Katherine Patersonová
- Medailonky
- Vytvořeno 23. 7. 2010 2:00
- Autor: Marta Šimečková
Tato americká spisovatelka, která získala řadu významných ocenění za své knihy určené pro děti a mládež, se narodila 31. října 1932 v čínském Ťiang-su. Zde její otec George Womeldorf působil jako misionář a zároveň jako ředitel dívčí školy. Čínu opustila rodina roku 1940, kdy se přestěhovala do Ameriky.
Zde vystudovala mladá Katherine presbyteriánskou školu, kde se věnovala studiu Bible a křesťanské výchovy. Toužila po vzoru otce stát se misionářkou v Číně, ta se ale uzavřela lidem ze západu. Proto se vydala do Japonska, kde se zaměřila – kromě šíření křesťanství – na studium japonské a čínské kultury. Zde strávila několik roků v rozmezí let 1957-62.
Zajímavé je, že nikdy netoužila stát se spisovatelkou. Jako malá si vysnila roli misionářky či filmové hvězdy. A ve dvaceti se chtěla vdát a mít hodně dětí. To se jí poštěstilo – roku 1962 se provdala za presbyteriánského kněze Reverenda Johna Patersona, s nímž má čtyři děti, z nichž dvě byly adoptovány. Dočkala se také řady vnoučat (současné zdroje uvádí, že je jich sedm). Nyní však přiznává, že si neodkáže představit lepší povolání než psaní příběhů.
První soubor esejů určených pro mládež s názvem Who Am I? (Kdo jsem) napsala roku 1966, od té doby pokračovala v dalším psaní, stále ale váhala s publikováním svých textů. První příběh pro děti The Sign of the Chrysanthemum (Znamení chrysantémy) byl vydán roku 1973. Děj je zde situován do Japonska dvanáctého století a vypráví příběh čtrnáctiletého chlapce jménem Muna, jenž hledá svého otce, kterého nikdy neviděl – samuraje s tetováním chrysantémy. Do Japonska jsou situovány některé další romány této autorky, např. Of Nightingales That Wepp (O slavících, kteří pláčou, 1974), The Master Puppeteer (Loutkář, 1975).
Její nejznámější knihou se však stala jedinečná próza pro děti Bridge to Terabithia (Most do země Terabithia), která byla zpřístupněna čtenářům roku 1977. V češtině toto dílo vyšlo poprvé o dvacet dva let později, tedy roku 1999, a to u nakladatelství Albatros. Kniha se dočkala i dvojího filmového zpracování roku 1985 a nově roku 2007. Na produkci a psaní scénáře druhé verze se podílel i autorčin syn David L. Paterson, jehož jméno se objevilo na věnování v knize („Psala jsem tuto knihu pro svého syna Davida Lorda Patersona, ale když si ji přečetl, požádal mě, abych ji připsala i Lise, proto tak činím.“).
V její beletrii často vystupují dětští hrdinové, kteří osiřeli nebo nemohou najít kamarády. V jejich osamocení se odráží vlastní zážitky autorky z dětství, které kvůli neustálému stěhování a odlišností od ostatních dětí těžce nesla. Kromě románů (např. The Great Gilly Hopkins – 1978, Skvělá Gilly Hopkinsová; Jacob Have I Loved – 1980, Milovala jsem Jacoba; Come Sing, Jummy Jo – 1985, Pojď si zazpívat, Jimmy Jo) napsala i řadu esejů s tematikou kulturní a křesťanskou (např. A Sense of Wonder – 1995, Pocit úžasu; The Invisible Child – 2001, Neviditelné dítě).
Za své literární dílo získala Katherine Patersonová řadu ocenění, tím nejvýznamnějším je zřejmě Cena Hanse Christiana Andersena, kterou získala za celoživotní literární tvorbu pro děti v roce 1998. Z dalších ocenění jmenujme National Book Award, Newbery Medal či Astrid Lindgren Memorial Award. Autorka byla také jmenována víceprezidentkou Mezinárodní aliance pro dětskou knihu a gramotnost (National Children's Book and Literacy).
Další informace naleznete na oficiálních stránkách autorky, odkud byly také převzaty její fotografie: www.terabithia.com
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Hotel Winterhouse
Text patri tady -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...