Medailonky: Medailonky autorů

Jiří Žáček - poezie pro děti

1 1 1 1 1 (6 hlasů)
jiri zacek 100x100

Významnou básnickou osobností osmdesátých let se stal Jiří Žáček (1945). Do popředí čtenářského zájmu ho vynesla jeho spontánní nápaditost a umění básnické improvizace, smysl pro humor a komično, schopnost oslovit věkově různorodý okruh čtenářů. Jeho tvorba je žánrově bohatá, kompozičně vynalézavá, imaginativně hravá i tam, kde rozšiřuje svou působnost směrem k pragmatičnosti:

Nejlíp vaří kuchař hlad:
budu u něj obědvat!
Moje denní spotřeba – sedmkrát nic bez chleba.
Zapiju to douškem vzduchu –
budu zdravý na těle i duchu!

 

Žáčkova metaforika si jako výchozí bod bere dětskou obrazotvornost a na ní staví zvukové hříčky („Je šála máma od šálku?“), kalambúry („tulipán a tulipaní“, „kapr a kapradí“), vícenásobné a vynalézavé personifi kace, které aktivizují čtenáře od úvodního motivu až k překvapivým pointám.
Dobrý den, Praho
Jak je ti, Praho?
Stověžatě!
A mně zas jako na jaře.
Nechceš se projít?
Počkám na tě –
ať třeba prší trakaře.
Koupím ti cestou
růži z rynku,
pozvu tě na dort z polárky …
Ty si dnes hraješ na maminku? –
všude jsou samé kočárky.
(Kolik má Praha věží)
Básnická invence Jiřího Žáčka, jeho dynamičnost, sdělnost umocněná lehkostí, s níž navazuje kontakty, refl exe nejrůznějších jevů a předmětů s objevnými významovými posuny („Proč se ten kůň tolik směje, / proč se tolik řehtá?/ - Markétka ho pastelkami / za ušima lechtá!“) i um vážné i ironické seberefl exe dávají čtenářům prostor pro vrstevnatou interpretaci jeho básní, která zahrnuje prostor pro pouhé pousmání, pro náročnější odhalování vícevýznamových hříček nebo prostor pro realizaci textu metodou tvořivé dramatiky.

Po úspěšném debutu Aprílová škola (1978) vyšly jeho sbírky Ahoj, moře (1980), Dobrý den, Praho (1981), Kdo si se mnou bude hrát (1981), Kolik má Praha věží (1984), výbor Dvakrát dvě je někdy pět (1987), Máme rádi zvířata (1988) a některé další. Četbou mládeže se v osmdesátých letech stala Žáčkova sbírka Okurková sezóna (1981), kniha básní podobně parodijního a písňového charakteru jako neméně úspěšné Rýmy pro kočku (1984) a Rýmy pro kočku a pod psa (1987). Humor a melodičnost básní, jazyk čerpající nejen ze spisovného základu, pozitivní vztah k životu narušovaný jemnou ironizací uznávaných hodnot přispěly k jejich mezigenerační čtenářské úspěšnosti.

Ukázka z knihy Vývoj literatury pro děti a mládež, kterou vydává nakladatelství Portál.

Čtěte také:

Milovníci knížek

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení