Stieg Larsson – Dívka, která kopla do vosího hnízda

Čtenářský deník

Vytvořeno 27. 5. 2010 2:00

Autor: Alena Oudová

„Moc mě mrzí, že ses dostala do takovéhle situace,“ řekl Peter Teleborian. „Pokusím se ti pomoct, jak jen to bude možné. Doufám, že si začneme důvěřovat.“

Lisbeth si prohlédla každý centimetr jeho těla. Rozčepýřené vlasy. Bradku. Mezírku mezi předními zuby. Úzké rty. Hnědé sako. Košili s rozhalenkou u krku. Slyšela jeho jemný a záludně přátelský hlas.
„Také doufám, že ti pomůžu víc než minule.“
Teleborian si položil svůj poznámkový bloček a pero. Lisbeth sklouzla pohledem k peru. Bylo stříbrné a špičaté.
Konsekvenční analýza.
Potlačila popud natáhnout ruku a popadnout pero.
Očima vyhledala malíček jeho levé ruky. Spatřila tenký bílý proužek. Právě do toho místa mu před patnácti lety pořádně zaťala zuby a tiskla k sobě dásně takovou silou, že mu prst téměř ukousla. Tři zaměstnanci léčebny ji museli držet a rozevřít jí čelisti.
Tenkrát jsem byla malá vystrašená holka, která ještě ani nepřišla do puberty. Teď už jsem dospělá. Když budu chtít, můžu tě zabít.
(LARSSON, Stieg. Milénium 3: Dívka, která kopla do vosího hnízda. 1. Vyd. Brno: Host, 2010, s. 514 - 515. ISBN 978-80-7294-348-7.)

Po vážném poranění hlavy a dalších několika zraněních se Lisbeth Salanderová ocitá na jednotce intenzivní péče v Sahlgrenově nemocnici v Göteborgu. Stejně tak se zde ocitá i její otec, Alexander Zalaščenko, který přežil Lisbethin pokus srovnat s ním veškeré účty z minulosti. Lisbeth čeká obvinění z těžkého ublížení na zdraví Carla – Magnuse Lundina, pokus o vraždu Alexandra Zalaščenka neboli Karla Axela Bodina a několika dalších trestných činů. Situace se stává vážnou i pro tzv. Sekci, ultratajnou skupinu působící nad rámec bezpečnostní policie. Právě tato skupina, dnes sestávající se z několika penzionovaných veteránů a vesměs nezkušených zelenáčů z řad bezpečnostních a protiteroristických skupin, má velký podíl na tom, že Lisbeth Salanderová byla ve svých dvanácti letech zavřena do psychiatrické léčebny, že byla popsána jako asociální, psychotická dívka se sklony k sebedestrukci, která je nebezpečná nejen sobě, ale i svému okolí. Právě Sekce se snažila po léta krýt veškeré Zalaščenkovy excesy, počínaje jeho pochybnými obchody a konče surovým zbitím Lisbethiny matky, která v důsledku toho skončila s těžkým poškozením mozku do konce svého života v lékařské péči.

Sekce se rozhodne jednat. Jeden z jejich řad, dnes již penzionovaný a vážné nemocný bývalý agent, zavraždí Zalaščenka přímo na jeho nemocničním lůžku a poté obrátí zbraň sám proti sobě. Sekce se tímto krokem zbavila, i když s vlastními ztrátami, člověka, který pro ně představoval hrozbu vyzrazení řady utajovaných informací. I Mikael Blomkvist chápe, že se něco děje a že musí vynaložit maximální úsilí a podpořit Lisbeth v jejím boji proti úřadům a pomstě za bezpráví, kterého se na ní systém dopustil. Když jeho sestru, advokátku, která má Lisbeth v nadcházejícím soudním procesu hájit, přepadnou na ulici a vezmou ji spis z roku 1991 obsahující kompromitující materiály k případu „Salanderová“ a tentýž spis zmizí také z bytu Mikaela Blomkvista, začne pátrat po stopách Sekce. Pokouší se zjistit, kým je tato organizace tvořena, z čeho je financována a především, kdo stojí v jejím čele a schvaluje veškeré nelegální a protiústavní operace. Poté, co je jeho telefon odposloucháván a soukromý byt sledován, zajistí si alternativní číslo, z něhož komunikuje se svými kolegy i policisty z oddělení ochrany ústavy, se kterými na případu spolupracuje. Sekci tak poskytuje jen mylné nebo vůbec žádné informace. Mezitím je však v plném proudu příprava knihy zesnulého Daga Svensona o obchodování se sexem, stejně tak knihy Sekce zabývající se nelegální činností v řadách policie a tematické číslo Milénia obsahující pravdu o Lisbeth Salanderové.

Ani Lisbeth v nemocnici nezahálí. Ve chvíli, kdy se zlepší její zdravotní stav a kdy jí Mikael do nemocnice propašuje její Palm, začne sama aktivně vyhledávat informace. Získá tak nejen přístup do počítače státního zástupce, ale také do počítače Petera Teleboriana, v němž mimo jiné objeví řadu dětských pornografických snímků. Stejně tak objeví zprávu o jejím zdravotním stavu, údajně sepsanou na základě soustavného pozorování problematické pacientky v období před soudním procesem. Je až s podivem, jak dokázal psychiatr umně vykreslit veškeré její povahové rysy a problematické vlastnosti, aniž by s ní promluvil jediné slovo a aniž by ji vůbec viděl. Lisbeth sama sepíše svůj životopis, který hodlá při soudním procesu použít jako důkaz. Nelže, píše čistou pravdu. Jen některé informace záměrně vynechává.

Když je Lisbethin zdravotní stav dostatečně stabilizovaný, je převezena do vazební věznice, kde čeká na soudní proces. S nikým z policejních řad nekomunikuje. Tou dobou už i Sekce začíná tušit, že se děje něco nekalého v řadách Milénia. Ze zoufalosti se nemilosrdně rozhodne odstranit Blomkvista ze scény. Nechtějí jen zdiskreditovat známého novináře, chtějí se ho zbavit nadobro. Tato akce však díky včasnému zásahu bezpečnostní policie selhává. Policie i Milénium má v té chvíli již dostatek informací k usvědčení celé řady členů sekce. Pro svá tvrzení mají dostatek nezpochybnitelných důkazů.

Proces s Lisbeth Salanderovou trvá tři dny. Dívka je v prvních chvílích opět popisována jako násilnická, nebezpečná a je navrhováno její umístění do lékařské péče. Po předložení důkazů ze strany obhajoby je však odhalena řada závažných prohřešků ze strany státní správy – Lisbethino znásilnění zesnulým poručníkem Bjurmanem, stejně jako aktivní účastníci Sekce, mezi něž patřil mimo jiné zavražděný Gunar Björk, vrah Zalaščenka Gullberg, psychiatr Peter Teleborian… Státní zástupce Ekström pochopí, že dívka je nevinná a že sám, zaslepen možným kariérním postupem, podlehl smyšlenkám a zfalšovaným důkazům.

Členové sekce jsou zatčeni a obviněni z řady spáchaných zločinů. Knihy Daga Svensona a Mikaela Blomkvista se stávají novým trhákem, každý se zajímá o skutečný příběh Lisbeth Salanderové. Ta je zproštěna všech obvinění a je prohlášena za právně způsobilou. Po sedmadvaceti letech se tak stává plnohodnotným občanem se všemi právy a povinnostmi. Zalaščenko je mrtev, Teleborian obviněn z držení řady pornografických snímků, se zničenou kariérou, zavřený ve vazební cele. Lisbeth má svoji pomstu.

Rozhodne se navštívit svoji přítelkyni Miriam Wu v Paříži. Dluží ji omluvu za problémy, které ji kvůli Lisbethině situaci potkaly. Je ráda, že má přítelkyni, na kterou se může spolehnout a obrátit, když potřebuje. Stejně tak musí přehodnotit svůj vztah k Mikaelu Blomkvistovi. Už ho nemiluje, ale v jejím životě stále zastává významné místo. Je to její přítel.

I tento třetí a poslední díl trilogie Milénium se dočkal své filmové podoby. V roce 2008 získala kniha ocenění The Glass Key za nejlepší dílo severské kriminální literatury.

Jonas Brefält z Värmlands Folkblad napsal o této tečce za trilogií Milénium: „Říká se do třetice všeho dobrého. A v tomto případě to rozhodně platí. Třetí díl série Stiega Larssona o fiktivním časopisu Milénium je prostě nejlepší.“ (http://www.neoluxor.cz/specialy/divka-ktera-kopla-do-vosiho-hnizda/)