Jarní mrtví - severský krimiromán s příchutí mystiky

Recenze

Vytvořeno 20. 11. 2013 2:00

Autor: Jana Semelková

Román Jarní mrtví je zcela fiktivní. Jakákoliv souvislost se skutečnými osobami či událostmi se skutečnými osobami či událostmi je pouze náhodná. Nechť mi čtenáři laskavě prominou určité nepřesnosti v zeměpisných údajích.

Svůj čtvrtý detektivní román s inspektorkou Malin Forsovou Jarní mrtví autor zasadil do období zrodu. Proto je tolik smutné, že v okamžiku kdy lidé vítají první jarní sluneční paprsky, pomalu odkládají několikeré vrstvy oblečení a těší se na zelenající se stromy, kvetoucí louky a zpívající ptactvo, se kdosi rozhodne vraždit.

V okamžiku, kdy došlo v malém švédském městě Linköpingu u bankomatu na náměstí k výbuchu bomby, při kterém zahynuly dvě holčičky, dvojčata a jejich matka byla těžce raněna, se inspektorka Malin Forsová v místní kapli naposledy loučila s vlastní matkou. Sama nemá ujasněno, jak se správně chovat: se svou matkou měla spíš odtažitý vztah. Vnímá, že by měla být oporou otci, který pro ni v dětství znamenal jistotu, bezpečí, jenže to není až tak jednoduché. Zkoumá vlastní nitro, když je odvolána k případu. K hrůznému případu smrti dvou nevinných děvčátek.

Malin se ponoří cele do vyšetřování, také trochu proto, že nechce řešit vlastní záležitosti. Neustále má pocit, jako kdyby ji někdo směroval, jako kdyby ji vedl jiným směrem, než který předurčili její kolegové. Díky své empatii odmítá jít určeným směrem vyšetřování, nevěří, že v jejich malém městě mělo jít o útok teroristů. Něco (nebo někdo) jí našeptává, že by se měla zaměřit na rodinu dvojčat, na jejich matku, která leží těžce raněná v místní nemocnici, i otce, jenž zahynul nedávno při autonehodě. A tak se Malin, trošku roztěkaná díky vlastním rodinným problémům, kdy se musí vyrovnat se smrtí matky, je nucena absolvovat dědické řízení, při kterém nečekaně zjistí, že má nevlastního postiženého bratra, kterého jí rodiče zamlčeli, má přijmout blížící se odchod dcery na výběrovou školu do vzdáleného místa, snaží velmi složitě poskládat střípky indicií do uceleného obrazu. Ve svých snech vnímá podivnost a nesmyslnost vražedné akce. Jakési vidiny ji zdánlivě odvádějí někam jinam, do jiného světa, prostředí, avšak v konečném důsledku ji dovedou k cíli.

Mons Kallentoft, jako správný seveřan, ve svém románu řeší současný stav švédské společnosti, stav rozvírajících se nůžek mezi sociálně slabými a finančně mocnými. Zároveň, jak je u severských autorů detektivních románů zvykem, stvořil postavu psychicky nevyrovnané inspektorky – svobodné matky. Zdá se, že na severu má každý detektiv důvod k nadměrnému pití, k závislosti na lehkých i těžších drogách, k sebepoškozování – buď jedno či druhé, v některých případech vše dohromady. Většinou se se svou zátěží hrdinové ze severu tak či onak vyrovnají, aby zdárně dokončili případy, které mají rozlousknout.
Není tedy divu, že ani Malin Forsová nevybočuje z této řady.
Kallentoftův příběh je plný odporného násilí a psychopatických konstrukcí násilníků, zdá se, že chladný sever přináší stejně chladné a bezcitné vrahy, kteří se vyžívají v mučení a psychickém trýznění obětí. Nebo se švédští autoři nebojí popsat pravdu v celé její nahotě, pravdu o tom, že svět jako celek míří k brutalitě, že zlo vítězí nad dobrem?

Mons Kallentoft odvedl kus dobré práce, předvedl velmi dobrý pozorovací talent, přidal dávku vášně a násilí a vše zabalil do jakéhosi nadpřirozena, které se objevuje ve snech inspektorky Malin. A právě ony chvíle mystického nevědomí, které vedou hlavní hrdinku k rozuzlení případu, jsou hlavním nositelem vzrušení, které příběh čtenářům evokuje. Autor prostě ví, jak na nás, čtenáře – umí své řemeslo opravdu dobře.

Mons Kallentoft se narodil roku 1968. Pracoval v reklamě a tisku, debutoval románem Pesetas. Za tuto knihu získal prestižní Katapultpriset za nejlepší švédský debut roku 2000. Poté napsal další dvě oceňované beletristické práce. Jeho čtvrtou knihou byl detektivní román Zimní oběť (2007, česky Host 2011) s hlavní hrdinkou kriminální inspektorkou Malin Forsovou. V této sérii ve Švédsku dále vyšly knihy Letní smrt (2008, česky Host 2011), Podzimní vražda (2009, česky Host 2012), Jarní mrtví (2010) a Páté roční období (2011). Příběhy s inspektorkou Forsovou překročily jen ve Švédsku hranici tří set tisíc prodaných výtisků a dosud byly vydány v devatenácti zemích.

Knihu Jarní mrtví vydalo nakladatelství Host