Detektivní toulky Francií – dílo Freda Vargase

Fred Vargas – ve skutečnosti Frédérique Audoin-Rouzeau, francouzská historička a archeoložka, narozená v roce 1957 v Paříži – je autorem  netradičních detektivních románů z francouzského prostředí. Svůj pseudonym Vargas zvolila podle postavy tanečnice a herečky Marie Vargas, kterou hrála Ava Gardnerová ve filmu Bosonohá komtesa z roku 1954, křestní jméno Fred je pak zdrobnělinou křestního jména Fredérique.

Stejné příjmení zvolila pro svůj pseudonym i její sestra dvojče, malířka Jo Vargas (vlastním jménem Joëlle Audoin-Rouzeau).

Do současné doby napsal/a třináct románů, převážně detektivek, ve kterých mistrně využívá mimo jiné i svých znalostí středověku a historie. V českém překladu (Tomáše Kybala nebo Kateřiny Vinšové) dosud vyšlo šest Vargasových románů – Uteč rychle, vrať se pozdě (2003), Muž s modrými kruhy (2006), Muž naruby (Garamond, 2006), Špetka věčnosti (2007), Neptunův trojzubec (2007) a  Seina teče (2008).

Tři z nich (Muž s modrými kruhy, Neptunův trojzubec a Uteč rychle a vrať se pozdě) byly také zfilmovány. V České republice je na DVD z této série zatím dostupný film Symbol smrti, což je zpracování románu Uteč rychle a vrať se pozdě, a v roli detektiva Adamsberga se zde představil francouzský herec José Garcia.

Vargasovy detektivky jsou snadno rozpoznatelné díky velmi originální a dobře propracované zápletce, jejíž záhady a tajemství rozplétá charismatický detektiv Jean-Baptiste Adamsberg spolu se svým kolegou Adrienem Danglardem. Dalo by se říci, že Vargas dává detektivce vše, co má tento žánr čtenáři přinést, a jako přidanou hodnotu navíc nabízí to, jak výborně pracuje s jazykem a jak vynikajícím způsobem dovede vykreslit charakteristiku jednotlivých postav (vedle komisaře Adamsberga a jeho kolegy se čtenáři seznámí i s Adamsbergovou životní láskou Camille, hudebnicí a příležitostně také instalatérkou či řidičkou kamionu, a její matkou Mathildou, světově uznávanou oceánoložkou).

Mimo těchto postav, které se více méně objevují ve všech zmíněných detektivkách, se v každé jednotlivé objevuje celé plejáda postav a postaviček žijících v Paříži, případně na francouzském venkově. Pro Vargase je typická určitá slabost pro nejrůznější podivíny a podivínky žijící mimo tradiční společnost. Dobrým příkladem tohoto typu postavy je například bývalý námořník Joss z románu Uteč rychle, vrať se pozdě, který navzdory dnešní době moderních komunikačních technologií oživuje dávno zapomenuté řemeslo vyvolávače zpráv, případně ovčák s přezdívkou Bača z románu Muž naruby. Vargasovi se ale s obdivuhodnou lehkostí daří ve čtenářích probudit sympatie k podobným outsiderům.

Další plus Vargasových detektivek je zpočátku pomale plynoucí vyprávění, poměrně netradiční pro klasickou detektivku, aniž by byl čtenář ochuzen o napětí. O mistrně zvládnutých zápletkách, ctících pravidla klasické detektivky, již byla zmínka.

Souhrnně na závěr je třeba říct, že mezi množstvím detektivních románů není snadné vybrat ty, které stojí za přečtení – vyberete-li si ale kterékoli dílo Freda Vargase, není se třeba obávat toho, že byste sáhli vedle. Odměnou vám pak bude příjemně strávený večer s knihou v ruce. Jako doplněk doporučuji skleničku dobrého francouzského vína.