Vasesouteze2
Medailonky: Medailonky autorů

Ch. Baudelaire – prokletý básník, esejista, překladatel a umělecký kritik

  • Vytisknout
1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Medailonky
Vytvořeno 17. 6. 2009 1:00
Autor: Michaela Spáčilová
charles baudelaire 100x100
Charles-Pierre Baudelaire se narodil 9. dubna 1821 v Paříži v rodině bývalého kněze Josepha-Francoise Baudelaira a Caroline Archimbaut-Dufaysové. Baudelairův otec, který byl později vychovatelem a úředníkem, zemřel, když bylo Charlesovi pět let. Smrt otce a žal matky malého chlapce rmoutily. Situaci mu ulehčovalo pouze pomyšlení na to, že už se nemusí o přízeň milované matky s nikým dělit. Paradoxně bezprostředně po smrti svého otce prožil s matkou jedno z nejkrásnějších období, když se na léto odstěhovali do Neuilly.

Na těchto několik měsíců vzpomínal s láskou celý život. S podzimem pak byli nuceni přestěhovat se do menšího bytu na náměstí Sanit-André-Des-Arts. Tam se začal v životě zbožňované matky objevovat nový muž, major Jacques Aupick. Toho si také Caroline rok a půl po smrti manžela vzala. I když se Charles s novou situací smířil, Aupicka nesnášel. Nového druha své matky neměl v lásce nejen proto, že se musel znovu o matčinu lásku dělit, ale také proto, že se s jeho úspěchy nikdy nemohl srovnávat.

Poté co byl major Aupick povýšen v roce 1832 na plukovníka a byl jmenován velitelem štábu sedmé divize v Lyonu, stěhuje se za ním  později i manželka se synem. Charles se stává téhož roku studentem lyonského  gymnázia. V roce 1836  se rodina opět vrací do Paříže. Charlesovi je 15 let a začne chodit  do královské koleje Louis-Le-Grand. Stále je velice lehkomyslný přesto, že výsledky jeho snažení ve studiu jsou nevyrovnané, dosahuje i jistých školních úspěchů, především se mu daří v oblasti latinského verše a angličtiny. Z tohoto období jsou známé také první básnické pokusy už sedmnáctiletého studenta. Z lycea Luis-Le Grand je Baudelaire vyloučen v roce 1839 za nekázeň. Odmítl totiž vydat učiteli lístek se vzkazem od spolužáka. Maturitu nakonec složil 12. srpna v tomtéž roce po soukromé přípravě na lyceu Sanit-Luis.

Po závěrečné zkoušce na Charlese doléhá realita a obavy z vlastní budoucnosti. Zapíše se sice na právnickou fakultu, místo studia však píše verše, využívá služeb prostitutek a peníze od rodičů rozhazuje na večírcích. Zadluží se. Svým způsobem života si Charles nad sebou poprvé, nikoliv naposledy, vykoleduje soudní dohled. V roce 1841 se vydává na cestu lodí do Indie. Po moři cestuje téměř rok a pak se opět vrací do Bordeaux. Po dosažení plnoletosti žije bohémským životem opět v Paříži. Mezi jeho literární přátele patří v této době Théophil Gautier a Theodor De Banville. Seznamuje se s druhořadou herečkou, mulatkou Jeane Duvalovou, k níž se i přes mnohé roztržky a rozchody stále vrací a pomáhá ji také v době její nemoci.

charles baudelaire


Nad Charlesem je kvůli jeho mrhání penězi opět ustanoven soudní dohled. Renta mu nestačí, a tak se snaží přivydělat literárními pracemi. Stává se z něho piják. Neutěšená situace vyústí v roce 1945 pokusem o sebevraždu, podle mnohých jde pouze o demonstraci. V těchto letech také začíná psát posudky na pařížské salóny a stává se uznávaným kritikem. Po příchodu revoluce v roce 1848 se účastní akcí dělnického povstání a s přáteli zakládá sociální list Le Salut Public. Kvůli nedostatku financí list zaniká už po druhém čísle. V roce 1851 publikuje v časopise studii O víně a hašiši a vychází v ní z vlastních zkušeností z drogami. O rok později odevzdává první překlady děl Edgara Allana Poea, který Baudelaira uchvátil. Překlady si však vyžádá zpět k přepracování a poprvé s nimi má úspěch až v roce 1856. A to už zbývá pouhý rok do vydání zásadní básnické sbírky Květy zla. Vyšla přesně 25. června, v prvním vydání nákladem 1320 výtisků. Brilantní verše otevřeně provokují. Jejich hlavní myšlenkou je nemožnost dosažení štěstí a z toho plynoucí bolest, zklamání a rozčarování. Možný únik pak básník nabízí v hledání krásy ve zlu. Sbírka, která vznikala celý básníkův život, rozbouří emoce nejen v literárních kruzích. Vydavatelé i autor stanou dokonce před soudem obviněni z urážky náboženství a veřejné mravnosti. Pobouření pak způsobí zejména báseň Zdechlina. Soud šest básní zakáže a autorovi a nakladatelům vyměří peněžní pokutu. Vyškrtnuté básně, v nichž autor popisuje až brutálnost lidského života, vycházejí pod názvem Trosky v Bruselu už v roce 1866. Později se opět vrací do dalších vydání Květů zla.

charles baudelairePo otčímově smrti se opět prohlubuje Baudelairův vztah k matce, která žije v Honfleur. Úpadek nakladatele zasáhne i básníka, protože je anulováno vydání jeho děl . Vydává se proto na cestu do Bruselu, kde hodlá přednášet mimo jiné také o účincích drog. Přednáškové turné však skončí fiaskem. Baudelaire nedokáže své posluchače zaujmout. Navíc se začíná ozývat staré onemocnění – syfilis. V roce 1866 se dostaví mozkové poruchy a básník ochrne na pravou půlku těla, ztrácí řeč.

Charles Baudelaire umírá 31. srpna 1867 v 11 hodin, poté co dostane poslední pomazání od přivolaného kněze. Pochován je 2. září na Montparnaském hřbitově.


Zásadní dílo:

Květy zla
Klíčové dílo moderní poezie
Druhé vydání z roku 1861 obsahuje 126 básní. V nich Baudelaire líčí nepřikrášlenou realitu, které dominuje nepoetické zlo. Až do vydání Květů zla se poezie tomuto tématu a ztvárnění vyhýbala.

Malé básně v próze (1869)
Padesát krátkých poetických próz. Básnická symfonie Paříže, moderního člověka a jeho životní problematiky.

Překlady Edgara Allana Poea se zasloužil o rozšíření jeho díla nejen ve Francii, ale v celé Evropě.


Zdroj obrázků: Wikipedie.org









Komentáře   

 
Oldson
0 Oldson 2009-06-22 19:48
Vzpomeňte, duše má, nač za letního rána,
jak stvořeného pro lásku,
jsme přišli: u cesty zdechlina rozežraná
na horkém loži z oblázků.

Na tuto hnilobu zářilo slunce zlobně,
jak dopéci by chtělo tu
a velké Přírodě zas vrátit stonásobně,
co spojila kdys v jednotu;

a nebe patřilo, jak zdechlina v své slávě
jako květ rozvíjí se dál.
Takový silný puch, že vy jste z toho v trávě
div neomdlela, na vás vál.

(...)

- A přece jedenkrát budete, není zbytí,
jak tohle svinstvo plné much,
vy, hvězda očí mých, vy, slunce mého žití,
vy, vášeň má i strážný duch!

Ano! jak tohleto, královno spanilosti,
svátostmi zaopatřenou
vás dají do země práchnivět mezi kosti,
pod tučnou trávu zelenou.

Pak rcete, kráso má, těm červům, kteří v šeru
polibky žrát vám budou dál,
že božskou podstatu i tvar lásek věru,
ač dávno tlí, jsem uchoval!


Neodolal jsem, jaksi mi v článku chyběla ukázka z nejznámější Baudelairovy básně :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Vasesouteze1

Aktuality

  • Magnesia Litera 2019

    Po mimořádném ročníku, který v roce stoletého výročí založení Československa připomněl, jak úzce je česk(oslovensk)á státnost propojena s literaturou a slovesnou kulturou, se ceny Magnesia Litera v osmnáctém roce své existence opět soustřeďují na českou knižní současnost.

    Číst dál...  

  • Pozvánka na Knižní festival v Ostravě

    Milujete knihy, rádi čtete anebo dokonce píšete autorskou tvorbu? Právě pro Vás jsme připravili první ročník Knižního festivalu Ostrava, který se uskuteční ve dnech 1.–3. března 2019 se na Černé louce v Ostravě. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Cena Česká kniha

Ceska kniha

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení