Jerome David Salinger už v žitě nechytá
- Medailonky
- Vytvořeno 23. 5. 2010 2:00
- Autor: Petra Šmejdová
Narodil se na Nový rok 1919, napsal jeden román, desítky povídek a vyhýbal se zvědavým médiím. Takový byl ve zkratce život amerického spisovatele židovského původu J. D. Salingera. Přestože si to on sám nemyslel, zaslouží si mnohem větší prostor než je stručná biografie. Salinger odmítal spolupracovat se svými životopisci a soudní cestou řešil i jakoukoli další zmínku o sobě.
Vyrostl v New Yorku, kde mu v mládí vycházely první povídky. Jeho kariéra se ale naplno rozjela až po skončení druhé světové války. V ní působil jako pilot americké armády v Evropě. Zde se setkal například s Hemingwayem, což pokládal za tu nejpříjemnější událost svého života. Po návratu do Ameriky se znovu začíná věnovat psaní povídek a novel.
Začátek své slibné kariéry dokázal ihned korunovat románem Kdo chytá v žitě. Kniha s původním názvem The Catcher in the Rye vyšla v roce 1951 a jmenuje se podle básně Roberta Burnse Když někoho chytí někdo, jak jde žitem kdes, jejíž správný název je Když někoho potká někdo, jak jde žitem kdes. To už hlavní hrdina ale neřeší. Pro svou velkou otevřenost byla konzervativní dospělou společností přijata s rozpaky. Mládež jí začala obdivovat. Na tuto knihu se vztahovala silná cenzura, v některých státech se o ní nemohlo učit. Přesto se nakonec stala „biblí americké mládeže“. Salingerovu románu pomohl hlavně velký zájem ze strany sílícího hnutí hippies.
Pro knihu Kdo chytá v žitě je typická především uvolněná morálka hlavního hrdiny Holdena Caulfielda. Šestnáctiletý puberťák bez okolků líčí své problémy ve škole, dospívání a s ním spojené zážitky a zklamání. Velice volným hovorovým jazykem popisuje poměry mezi žáky nebo erotické zkušenosti svých spolubydlících. On sám se v tomto směru dostal nejdál na zadní sedadlo auta, přičemž na předním sedadle seděla druhá dvojice. Vrcholem jeho sexuálního života se ve vyprávění stává prostitutka v o pronajatém hotelovém pokoji. Vzhledem k nervozitě si s ní jenom povídá a pak zaplatí.
V Holdenově životě navíc nechybí alkohol, cigarety a sprostá slova. Dalo by se říct, že těmi je celá kniha nasáklá. Samotný příběh se týká Holdenovy cesty z další nedokončené školy, tentokrát v Pencey. Holden, který vždy zklame své učitele, rodiče i sebe, se pomalu vrací domů. Během tří dní přemýšlí nad osobami, které mu prošly životem. O mladých dívkách z New Yorku, přívětivých profesorech, nesnesitelných spolubydlících, mrtvém spolužákovi nebo o své roztomilé sestřičce Phoebe.
V roce 1953 přichází další Salingerův úspěch. Od té doby snad všichni znají banánové rybičky. Přestože asi mnozí netuší, oč jde, tento pojem už navždy zůstane v jejich paměti. Knihu Devět povídek totiž uvedl text s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky. Krátký příběh se tematicky dotkl druhé světové války, které se Salinger zúčastnil. Seymour Glass, hlavní hrdina povídky, má po návratu z fronty potíže s přijetím nové reality. Přestože přežil válku, dělá mu potíže žít normálně dál. Hledání banánových rybiček v moři s holčičkou Sibylou tak jen předchází jeho následné sebevraždě. Rybičky jsou v této povídce symbolem záhuby.
Deset let po napsání románu Kdo chytá v žitě vydává Salinger další knihu s názvem Franny a Zooey. Příběh rodiny Glassových je protkán třemi velkými rozhovory. Ústředními postavami jsou sourozenci – dívka Franny a její bratr Zooey. Tématem jejich dialogů se stává smrt jejich bratra, Frannyina deprese, vztahy v rodině nebo Zooeyho herecký úspěch. V roce 1963 vychází Salingerova poslední kniha Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte; Seymour: úvod. Jeden z textů se opět dotýká rodiny Glassových. Po vydání tohoto titulu uveřejnil Salinger už jen několik povídek v novinách. Odešel do ústranní a snažil se žít bez přítomnosti médií. Pozornost ale vždy znovu přitáhly jeho soudní pře, kterými řešil narušování svého soukromí. Letos v lednu se mu dostalo pozornosti poslední. Jerome David Salinger zemřel ve svém domě v New Hampshire. Přestože se mnohokrát uvažovalo o zfilmování knihy Kdo chytá v žitě, zůstalo přesvědčení, že jediným představitelem Holdena Caulfielda mohl být jeho autor.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...