
Khaled Hosseini – víc než jen Lovec draků
- Medailonky
- Vytvořeno 6. 6. 2014 3:00
- Autor: Alena Oudová

Je málo autorů, kteří dokáží příběhem oslovit do takové míry, že se přímo dotknou čtenářovy duše. Jedním z takových autorů je zcela bezpochyby americký spisovatel Khaled Hosseini, který do svých knih vkládá nejen lásku k rodné zemi, Afghanistánu, ale také část své duše.
Když jsem před několika lety četla knihu Lovec draků, po dlouhé době se mi stalo, že jsem při čtení téměř nedýchala. Kniha vydaná v několika desítkách světových jazyků nabídla příběh tak niterný, že čtenáře až mrazilo, dokázal si představit zašlou slávu Kábulu i těžké osudy chlapce, ze kterého za hranicemi vlastní země vyrostl mladý muž a který se vracel po stopách minulosti vyhledat syna svého dávného přítele, jehož před lety zradil.
Khaled Hosseini, autor knih Lovec draků, Tisíce planoucích sluncí a A hory odpověděly, je americkým prozaikem a lékařem afghánského původu. Hosseini se narodil v Kábulu do rodiny zaměstnance ministerstva zahraničí a ve svých knihách se do rodného Afghanistánu rád vrací. V dětství se Hosseini přestěhoval do Íránu, konkrétně do Teheránu, kde jeho otec pracoval na afghánském velvyslanectví. I Teherán je pro něj velmi dobře známým prostředím a tuto znalost například v knize Lovec draků do značné míry zúročil. V sedmdesátých letech se Hosseini i s rodinou přestěhoval do Paříže. Tam už rodina zůstala vzhledem k politické situaci v Afghanistánu a později, na začátku osmdesátých let, nalezla rodina azyl ve Spojených státech.
Posledním Hosseiniho počinem je kniha A hory odpověděly, jejíž recenze se dočkáte brzy i na našem webu. I v této knize se Hosseini vrací do rodného Afghanistánu, ale zavítá i do Paříže a Kalifornie. Kniha je příběhem v dětství rozdělených sourozenců, kdy jeden vyrůstá v chudobě afghánského venkova a stýská si po ztracené sestře, přičemž ona na svého bratra už dávno zapomněla a žije v přepychu v Kábulu a Paříži. Příběh ukazuje, jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky může mít lidské rozhodnutí.
Milan Gelnar, nakladatel knihy A hory odpověděly, o Hosseinim tvrdí: „Khaled Hosseini je autor, který píše nádherné a košaté pohádky pro dospělé, smutné a drsné příběhy, pláčou i chlapci!“
New York Times o knize A hory odpověděly napsaly: „Hosseiniho nejjistější dílo. Citově vyvážená, plynulá a ve svém vyprávění hluboká kniha, kde se sentimentalita změnila v autenticitu.“
Hosseiniho kniha Lovec draků se dočkala i filmového zpracování. Stejnojmenný film byl uveden na filmová plátna v roce 2007. Zajímavostí jistě je, že premiéra filmu byla na žádost ředitele školy, kterou oba chlapci v Kábulu navštěvovali, posunuta o šest týdnů až na 14. prosince, kdy končí afghánský školní rok, z obav o dětské představitele. Důvodem byla drsná scéna znásilnění jednoho z chlapců, která byla do snímku zařazena i přesto, že rodina chlapce Ahmada Khana Mahmidzada, představitele malého Hassana, zkoušela přesvědčit studio i tvůrce k vystřižení této scény.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...