Literární okénko

Peníze jsou mrtvoly

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abstrakce
Začalo to všudypřítomným výpadkem elektrického proudu. Byla noc. K zemi se snesla loď mimozemského původu plná tlustých Američanů. Jednalo se o speciální úderné komando choromyslných jedlíků.

 

Jupe Vapulík tou dobou halucinoval v lese. Nacházel se pod vlivem lysohlávek. Nevěděl, kde je, ale cítil se přímo báječně. Obézní Američané vystoupili a zpozorovali ho. Jupe je pořádný kus chlapa, a tak dostali na něj chuť. Rozhodli se, že ho obklíčí a sní.
Zvolna začali kolem něj stahovat smyčku. Nevěděli však, že Jupe má dálkové televizní ovládání, kterým dokáže přepínat realitu z kanálu na kanál. Jupe se zastavil na mýtině osvětlené Měsícem v úplňku. Zpozorněl, protože uslyšel dusot kroků, které jako by se k němu přibližovaly doslova odevšad. Polekaně se začal kolem sebe rozhlížet a svými vizuálními zřídly identifikoval tlusťochy, kteří se vynořovali různě z lesa a křoví. Mlsně se oblizovali a mluvili anglicky.
Jupe se zachoval jako v akčním sci-fi filmu. Tasil ovladač, obrátil ho proti sobě a stiskl tlačítko s jiným programem.

*
Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitl v pokoji svého nejlepšího kamaráda Opina Sekery. Ten zrovna souložil a byl celý rozmrzelý, když si ho všiml v mihotavém světle petrolejky. Přestal vykonávat rytmické pohyby fyzické lásky, setřel si pot z čela a zeptal se ho:
„Jupe, co tu děláš?“
Jupe ho beze slova přeladil a lehl si místo něj do postele. Ta dívka, která tam byla, se rozkřičela nepředstíranou hrůzou. To sem přilákalo Opinovu máti Jumindu. Už zase byla pod vlivem opia. Otevřela ústa a pronesla:
„Přála bych si tu božský klid, prosím!“ Lehla si na podlahu a začala přemýšlet o podstatě světa, u čehož jí hlasitě kručelo v žaludku.
Jupe promluvil k té dívce:
„Neboj se mě. Nic ti neudělám. Mám jen strach a chci se tu schovat.“
„Čeho se bojíš?“ zajímala se Opinova holka Omnia Vyfičená, a protože byla gotička, jak se patří, začala se řezat žiletkou na zápěstí, takže to tu bylo za chvíli celé od krve.
„Myslím, že nás chtějí kolonizovat,“ svěřil se jí Jupe a všiml si, že ta chuděra ztratila vědomí.

*
Opin neměl tušení, kde se to vyskytuje. Neměl tyhlety Jupeho kousky vůbec rád. Byl nahý a stále ještě ztopořený. Když se kolem sebe rozhlédl, připadalo mu to jako pravá a nefalšovaná příroda. Odkudsi zaslechl hluk a též zaznamenal jakousi podezřelou záři. Opatrně se tím směrem vydal.
Přibližně po 2 kilometrech vylezl z lesa a ocitl se nad samotou. Čítala pouhých několik málo chalup. A ty teď všechny hořely. Plameny vytvářely natolik mohutné světlo, že mohl zcela zřetelně vidět americké jedlíky, jak konzumují pasečany. Některé jedli za syrova, jiné si opekli a okořenili. Opinovi bylo ihned jasné, že jde o teroristickou akci. Měl však jen holé ruce, aby proti tomu mohl nějak zakročit. Naštěstí podle jedné své známé, která se mrtvá a částečně ohlodaná nacházela od něho pouhých 20 metrů, poznal, že Valašská Tatranka je nedaleko. Rozběhl se tam, aby vyburcoval poplach.
Přeskakoval bludné kořeny, srážel se s nymfomanickými vílami a jednou se také popral s Hejkalem – což byl takový ekologický aktivista, kterému už z té fanatické ochrany životního prostředí vyloženě hrabalo. Jako kdyby nevěděl, že my, lidé, přece přírodu k životu vůbec nepotřebujeme. Nám docela stačí odpadky z plastu, železobeton a krajina zamořená toxickým sajrajtem.

*
Jupe zašel navštívit starostu Krvavého Nočníka. Protože nefungovala elektřina, vlezl k němu do baráku oknem. Kdosi na něj posvítil baterkou. Byla to starostova dcera Ubena. Usmála se na něj a nabídla mu pohlavní styk. A to by nebyl opravdový Jupe Vapulík, aby se nespustil. Před tím ji však informoval:
„Musíme si pohnout, hrozí nám totiž veliké nebezpečí!“
Během dvou minut vytekla Ubena orgiastickým blahem. Jupe si přetřel žalud papírovým kapesníkem, který následně vyhodil do odpadkového koše, vklouzl zpátky do tepláků a začala strašně hlasitě řvát:
„Invaze! Invaze!“

*
Seděli v kuchyni u svíčky. Starosta Krvavý Nočník nechtěl o ničem slyšet dřív, než dostane úplatek. Jupe Vapulík však u sebe žádné peníze neměl. Cítil se bezradný a zklamaný. V této těžké životní chvíli dorazil Opin. Ramenem vyrazil dveře, jako splašená divoká zvěř proletěl chodbou a všem přítomným oznámil:
„Nedaleko samoty došlo k vylodění obézních Američanů, kteří snědli všechny pasečany!“
Manželka starosty Domina se nechala slyšet:
„Jsou horší než gestapo,“ potom se obrátila k Opinovi, plácla ho po jeho mentálně anorektickém zadku a řekla mu:
„Utíkej probudit vesničany, ať udělají sbírku a zkorumpují mého muže. On se pak hrdinně postaví do jejich čela a máchnutím ruky vydá pokyn k odvetné akci.“
A jak řekla, tak se i stalo. Obyvatelé Valašské Tatranky vybrali do rána mezi sebou celkem 100 tisíc tantimů. Starosta je převzal a zabékal:
„Chopte se zemědělských nástrojů a pomstěte naše druhy!“ Sám zůstal doma. Měl na starost mnohem důležitější přepočítání úplatku.

*
Když se dostali Tatrančani na samotu, bylo už pozdě, a tak aspoň narazili bečku piva a pořádně se zpili do němoty. Všude se tu válely lidské kostry. Banda choromyslných jedlíků však už byla dávno v trapu.
Jupe s Opinem posbírali společně nějaké ty kostlivce, odvlekli je na zastávku a prvním autobusem odjeli na Snětín. Tam zašli na střední školu zdravotnickou a prodali jim je jako učební pomůcky.
Potom se posadili u Vylhané karmy. Za pípou tam stál Buddha a objednávky roznášel Lao-c‘. Byla to sehraná dvojka. Jupe luskl prsty a poručil pro ně litr Devastujícího vánku. Hned jak se pořádně opil, cítil se šťastný. Dokonce i realita mu v takovém stavu přišla normální.

*
„Jupe,“ pronesl Opin, sotva se vrátil ze záchodu, „už půjdu. Volala mi Omnia, prý už funguje proud a chce sex. Ještě nám zajdu koupit nějaké žiletky, abychom se měli čím řezat při poslechu death metalu.“
Jupe ho nevnímal. Ležel čelem opřený o pobryndaný ubrus a nevěděl, která bije. Ponořil se do jednoho ze svých bezčetných transcendentních stavů, odpoutal se od racionální slupky skutečnosti a s imaginární dokořán otevřenou hubou stanul před Bohem.
„Tak ty doopravdy existuješ?“ zeptal se Jupe.
„Ano,“ odvětil Bůh a na metafyzické úrovni mu nabídl joint kvalitní kosmické marihuany. Jupe potáhl a konstatoval:
„Ty vole, to je ale matroš!“
Bůh se pak zajímal:
„Jupe, a čteš ty vůbec nějaké knihy?“
„Jistě,“ odvětil Jupe. „Momentálně mám rozečtené Svět jako vědomí a Nic od Ladislava Klímy a jsem čím dál přesvědčenější, že ten holomek jeden má pravdu.“
Aniž by si to Jupe uvědomoval, mluvil a slintal ze spaní. Buddha ho sledoval s čím dál víc vzrůstajícím znechucením a nakonec se pohledem domluvil s Lao-c‘. Prošacovali ho, ukradli mu peníze utržené z prodeje lidských ostatků a vyhodili ho na chodník před hospodu, kde ho počural toulavý pes.

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení