Rick Riordan – Percy Jackson (Zloděj blesku)

Percy Jackson je dvanáctiletý kluk, který je pokládán za problémové dítě. Trpí dyslexií a poruchami soustředění, takže nedostal nikdy lepší známku než trojku a vystřídal šest škol, ze kterých ho vždy po roce vyloučili. Nyní navštěvuje internátní akademii a myslí si, že již bude vše v pořádku, když se kolem něj začnou dít zvláštní věci...

Vše začne na exkurzi v muzeu, kam žáky doprovází pan Brunner, učitel latiny, a paní Doddsová, učitelka matematiky. Když dojde k hádce s nepříjemnou spolužačkou Nancy, ocitne se tato dívka najednou ve fontáně a nikdo neví, jak se tam dostala. Ani sám Percy si není jistý, jak se to vlastně stalo: „Míval jsem takové chvíle, kdy mi mozek jakoby usnul, a pak už jsem si uvědomoval jenom to, že mi něco ušlo, jako by ze světa vypadl dílek skládačky a já zíral na prázdné místo po něm.“ (S. 19)

Po tomto incidentu je Percy matikářkou odveden do muzea, kde se ona promění v nestvůru s křídly a chce ho roztrhat na kusy. Tomu zabrání pan Brunner – hodí Percymu pero, které se promění v meč. Chlapci se podaří nestvůru zabít a ta se rozplyne. Percy je zmaten, navíc když vyjde z muzea, nikdo ze spolužáků ani učitelů neví nic o paní Doddsové, prý žádná taková učitelka na škole nikdy nepůsobila! Neví, jestli to byl pouze sen, nebo jestli mu všichni lžou. Ale proč by mu lhali?

Odpověď mu nechce poskytnout ani pan Brunner, který je jeho nejoblíbenějším učitelem. Percyho stále přesvědčuje o tom, že je pro něj velmi důležitá znalost latiny a antické mytologie. Důvěra v pana Brunnera se však poněkud vytrácí ve chvíli, kdy vyslechne tajný rozhovor mezi tímto učitelem a jeho spolužákem Groverem o tom, že musí Percyho chránit. Opět se vynořují další otázky, na které však nechce nikdo odpovědět.

Začínají prázdniny a Percy přijíždí domů. Těší se na svou maminku, která nemá lehký život. Percyho otec byl prý bohatý a významný muž, který ji opustil, když byla těhotná. Nyní žila s novým přítelem, se kterým Percy příliš nevychází. Přezdívá mu Smraďoch Gabe, což celkem vystihuje tohoto odporného chlapíka. Po celé dny totiž pije pivo, kouří doutníky, věnuje se hazardu, dokonce bije Percyho matku.

Maminka vezme Percyho na výlet k moři, tam se chlapec dozvídá, že musí odejít pryč, aby mu nehrozilo jakési nebezpečí. Tehdy si vzpomíná na podivné události z dřívějška, kdy mu např. do postele vlezl had nebo ho pronásledoval jednooký muž. V noci je zastihne hrozivá bouře. Tehdy se u nich náhle objeví Grover, který má ale kozlí uši a kleje ve staré řečtině! Možná jste už uhodli, že je Grover ve skutečnosti satyr. Něco je začne pronásledovat, vydávají se proto na zběsilý útěk. Pronásledovatelem je muž s býčí hlavou – Minótaurus! Monstrum nechá zmizet Percyho matku v záblesku světla, chlapci se ale podařilo nestvůru zabít. V rukou mu zůstane jen jeho roh.

Grover vyděšeného Percyho zaveden do Tábora polokrevných. Je to zvláštní místo, kde v antických stavbách žijí na první pohled obyčejné děti spolu s podivnými bytostmi. Percy se zde setkává i s panem Brunnerem, který se ve skutečnosti jmenuje Cheirón. Vy, kteří znáte antické mýty, si samozřejmě vybavíte, že se jedná o kentaura, který vychoval slavného siláka Hérakla. A nyní má na starosti i Percyho Jacksona, který je zrozen ze smrtelné matky a olympského boha. Matka si vybrala za svého přítele Smraďocha Gabea jen proto, aby jeho lidský pach překryl Percyho vůni poloboha, podle které by ho nestvůry vyčenichaly.

Tábor vede Dionýsos, který tuto práci dostal za trest na sto let, protože chtěl svést jednu lesní nymfu. Proto se nechová příliš mile ke svým svěřencům, kteří jsou ve skutečnosti také polobohy. Tábor je pro ně relativně bezpečným místem, vyjít z něj by však pro ně znamenalo sebevraždu, protože mezi smrtelníky žijí i nestvůry toužící po vyřizování si osobních účtů s jejich božskými rodiči.

Percyho se ujme dívka Annabeth, která je dcerou Athény. Percy se snaží zjistit, kdo je jeho otcem, ten mu ale nedává žádné znamení. Dostává se do sporu s potomky boha války, dokonce se mu podaří nad nimi zvítězit v koupelnové bitce i ve hře spočívající v kradení vlajek. Přestože si děti užívají bezstarostných her, i do tábora pronikají zvěsti o tom, že se něco důležitého chystá o letním slunovratu a že došlo k nějaké krádeži.

„Přes to všechno jsem si tábor zamiloval. Zvykl jsem si na ranní mlhy nad pobřežím, na vůni rozpálených jahodových plantáží za odpolední, dokonce i na zvláštní noční zvuky nestvůr v lesích. (...) Pokoušel jsem se nemyslet moc na mámu, ale pořád jsem uvažoval: pokud jsou bohové a nestvůry skuteční, pokud jsou možná všechna tahle kouzla, pak musí existovat nějaká cesta, jak ji zachránit, přivést zpátky...“ (S. 121)

Jednoho dne Percyho napadne pekelný pes! To, že se do tábora dostala jedna z nestvůr, je něco neobvyklého. Musel ho přivolat někdo z tábora, takže Percy má i na tomto místě nepřítele. V té chvíli mu dá znamení jeho otec – ukáže se, že je synem Poseidónovým. Dokáže dýchat pod vodou a zůstat suchý, když z ní vyleze. Dostane svůj vlastní srub, který má jen pro sebe, cítí se ale mizerně, protože je oddělen od ostatních. Potomci jednoho boha mají totiž vždy svůj vlastní příbytek, Poseidón má však jediného syna – Percyho. Spolu s Diem a Hádem se totiž domluvil po druhé světové válce, že nebudou už nikdy mít děti se smrtelníky, aby nezplodili další hrdiny, kteří by byli přespříliš silní a přinesli by světu další krveprolití. Poseidón však svou přísahu porušil, proto je Percy ve velkém nebezpečí.

Percyho navíc Zeus podezřívá, že mu ukradl mistrovský blesk, symbol jeho síly. Podle něj měl Percy blesk přinést svému otci, který by vytvořil další kopie a ty by použil na svržení Dia z trůnu. Pokud blesk nebude vrácen do letního slunovrat, vypukne válka mezi bohy, což by pro lidstvo znamenalo velkou pohromu. Percy se rozhodne, že se vydá na výpravu, jejímž cílem je nalézt ukradený blesk. Navštíví proto Orákulum, které mu věští osud:

„Vydáš se na západ, bohu se postavíš, který se obrátil.
Najdeš, co zmizelo, dohlédneš, že se to v pořádku navrátí.
Kdo tě zve přítelem, ten tě pak podrazí.
Na čem ti záleží nejvíce, nespasíš.“

Blesk měl ukrást Hádés, proto se bude muset Percy vydat na nebezpečnou cestu do podsvětí. Doprovází ho satyr Grover a Annabeth. S sebou si odnáší i létací boty, které jim věnuje Luke, syn Hermův. Annabeth má také kouzelný předmět – čepici neviditelnosti – a Percy dostane od svého otce pero, které lze proměnit v meč. Percy na tuto výpravu přistoupí především proto, že chce z podsvětí přivést zpět na zem svou matku, bojí se však věštby. A Grover zase proto, aby získal vyšší satyrskou hodnost a mohl jít hledat boha Pana, který se již dva tisíce let někde skrývá.

Na jejich cestě je napadne několik nestvůr, mezi nimi tři Lítice (mezi nimi je samozřejmě i paní Doddsová) nebo Medúza, které Percy usekne hlavu stejně jako kdysi jeho jmenovec Perseus. Její hlavu pak odešle bohům na Olymp, čímž jim dává najevo, že z nich nemá žádný strach. Tehdy si začíná uvědomovat, jak je jejich úkol nebezpečný: „Měl jsem vztek (...) na všechny bohy kvůli téhle pitomé výpravě, kvůli tomu, že jsme se dostali ze silnice a hned první den mimo tábor se zapletli do dvou velkých bojů.“ (S. 203) Nestvůry žijí mezi smrtelníky, aniž by si jich tito všimli. Dokonce dokáží skutečnost natolik překroutit, že se po několika útocích na naši výpravu začne v médiích šířit zpráva o tom, že je Percy chuligán a zločinec, možná dokonce blázen, který ohrožuje lidi a ničí budovy. Jak jinak, když se nestvůry dokáží zahalit do mlhy neviditelnosti, takže smrtelníci vidí jen Percyho, jak se ohání mečem a zůstává po něm hotová spoušť.

V jedné restauraci si k nim přisedne drsný motorkář. Ukáže se, že je to Arés, bůh války, který Percymu nabídne dohodu: pomůže mu v cestě, když mu přinese jeho štít, který zapomněl ve Vodním světě, kde měl rande s Afroditou. Samozřejmě se jedná o léčku, kterou na tyto tajné milence nastražil Héfaistos, Afroditin manžel. Dětem se podaří vyváznout z nebezpečí, bůh války jim za to pomůže dostat se do L. A., dokonce jim dá i peníze, čisté oblečení a batohy.

Po dalších střetech s nestvůrami konečně najdou vchod do podsvětí. Charón je převeze přes řeku Styx, a to jen proto, aby si za takto získané peníze mohl nakoupit drahé italské obleky. Nebezpečí pro ně nepředstavuje ani trojhlavý Kerberos, který si zamiluje Annabeth, protože mu hází míčky. Když se však dostanou k podivné jámě, snaží se je cosi hrozného vtáhnout dolů... Nakonec se dostanou k pánu této říše mrtvých a Percy je obviněn z krádeže blesku. A skutečně – v jeho batohu se náhle objeví mistrovský blesk! On to nechápe, protože předpokládal, že zlodějem je Hádés. Naší trojici se nakonec podaří z podsvětí uprchnout.

Ukáže se, že za vším stojí Arés – ten ukradl blesk i Hádovu přilbici neviditelnosti, aby mohl rozpoutat válku mezi nejsilnějšími bohy. Blesk byl po celou dobu ukryt v ruksaku, který dal Percymu, jeho tíhu ale ucítil až ve chvíli, kdy stál před Hádem. Percy vyzve boha války k boji. Díky vodě, která mu dodá sílu, se mu skutečně podaří zvítězit – bohovi poraní patu, Arés zmizí a zanechá po sobě Hádovu přilbici. Percy se tehdy vydá k Diovi na Olymp, který se přemístil také do L. A. do nejvyššího mrakodrapu.

Zeus blahosklonně za to, že mu Percy přinesl mistrovský blesk, nechá malého hrdinu žít, ale hrozí mu, ať mu už nikdy nechodí na oči. Nemůže totiž svému bratrovi odpustit, že zplodil další dítě, přestože si přísahali, že už nebudou mít žádné potomky. Percy pochopí, že v oné jámě byl Kronos – otec olympských bohů, který se zřejmě snaží opět povstat a chopit se moci nad lidmi i nebešťany. O tom však Zeus pochybuje a nevěří Percyho slovům.

Percy se vrací domů, kde ho čeká matka. Bohužel je s ní i Smraďoch Gabe, který po celou dobu nalhával médiím, jaký je chudáček a jak mu Percy ublížil, když se z něj vyklubal takový zločinec. Percy nalezne ve svém pokojíčku balíček – Medúzinu hlavu, která byla vrácena odesílateli. Přemýšlí, zda má hlavu vyzkoušet na Gabeovi – při pohledu na ni totiž každý zkamení. Poté si ale uvědomí, že nemá právo rozhodovat o životě a smrti, a hlavu přenechá své matce, aby se rozhodla, co s ní. Odchází do Tábora polokrevných a cítí se být šťastný.  Tehdy mu matka pošle dopis, ve kterém píše, že Gabe zmizel (tj. proměnila jej v kámen) a ona konečně začala žít. Také Grover dosáhl svého cíle – stává se pátračem a vydává se hledat boha Pana.

V táboře je však stále přítomen někdo, kdo chce Percymu ublížit. Je to Luke, který kdysi přivolal pekelného psa a který věnoval Percymu okřídlené boty. Ty ho málem zanesly do oné jámy, v níž měl být navždy uvězněn Kronos. Percymu podstrčí jedovatého štíra, který chlapce kousne. Naštěstí se Percy díky péči svých blízkých vyléčí a rozhodne se odjet za mámou. Za rok se mají všichni opět shledat v táboře. Cheirón mu v závěru knihy prozradí, že z něj bude jednoho dne velký hrdina, protože bylo předurčeno, že dojde k další výpravě. O té ale bude pojednávat další díl této románové série.


Zdroj citací: Riordan, Rick – Percy Jackson (Zloděj blesku). Přel. D. Chodilová. Praha: Fragment 2009.

Čtěte také:

Seznamte se – Percy Jackson, napůl člověk, napůl bůh!