Medailonky: Medailonky autorů

Berta von Suttner, kráska proti válce

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
autor

Byla krásná a prožila dobrodružný život, v němž nechyběla osudová setkání s muži. Stala se zapálenou bojovnicí proti válce a také první ženou, které byla udělena Nobelova cena za mír. V červnu si připomínáme hned dvojí výročí Berty von Suttner: narodila se 9. června 1843, zemřela 21. června 1914. Zora Beránková vydala v nakladatelství Motto román Ozvěna, který se zabývá osudy této nevšední ženy.


autorBerta von Suttner, rozená Kinská pocházela po otci ze starobylého českého rodu, jehož kořeny sahají až do 12. století. Sama však otce nikdy nepoznala, vysoký hodnostář rakouské armády, který byl o šestačtyřicet roků starší než jeho mnohem méně urozená žena, zemřel několik měsíců před Bertiným narozením. Do svých třinácti let žila s matkou v Čechách, nejprve v Praze, pak k Brně, kde bydlel její poručník. Dostalo se jí kvalitního vzdělání, matka ji podporovala hlavně ve vztahu k hudbě a opernímu zpěvu. Když bylo dceři dvanáct, přestěhovala se s ní z provinčního Brna do Vídně k sestře a neteři.

Od vstupu do vídeňské společnosti se krásné Bertě dvořila řada mužů, ale všechny nabídky k sňatku odmítla. Upnula se k matčině snu, že se stane operní pěvkyní. Nepřekonatelná tréma jí ale vždy znemožnila veřejně vystoupit. Jednoho dne si musela přiznat, že její mládí skončilo a z ní se stala stará panna. Oslnivé pěvecké kariéry nedosáhla, dobrou partii nenašla, dědictví po poručíkovi bylo spotřebováno a zbýval jen život s matkou z její vdovské penze. Anebo zaměstnání. Berta Kinská si zvolila právě tuto možnost a nastoupila místo guvernantky a společnice u čtyř dcer barona Carla von Suttnera.

knihaAni tentokrát to neskončilo dobře. Berta se zamilovala do bratra svých svěřenkyň Artura, který byl o celých sedm let mladší než ona. Tři roky skrývali svůj vztah, ale po jeho prozrazení musela Berta domácnost okamžitě opustit. Odpověděla proto na inzerát tohoto znění: „Bohatý, starší pán, jenž žije v Paříži, hledá ženu středních let, ovládající jazyky, pro vedení domu a pro práci sekretářky."  Inzerentem nebyl nikdo jiný než Alfred Nobel, vynálezce dynamitu a jeden z nejbohatších lidí tehdejší Evropy.

Čtyřicátník Alfred Nobel se do Berty Kinské, o deset let mladší než on, zamiloval. Obdivoval její krásu, ale našel v ní i spřízněnou duši, s níž si mohl povídat o filozofii, o životě a umění. Mnohokrát s ní mluvil o tom, jak usiluje vynalézt zbraň, která by navždycky znemožnila všechny války a nastolila trvalý mír.

Také nesmělé nabídky Alfreda Nobela Berta Kinská odmítla a ve Vídni se tajně provdala za Artura Suttnera. Odjeli spolu do Gruzie, kde Berta učila hru na klavír a Artur němčinu. Po vypuknutí rusko-turecké války v roce 1877 oba nabídli svou pomoc ve vojenských lazaretech a poznali utrpení, které je vedlo k zamyšlení nad smyslem válek. Oba také začali publikovat ve vídeňských novinách. Berta Suttnerová se vydala roku 1878 na dráhu publicistky a spisovatelky, kterou už pak nikdy neopustila. Po celou dobu si dopisovala s Alfredem Nobelem, s nímž se s manželem opět potkali na konci 80. let 19. století v Paříži, kde se naplno začali angažovat v protiválečných aktivitách.

Berta vydala navzdory počátečním sporům s nakladatelem protiválečný román Odzbrojte, který byl vzápětí přeložen do mnoha jazyků, a rozhodla se s manželem založit mezinárodní pacifistickou organizaci. Berta von Suttner byla v té době uznávanou osobností. Na 7. mírovém kongresu navrhla založení Evropského svazu států a zasazovala se o vytvoření Haagského soudního dvora, který by řešil spory mezi státy.
 
Alfred Nobel, celoživotní přítel manželů Suttnerových, zemřel v roce 1896 a většinu svého majetku odkázal na „ocenění pro ty, kteří během předcházejícího roku prokázali největší přínos lidstvu“. Na této myšlence spolupracoval na sklonku svého života právě s Bertou, která ho nemálo ovlivnila. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901. O čtyři roky později ji dostala i sama Berta von Suttner jako první žena vůbec. Čekalo ji ještě deset let zápasů o udržení míru v Evropě. Týden před tím, než v Sarajevu padly osudné výstřely, které odstartovaly 1. světovou válku, podlehla rakovině žaludku.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení