Čtenářský deník

Stará bydliště Ivana Blatného

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Básně z období konce šedesátých až konce sedmdesátých let. Básnická sbírka byla sestavena Antonínem Brouskem a poprvé vydána v roce 1979 v Sixty-Eight Publishers, její druhá verze vychází roku 1992 v brněnském nakladatelství Petrov, toto vydání obsahuje dvě básně navíc (Podzim III. a Sonety). Podle A. Brouska je to syntéza Blatného vývoje před rokem 1948.

 

 

knihaCituji A. Brouska z doslovu k torontskému vydání, který v ní charakterizuje Blatného jako: melodický, spontánně smyslový, harmonizující na straně jedné, a disharmonizující, syrově reálný, ba fotografický Blatný splynuli v nerozlučitelnou jednotu.


Stará bydliště jsou rozdělena do 4 oddílů:
Ohrady
Odkud jsme přišli
Jména (vzpomínky na jeho přátele, mládí, události nebo také zážitky)
Azurové prádlo

Motto sbírky Stará bydliště: Nesmírné štěstí psáti knihy. V tomto mottu vidíme otázku existence člověka a hledání smyslu bytí. Pokračovat v tvorbě a hledat tím sebe sama umožnila básníkovi zejména M. F. Meachemová, která uchovávala jeho básně, poslala je manželům Škvoreckým do Toronta a vzápětí byly pod editorstvím A. Brouska vydány.

Titul: dvouslovný, stará bydliště jako minulost, vzpomínky, ale také něco, co nelze vrátit.

Prostor lyrického subjektu: ze strany jedné to jsou aktuální prožitky, naopak ze strany druhé vzpomínky, ale i přes tyto dva protipóly se lyrický subjekt snaží uniknout realitě. Zde vidíme stejnou situaci, kterou prožívá jak lyrický subjekt ve Starých bydlištích, tak samotný Blatný v exilu.

Míra stylizace: probíhá také mezi dvěma protipóly, tím jedním jsou deníkové, prosté záznamy, v kontrastu s automaticky psanými texty, jejichž součástí jsou asociativní řetězce.

Úvodní báseň: Stará bydliště (6, Brunswick Gardens, Kensington)
Maqui, můj kocourku, co děláš, ještě žiješ?
Musíš být velmi stár a znaven, jak je ti?
Je ještě v knihovně ta krásná poezie,
Jsou ještě v knihovně Štolbovy paměti?
Brunšvické zahrady, Princ Albert ještě žije,
v Hyde Parku, v Kensingtnu, zde v těchto zahradách.
A žije starý dvůr, a žije Viktorie,
umíme setřít prach, umíme setřít prach.
Žije jak Chitussi, jak Štolba na jevišti,
žije jak minulé, žije jak všichni příští,
žije, jak v Anglii ožívá národ náš.
Pouť budoucí je tvá, zbavena zemské tíhy,
pouť budoucí je tvá, obrazy, básně, knihy,
pouť budoucí je tvá, a ty ji uhlídáš. 

→ Autor vzpomíná na staré přátele, přemýšlí, zdali ještě žijí. V hlavě se mu vybavují místa, kde byl, ta „stará bydliště“, v kontrastu se vzpomínkami vidíme realitu Anglie, kterou jsou „Brunšvické zahrady“, „zde v těchto zahradách“, ta skutečnost, že princ Albert ještě žije. Budoucnost vidí ve fantazii, v knihách.

Formální prostředky: oslovení, řečnické otázky, epizeuxis, anafory, přirovnání, enumerace, aliterace.

Verš: pravidelný, ale i volný, v některých básních využívá pravidelný verš společně s volným.

Motivy
Pro motivy Ivana Blatného je typická návratnost, ve sbírce Stará bydliště nacházíme motivy, které prostupovaly sbírky předchozí. Samota, opuštěnost, smrt, vzpomínky, přátelství (spojené se steskem, s nostalgií, s touhou po někom blízkém, po spřízněné duši).

Vzpomínky nepřicházejí tak, jak šly chronologicky za sebou, záleží pouze na podvědomí Blatného, v jakém pořadí je vytěsnil ze svého vědomí. V poezii Blatného dochází k asociativnímu řetězení myšlenek. Nacházíme zde vzpomínky na dětství, přátelé, umění, na známá místa, která utkvěla v paměti Blatného, často jsou přibližována místa Brněnské metropole, která je rodištěm Blatného.

Téma: vzpomínky mapující prostor a čas minulosti a všudypřítomný smutek a nostalgie.

Podzim III (str. 46)
Ach, kam se poděla všecka má krásná léta,
Mé krásné předsíně před byty sladkých žen,
Šelesty, chodidla a okouzlení světa,
Ó proč jsem zůstal sám, sám, sám a samoten.

→ Vzpomínky, stesk po minulosti, po krásných létech, pocity samoty, opuštěnosti.

Neděle (str. 22)
Je neděle Mám volno
pacienti očekávají své návštěvníky
chodím mezi budovou nemocnice a farmou
snad budu mít také nějakou návštěvu
snad mě najdou
snad se na cestě objeví Brušák      (Brušák=český spisovatel)
anebo Listopad
anebo Dresler
jsou tady v cizině léta a ještě jsem je neviděl
mám připraveny básně
budeme mluvit o literatuře
svět bude zase plný života.

→ Motiv přátelství, spojený se steskem, nostalgií, vidíme zde touhu nebo potřebu po blízkosti známého člověka, nějaké spřízněné duše. Doufání v návštěvu – pocit nejistoty. Představa budoucnosti a světa, který bude plný života. Absence interpunkce.

Závěr:
Blatný vzdoruje strachu a úzkosti jedině psaním. Cituji A. Brouska z předmluvy ke knize Pomocná škola Bixley (str. 24): Psaní je Blatnému daleko víc, než účinným psychoterapeutickým prostředkem, je mu doslova vším: základem existence a smyslem života. Jenom když píše, také skutečně existuje – viz jen verš: Budete mě vidět, když nebudu psát?

POUŽITÁ LITERATURA:
BLATNÝ, Ivan. Stará bydliště. Brno: Petrov, 1992. Texty a dokumenty 1930-1948.
NOVÁK, Radomil. Průniky do poezie I. Blatného. Návraty k velkým. Sborník referátů z literární konference 42. Bezručovy Opavy. Praha: ÚČLAV, 1999, s. 141-150.
BROUSEK, Antonín. Básník nevykuchané paměti. Pomocná škola Bixley. Kanada: Sixty-Eight Publishers, 1987.
Český dekameron 1969–1992. Praha: Scientia, 1994.
KOŽMÍN, Zdeněk a TRÁVNÍČEK, Jiří. Česká poezie od 40. let do současnosti. Brno: MU, 1994.

 

Soutěže

Aktuality

  • Svět knihy po dvacáté čtvrté očima mladého knihomola

    Svět knihy – to je mezinárodní knižní veletrh a literární festival, který si nenechá uniknout žádný milovník literatury.  Festival se každoročně odehrává v prostorách a v přilehlém okolí pražského holešovského výstaviště. Letošní 24. ročník odstartoval ve čtvrtek 10. května a trval až do nedělního odpoledne. Za symbolických 120 korun jste se mohli ponořit do světa knih a komiksů.

    Číst dál...  
  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení