Komiksy

Komiksy: Mike Richardson – 47 róninů

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Příběh čtyřiceti sedmi róninů je pravděpodobně nejznámější japonskou legendou zakládající se na skutečných událostech. Velké množství tvůrců – literárních i filmových – ji zpracovalo v mnoha podobách. Ani Mike Richardson, zakladatel komiksového vydavatelství Dark Horse Comics, neodolal síle vyprávění o cti a bezmezné loajalitě a podlehl jeho kouzlu. Více než dvacet pět let se zajímal o skutečné pozadí a různé verze vyprávění o čtyřiceti sedmi samurajích mstících svého pána, až našel vhodného kreslíře i věhlasného konzultanta. Společné dítě Mika Richardsona, Stana Sakaie a Kazuo Koikeho se jmenuje jednoduše 47 róninů a v českém překladu jej vydalo nakladatelství CREW.



Jak vám kniha několikrát připomene, říká se „znát tento příběh znamená znát Japonsko“, nejspíš tomu tak i je. Vyprávění o mužích, kteří kvůli cti a pomstění mrtvého pána opustí rodiny, předstírají ztrátu veškerých morálních hodnot či si vezmou ženu, kterou nemilují, proto, aby se dostali k cenné informaci, ukazuje mentalitu, která je pro mnoho Evropanů sotva pochopitelná. Nikdo už přesně neví, jak se vše před více než třemi staletími odehrálo, ale o přesnou historickou rekonstrukci se Mike Richardson ani nepokoušel. Richardsonův příběh je víceméně černobílý, což však neznamená, že by byl špatný.

Hamižný a nectný šógunův úředník Kira vyvolá incident, který stojí život mladého lorda Asana, stejně jako zánik moci Asanova rodu. Čtyřicet sedm nejvěrnějších Asanových válečníků přísahá Kirovi pomstu, která však není snadno proveditelná, a tak jim nezbývá, než skrýt svůj úmysl před zraky špehů a svých blízkých a obětovat pro něj vše, co obětovat mohou.

Kreslířem 47 róninů se stal Stan Sakai a jen těžko si lze představit vhodnější osobu. Na jednu stranu chtěl Richardson zprostředkovat příběh americkému a evropskému publiku, což japonští mistři mangy nesplňovali, na druhou potřeboval člověka, který se vyzná v japonské historii, tradicích a tehdejších reáliích. Stan Sakai, Američan s japonskými kořeny, jehož práce třicet let čerpá z bohaté japonské kultury, se pro tento úkol snad narodil.

Přestože je dílo Stana Sakaie – komiksová série Usagi Yojimbo – plná antropomorfních hrdinů, má ke 47 samurajům velmi blízko zasazením i duchem. Sakaiovi se podařilo přenést Richardsonovu vizi velmi zdařile. Paradoxně se musel vypořádat i s faktem, že jeho zvířecí postavy jsou pro čtenáře mnohem lépe rozlišitelné, zatímco hrdinové 47 róninů vypadají velmi podobně. Takřka každý z nich je samurajem, což znamená, že nosí kimono a své černé vlasy splétá do uzlu. Naštěstí není stěžejních postav mnoho a čtenář se v nich bez obtíží vyzná. Milou pozorností pro fanoušky Sakaiovy ságy je lidská podoba některých hrdinů, kteří se objevují v sérii Usagi Yojimbo.

Kresba vystihuje veškeré momenty příběhu asi nejlépe, jak mohla. Každá vráska na čele, jízlivý úsměšek, děsem rozšířené oči či kanoucí slza mají svůj jasný účel a vyvolávají ve čtenáři ty emoce, které Richardsonova verze slavného příběhu potřebuje. Až do závěrečného dějství příběh neobsahuje mnoho akce, ale díky povedeným dialogům v překladu neselhávajícího L'udovíta Platy a výstižné kresbě neztrácí tempo. Již tak vynikající ilustrace ještě obohacují barvy Loverna Kindzierskiho, jehož paleta nehýří zářivými odstíny, ale o to více odpovídá atmosféře vyprávění.

Jako konzultant série je uveden jeden z nejslavnějších autorů mangy, japonský mistr Kazuo Koike. Přestože českému obecenstvu je díky nakladatelství CREW známa především jeho série Crying Freeman odehrávající se v 80. letech 20. století, řadu let psal proslavené komiksy Lone Wolf and Cub a Samurai Executioner, jež vycházejí ze stejné doby jako příběh 47 róninů.

Součástí knihy je i galerie obálek pěti sešitů, v nichž 47 róninů původně vycházelo, a čtyři texty, přibližující vznik knihy. V prvním Mike Richardson popisuje, jak se o příběhu dozvěděl i jak nakonec realizoval svoji komiksovou verzi, druhý, nejzajímavější ze čtveřice, je rozhovor se Stanem Sakaiem, následuje něco málo o Kazuo Koikem a poslední se věnuje více než sto let starým tiskům japonského umělce Gekkó Ogaty, které autory 47 róninů v mnohém inspirovaly.

K dobrému dojmu přispívá i péče, kterou pražské nakladatelství 47 róninům věnovalo. V deskách, jimž dominují útočící róninové v krvavě rudém kruhu připomínajícím japonské vycházející slunce, se skrývá vynikající komiks. Uchopení příběhu, který nenechává prostor pro překvapení či dokonce šokující zvraty, je sice konzervativní, ale jeho zpracování – literární i výtvarné – odpovídá tomu nejlepšímu, co kdy jeho tvůrci, Mike Richardson a Stan Sakai, přivedli na svět.


47 róninů
Autor Mike Richardson
Překlad Ľudovít Plata
Ilustrace Stan Sakai
Nakladatelství Crew
Místo vydání Praha
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 152
ISBN/EAN 978-80-7449-579-6
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení