Komiksy

Komiksy: Neil Gaiman – Sandman: Věčné noci

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
il

Věčné noci, další titul z řady dnes již legendárního Sandmana od Neila Gaimana je zatím nejrozpačitějším, jaký se mi z celé série dostal do rukou. To především z vizuální stránky, která má zde mnohem výraznější vliv na celkové vyznění vyprávění, než tomu bylo kdy jindy. Míním tím hlavně příběh zasvěcený Zoufalství, který nakreslil Barron Storey a výtvarně zpracoval Dave McKean.


komiksZoufalství je jenom obtížně stravitelné a někomu se může jevit i přímo nečitelné a nudné, jenomže právě v tom spočívá přece jeden z atributů zoufalství jako takového.

Člověk se cítí mizerně, trápí se, utápí a souží. Zoufá si. Atmosféra je prosáklá rozkladem a nezměrnou bolestí. Nic se nám nedaří. Pachtíme se od nevidím do nevidím a postrádáme radost. Jsme otupělí téměř hmatatelnou melancholií, která nás skličuje.

Kapitola věnovaná Zoufalství je spíš umělecké dílo v jeho ryzí podstatě než komiks, který má být očím čtenáře pokud možno co nejpřijatelnější a především pak atraktivní, což v zjednodušeném slova smyslu znamená realismus.

Zoufalství je vizuální abstrakce utopená v chaosu bezradnosti. Hýří barvami i temnotou. Můžeme si být jisti, že pokud mu podlehneme, znamená to pro nás jistý konec, který bude ošklivý a zbytečně předčasný. Bude nás intenzivně užírat frustrace s komplexem méněcennosti. Budeme závidět druhým nos mezi očima, a to jenom proto, že se nám jeví půvabnější než náš vlastní, což je přeci nespravedlivé! Připadáme si ukřivdění, zahořklí a zneuznaní.

Jako děti jsme měli sny a naděje. Toužili jsme a prahli po lásce. Jako dospělí jsme v přímém kontaktu s deziluzí všední každodennosti. Ta každého z nás srazí na kolena. Používá za tím účelem stáří a nemoci. Ale nezdráhá se aplikovat ani takový globální válečný konflikt.

Paranoia je přímá cesta do psychózy. Schizofrenie v konfrontaci s nepředstíranými stavy skutečného prozření. Gaiman útočí svou geniální fabulací na samotnou dřeň naší duše, skrze níž poznáváme jsoucno.

Mnozí z nás si však myslí, že duše neexistuje, a proto se vyskytují tajné policie, zkorumpované vlády, konspirační teorie, bláznivé smyšlenky o UFO a iluzivní představy o naší egomaniakální maličkosti. Gaiman nám skrze svoji úžasně imaginativní fantasii zprostředkovává kontakt se sebou samými. Nutí nás přemýšlet o tom, co jsme zač a kam směřujeme.

Příběhy Věčných jsou srovnatelné s antickou tragédií. Jejich rozměr je nadčasový, protože se dotýká univerzálních témat. Svým způsobem lze na Sandmana nahlížet jako na pohádku, ale krutou a nespravedlivou jako sám život.

„A žádný muž ani žena nebyl tak kajícný…
…Tak upřímný, neuronil tolik slz…
…Ani tolik krve…
Jako hrabě sám.
Modlili se…
…A kvíleli…
…A káli se…
…A krváceli až do půlnoci.
Nádherný to konec dokonalého dne.“
(GAIMAN, Neil. Sandman: Věčné noci. Přel. V. Janiš. Praha: Crew, 2013. s. 17.)

Sandman: Věčné noci
Autor Neil Gaiman
Překlad Viktor Janiš
Ilustrace Glen Fabry,Frank Quitely,Barron Storey,Miguelanxo Prado,Milo Manara,P. Craig Russell,Bill Sienkiewicz
Nakladatelství Crew
Místo vydání Praha
Rok vydání 2013
Vydání 1.
Počet stran 160
ISBN/EAN 978-80-7449-195-5
Ediční řada Sandman

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Komentáře   

 
echt
+1 eecht 2013-10-08 12:45
Velmi krásná recenze. Jen jedno bych chtěl dovysvětlit. Proč neexistence duše buduje tajné policie, konspirační teorie a smyšlenky o UFO? I s vědomím vlastní duše se člověk může ponořit do spiklenectví, nijak si to neodporuje.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Měrka
+1 Odp.: eMěrka 2013-10-10 05:01
jde v podstatě příměř, možno brát i za autorskou licenci, negativních procesů, neb pokud neobjevíme sebe - potažmo duši - uchylujeme se ke spoustě pitomostí.
takže ne, že by duše něco takového sama o sobě produkovala. ufo, konspirační teorie a k nim přirozeně vztahující se tajné policie jsou berličky lidské mysli, která se nedokáže soustředitna poznání.
toufám, že to takto stačí.
měrka
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení