Čtenářský deník

Petr Bezruč – Poetika Slezských písní

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Petr Bezruč je znám svou jedinou sbírkou Slezské písně, o jejímž autorství se dodnes stále spekuluje. Básně začaly nejprve vycházet časopisecky v periodiku Čas Jana Herbena a později, v roce 1903, vyšly knižně pod názvem Slezské Číslo. V roce 1909 vychází již jako Slezské písně.


knihaBezruč je nazýván Slezským bardem, tedy lidovým umělcem, který ve svém díle hájí obyčejný lid. Ve Slezských písních je to chudý slezský hornický lid, který je utlačovaný vrchností. To však není jediná poloha sbírky a autorského postoje. Autor se objevuje jako „zašlého národa bard“, dále jako mstitel nebo zklamaný milenec, ale také jako mluvčí mas lidí.

Básně můžeme také rozlišit podle druhu autostylizace autora, což je u této sbírky jeden ze základních znaků. Slezské písně lze takto rozdělit na tři části; na verše autostylizační, které tvoří nejmenší, ale zároveň nejdůležitější část sbírky, ve které autor zobrazuje smysl své tvorby. Jsou to např. básně Blendovice, Kdo na moje místo?, Leonidas. Další částí jsou verše svědecké, kde autor vystupuje zároveň jako zobrazovatel i hodnotitel života. Zde patří např. básně Markýz Géro nebo Setkání. Poslední částí jsou verše zpovědní, kde jsou zobrazovány intimní vztahy a úvahy o poslání poezie. Zde uvedeme básně Hrabyň a Hlučín.

Co je na Slezských písních tak zajímavého a důležitého, že přežívají v povědomí čtenářů dodnes?

Je to například fakt, že sbírka je žánrově nezařaditelná. Je označována jako „bludný balvan“ české poezie, ve kterém se střetávají různorodé stylové postupy, žánry a vlivy. To, k čemu v 90. letech dospěly dvě generační skupiny básníků, to dokázal Bezruč zakomponovat do jedné jediné sbírky.

Dalším důležitým znakem sbírky je kontrast. Ten najdeme mimo jiné také v jazykových prostředcích. Objevují se knižní prvky i lašské nářečí, vedle folklóru nacházíme moderní českou poezii, což dokážeme tím, že regionální ráz sbírky je utvrzen jejím celonárodním dosahem. Krajní polaritu sbírky nacházíme na jedné straně v její písňovosti (a tedy lidovosti) a na straně druhé v jejím symbolistním rázu (blíže ke knižnosti a „vysokému“ umění). Kontrast se objevuje také v zobrazení základního napětí mezi obyčejným lidem a jeho nepřáteli (vrchností, odnárodňujícími učiteli a kněžstvem, úředníky a majiteli dolů, hutí a továren). Protiklady jsou vyroceny až do krajnosti, ale nikdy nedojde ke smíření. Ani by k němu dojít nemohlo (jde o kontrasty pán x rab, revolta x rezignace, láska x zrada).

Vzhledem k době, kdy byla sbírka vydána, je jejím důležitým prvkem posun od individualismu, který zastával např. Josef Svatopluk Machar, k sociálnímu cítění. Dále můžeme ve sbírce najít také vlivy Otokara Březiny a Antonína Sovy. Důležité je ale podotknout, že žádný z vlivů není převažující.

Bezruč se nikdy nechtěl stát básníkem. Šlo mu spíše o zobrazení stavu nebo nalezení způsobu výpovědi o strastiplném osudu slezského lidu v područí vrchnosti, což se mu podle mého názoru podařilo v plném rozsahu. Dodnes se Bezruč a jeho dílo těší velké oblibě také u literárních badatelů. Abychom zůstali v našem regionu, je zde třeba zmínit současného slezského barda, Jaromíra Nohavicu, který se problematikou Slezských písní intenzivně zabývá.

 

Soutěže

Aktuality

  • Hurá! Zásilka z Knihozemě dorazila i k nám

    Každý, kdo chce koupit své ratolesti, vnoučeti, synovci či neteři knihu, ví, že je velice těžké si vybrat ze současné knižní nabídky. Knih vychází mnoho a je obtížné zorientovat se v nich. Nakladatelství Albatros se vloni rozhodlo usnadnit čtenářům výběr a vyslalo do knihkupectví 12 knih pro děti ve věku od 2 do 12 let. V letošním roce byla zásilka spuštěna do oběhu 23. května a jsou v ní opravdu krásné kousky.

    Číst dál...  
  • Ceny za českou detektivní literaturu

    V pražském policejním muzeu proběhlo ve čtvrtek 20. června 2019 udílení tradičních cen za českou detektivní literaturu. Oceněny byly nejlepší žánrové knihy a povídky. Akce proběhla v roce, kdy si čeští detektivkáři připomínají 30 let od založené své profesní organizace. 

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení