Medailonky: Medailonky autorů

Jiří Žáček - poezie pro děti

1 1 1 1 1 (6 hlasů)
jiri zacek 100x100

Významnou básnickou osobností osmdesátých let se stal Jiří Žáček (1945). Do popředí čtenářského zájmu ho vynesla jeho spontánní nápaditost a umění básnické improvizace, smysl pro humor a komično, schopnost oslovit věkově různorodý okruh čtenářů. Jeho tvorba je žánrově bohatá, kompozičně vynalézavá, imaginativně hravá i tam, kde rozšiřuje svou působnost směrem k pragmatičnosti:

Nejlíp vaří kuchař hlad:
budu u něj obědvat!
Moje denní spotřeba – sedmkrát nic bez chleba.
Zapiju to douškem vzduchu –
budu zdravý na těle i duchu!

 

Žáčkova metaforika si jako výchozí bod bere dětskou obrazotvornost a na ní staví zvukové hříčky („Je šála máma od šálku?“), kalambúry („tulipán a tulipaní“, „kapr a kapradí“), vícenásobné a vynalézavé personifi kace, které aktivizují čtenáře od úvodního motivu až k překvapivým pointám.
Dobrý den, Praho
Jak je ti, Praho?
Stověžatě!
A mně zas jako na jaře.
Nechceš se projít?
Počkám na tě –
ať třeba prší trakaře.
Koupím ti cestou
růži z rynku,
pozvu tě na dort z polárky …
Ty si dnes hraješ na maminku? –
všude jsou samé kočárky.
(Kolik má Praha věží)
Básnická invence Jiřího Žáčka, jeho dynamičnost, sdělnost umocněná lehkostí, s níž navazuje kontakty, refl exe nejrůznějších jevů a předmětů s objevnými významovými posuny („Proč se ten kůň tolik směje, / proč se tolik řehtá?/ - Markétka ho pastelkami / za ušima lechtá!“) i um vážné i ironické seberefl exe dávají čtenářům prostor pro vrstevnatou interpretaci jeho básní, která zahrnuje prostor pro pouhé pousmání, pro náročnější odhalování vícevýznamových hříček nebo prostor pro realizaci textu metodou tvořivé dramatiky.

Po úspěšném debutu Aprílová škola (1978) vyšly jeho sbírky Ahoj, moře (1980), Dobrý den, Praho (1981), Kdo si se mnou bude hrát (1981), Kolik má Praha věží (1984), výbor Dvakrát dvě je někdy pět (1987), Máme rádi zvířata (1988) a některé další. Četbou mládeže se v osmdesátých letech stala Žáčkova sbírka Okurková sezóna (1981), kniha básní podobně parodijního a písňového charakteru jako neméně úspěšné Rýmy pro kočku (1984) a Rýmy pro kočku a pod psa (1987). Humor a melodičnost básní, jazyk čerpající nejen ze spisovného základu, pozitivní vztah k životu narušovaný jemnou ironizací uznávaných hodnot přispěly k jejich mezigenerační čtenářské úspěšnosti.

Ukázka z knihy Vývoj literatury pro děti a mládež, kterou vydává nakladatelství Portál.

Čtěte také:

Milovníci knížek

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení