a J. R. R. Tolkiena. V roce 2003 dostal za Night Watch (Noční hlídka), tj. za další knihu ze série o Zeměploše a ankh-morporských strážcích zákona,  ocenění Prometheus Award.

O čtyři roky později mu byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Od té doby se stal snaživým pomocníkem poskytujícím dary na pomoc v boji proti této chorobě, ale také člověkem  snažícím se na problém upozornit i širokou veřejnost. V listopadu 2008 se setkal s britským premiérem Gordonem Brownem, aby ho požádal o zvýšení dotací na výzkum demence.

Koncem roku 2008 bylo oznámeno, že Terry Pratchett bude uveden do rytířského stavu do kategorie Knight Bachelor. Tento status formálně přijal v Buckinghamském paláci dne 18. února 2009. Následně řekl: „Nemůžete žádat spisovatele fantasy, aby  nechtěl rytířský titul.“

I navzdory novým léčebným pokusům, které autor zkouší, se jeho zdravotní stav nezlepšuje. Právě proto vyjádřil přání, aby v případě, že zákeřná choroba bude pořád zhoršovat kvalitu jeho života, podstoupil asistovanou samovraždu.

Velké množství autorových knih bylo převedeno do počítačových her, rozhlasových či divadelních představení a v posledních letech se jeho příběhy o hrdinech ze země nacházející se na zádech čtyř slonů dostávají i na filmová plátna.

Jako první byl zpracován příběh Hogfather v roce 2006. Druhým, v minulém roce vydaným, byl The Colour of Magic. V podobě animovaných filmů vyšlo Soul Music a Wyrd Sisters.


Přehled tvorby:
The Carpet People (1971); Kobercové
The Dark Side of the Sun (1976); Odvrácená strana Slunce
Strata (1981); Strata
The Nome Trilogy; Vyprávění o Nomech
-    Truckers (1989); Velká jízda (1. vydání), Na cestu (2. vydání)
-    Diggers (1990); Velký boj (1. vydání), Na nepřítele (2.vydání)
-   Wings (1990); Velký let (1. vydání), Na shledanou (2. vydání )
Good Omens (1990); Dobrá znamení spolu s N. Gaimanem
Only You Can Save Mankind (1992); Johny, jen ty můžeš zachránit lidstvo
Johny and the Dead (1993); Johny a mrtví
Johny and the Bomb (1996); Johny a bomba
Nation (2008)

The Colour of Magic (1983); Barva kouzel
The Light Fantastic (1986); Lehké fanastično
Equal Rites (1987); Čaroprávnost
Mort (1987); Mort
Sourcery (1988); Magický prazdroj
Wyrd Sisters (1988); Soudné sestry
Pyramids (1989); Pyramidy
Guards! Guards! (1989); Stráže! Stráže!
Faust Eric (1990); Faust Eric
Moving Picture (1990); Pohyblivé obrázky
Reaper Man (1991); Sekáč
Witches Abroad (1991); Čarodějky na cestách
Small Gods (1992); Malí bohové
Lords and Ladies (1992); Dámy a pánové
Men at Arms (1993); Muži ve zbrani
Soul Music (1994); Těžké melodično
Interesting Times (1994); Zajímavé časy
Maskerade (1995); Maškaráda
Feet of Clay (1996); Nohy z jílu
Hogfather (1996); Otec prasátek
Jingo (1997); Hrrr na ně!
The Last Continent (1998); Poslední kontinent
Carpe Jugulum (1998); Carpe Jugulum
The Fifth Elephant (1999); Pátý elefant
The Truth (2000); Pravda
The Thief of Time (2001); Zloděj času
Last Hero (2001); Poslední hrdina
The Amazing Maurice and his Educated Rodents (2001); Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci
Night Watch (2002); Noční hlídka
The Wee Free Men (2003); Svobodnej národ
Monstrous Regiment (2003); Podivný regiment
A Hat Full of Sky (2004); Klobouk s oblohou
Going Postal (2004); Zaslaná pošta
Thud! (2005); Buch!
Wintersmith (2006); Zimoděj
Making Money (2007); Nadělat prachy
Unseen Academicals (2009)

Napsal také čtyři zeměplošské povídky:
Theatre of Cruelty; (Divadlo krutosti)
Troll Bridge; (Trolí most)
The Sea and the Little Fishes; (Moře a malé rybky)
Death and What Comes Next; (Smrt a co přijde pak)

Spolu s Ianem Stewartem a Jackem Cohenem napsal tři knihy popularizující vědecká témata. K ilustraci využili Zeměplochu:
The Science of Discworld (1999); Věda na Zeměploše
The Science of Discworld II: The Globe (2002); Koule - Věda na Zeměploše
The Science of Discworld III: Darwin's Watch (2005); Darwinovy hodinky - Věda na Zeměploše

Terry Pratchett je skvělý autor, který dokáže jednoduchým, vtipným a trefným způsobem psát o starostech, které přináší život, a o způsobech, jak se s těmito komplikacemi lidé vypořádávají, ať už více nebo méně úspěšně.

Jeho postavy nejsou žádnými hrdiny bez chyb, ale i navzdory tomu, že žijí v imaginárním světě, jsou nám někdy až moc podobné. A možná právě to je to, co čtenáře láká. Fantastický svět, ve kterém lidé řeší nefantastické problémy.