Medailonky: Medailonky autorů

Jerome David Salinger už v žitě nechytá

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Narodil se na Nový rok 1919, napsal jeden román, desítky povídek a vyhýbal se zvědavým médiím. Takový byl ve zkratce život amerického spisovatele židovského původu J. D. Salingera. Přestože si to on sám nemyslel, zaslouží si mnohem větší prostor než je stručná biografie. Salinger odmítal spolupracovat se svými životopisci a soudní cestou řešil i jakoukoli další zmínku o sobě.

Vyrostl v New Yorku, kde mu v mládí vycházely první povídky. Jeho kariéra se ale naplno rozjela až po skončení druhé světové války. V ní působil jako pilot americké armády v Evropě. Zde se setkal například s Hemingwayem, což pokládal za tu nejpříjemnější událost svého života. Po návratu do Ameriky se znovu začíná věnovat psaní povídek a novel.

Začátek své slibné kariéry dokázal ihned korunovat románem Kdo chytá v žitě. Kniha s původním názvem The Catcher in the Rye vyšla v roce 1951 a jmenuje se podle básně Roberta Burnse Když někoho chytí někdo, jak jde žitem kdes, jejíž správný název je Když někoho potká někdo, jak jde žitem kdes. To už hlavní hrdina ale neřeší. Pro svou velkou otevřenost byla konzervativní dospělou společností přijata s rozpaky. Mládež jí začala obdivovat. Na tuto knihu se vztahovala silná cenzura, v některých státech se o ní nemohlo učit. Přesto se nakonec stala „biblí americké mládeže“. Salingerovu románu pomohl hlavně velký zájem ze strany sílícího hnutí hippies.

Pro knihu Kdo chytá v žitě je typická především uvolněná morálka hlavního hrdiny Holdena Caulfielda. Šestnáctiletý puberťák bez okolků líčí své problémy ve škole, dospívání a s ním spojené zážitky a zklamání. Velice volným hovorovým jazykem popisuje poměry mezi žáky nebo erotické zkušenosti svých spolubydlících. On sám se v tomto směru dostal nejdál na zadní sedadlo auta, přičemž na předním sedadle seděla druhá dvojice. Vrcholem jeho sexuálního života se ve vyprávění stává prostitutka v o pronajatém hotelovém pokoji. Vzhledem k nervozitě si s ní jenom povídá a pak zaplatí.

V Holdenově životě navíc nechybí alkohol, cigarety a sprostá slova. Dalo by se říct, že těmi je celá kniha nasáklá. Samotný příběh se týká Holdenovy cesty z další nedokončené školy, tentokrát v Pencey. Holden, který vždy zklame své učitele, rodiče i sebe, se pomalu vrací domů. Během tří dní přemýšlí nad osobami, které mu prošly životem. O mladých dívkách z New Yorku, přívětivých profesorech, nesnesitelných spolubydlících, mrtvém spolužákovi nebo o své roztomilé sestřičce Phoebe.

V roce 1953 přichází další Salingerův úspěch. Od té doby snad všichni znají banánové rybičky. Přestože asi mnozí netuší, oč jde, tento pojem už navždy zůstane v jejich paměti. Knihu Devět povídek totiž uvedl text s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky. Krátký příběh se tematicky dotkl druhé světové války, které se Salinger zúčastnil. Seymour Glass, hlavní hrdina povídky, má po návratu z fronty potíže s přijetím nové reality. Přestože přežil válku, dělá mu potíže žít normálně dál. Hledání banánových rybiček v moři s holčičkou Sibylou tak jen předchází jeho následné sebevraždě. Rybičky jsou v této povídce symbolem záhuby.

Deset let po napsání románu Kdo chytá v žitě vydává Salinger další knihu s názvem Franny a Zooey. Příběh rodiny Glassových je protkán třemi velkými rozhovory. Ústředními postavami jsou sourozenci – dívka Franny a její bratr Zooey. Tématem jejich dialogů se stává smrt jejich bratra, Frannyina deprese, vztahy v rodině nebo Zooeyho herecký úspěch. V roce 1963 vychází Salingerova poslední kniha Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte; Seymour: úvod. Jeden z textů se opět dotýká rodiny Glassových. Po vydání tohoto titulu uveřejnil Salinger už jen několik povídek v novinách. Odešel do ústranní a snažil se žít bez přítomnosti médií. Pozornost ale vždy znovu přitáhly jeho soudní pře, kterými řešil narušování svého soukromí. Letos v lednu se mu dostalo pozornosti poslední. Jerome David Salinger zemřel ve svém domě v New Hampshire. Přestože se mnohokrát uvažovalo o zfilmování knihy Kdo chytá v žitě, zůstalo přesvědčení, že jediným představitelem Holdena Caulfielda mohl být jeho autor.

Soutěže

Aktuality

  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  
  • 100 let, 100 knih

    Oslavy stého výročí republiky jsou za námi. Alespoň v Brně, kde se ve dnech 26. května – 17. června 2018 konal festival Re:publika. Brněnské výstaviště v těchto dnech ožilo nebývalým množstvím akcí, kromě klasických výstav prezentujících různé obory si tu mohli návštěvníci zajít na koncert, taneční party, přednášku nebo autorské čtení. A právě na literární sekci se podíváme blíže.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení