Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Boris Natanovič Strugackij – Bezmocní tohoto světa

1 1 1 1 1 (2 hlasů)

Představovat bratry Strugacké opravdu není potřeba. Lépe řečeno jejich dílo, o samotných autorech toho víme méně. Boris Strugacký po smrti svého bratra Arkadie s psaním neskončil a českým čtenářům se nedávno dostal do ruky román Bezmocní tohoto světa, který napsal v roce 2003.


knihaNáměty knih bratří Strugackých i způsob jejich zpracování jsou velmi odlišné, což pochopitelně vyplývá i z dlouhého časového období, v němž tvořili. Pokud si uvědomíme, jaké pokroky ve vědě a technice lidstvo udělalo, pak pochopíme, že právě žánr sci-fi jimi musel být ovlivňován a autoři na něj museli reagovat. Ovšem došlo i k mnohým změnám ve společnosti a jeho prioritách. V padesátých letech, kdy bratři Strugačtí začali psát a začaly závody o dobytí vesmíru, se zdálo, že expanze lidstva povede právě tímto směrem a vývoj půjde rychle vpřed. Hrdinové vědeckofantastických románů se tedy v tomto prostředí zcela přirozeně pohybovali.

Rozhlédneme-li se dnes okolo sebe, zjistíme, že místo cest ke hvězdám má lidstvo zcela jiné problémy a sci-fi literatura na to reaguje, i ta ruská, i bratří Strugackých. Stalker už nepředstavuje lidi jako hrdé dobyvatele, ale jako nechápavé děti, hrající si s věcmi, o jejichž účelu nemají ani ponětí. Samozřejmě nejde o jediný způsob interpretace Stalkera, ale vícevrstevnatost a víceznačnost patří k typickým znakům textů Strugackých.

Bezmocní tohoto světa reflektuje většinu negativních aspektů současného světa, posunutých do absurdních poloh předpokladem, že se objevují lidé se zvláštními schopnostmi. Staví proti sobě dvojici sil, která ovšem nereprezentuje klasický model dobra a zla. Jistou polarizaci sice naznačuje, ale netypickou. Stejně nevyhraněná je i skupina „žáků“ - uvozovky jsou zde opravdu na místě. Jejich učitel jim jen otevírá dveře, vedoucí k jejich skrytému, mnohdy bizarnímu talentu. Převedeno do běžného života, jde o nenásilnou roli osvíceného učitele, který by neměl přirozené nadání svého svěřence deformovat, ale pokorně ukazovat možnosti, které by mohly vést k rozvíjení jeho schopností. Ovšem osvícený pedagog si dobře uvědomuje, že takový postoj lze zaujmout jen v některých oblastech.

Budoucnost podle Borise Strugackého nenese znaky postapokalyptického světa, ale vládnou v něm mafiánské praktiky a podezřelé politické praktiky. S ohledem na současnou situaci zejména v Rusku si můžeme říct, že Bezmocní tohoto světa nepatří do kategorie sci-fi, pokud by tady nebyly právě ty neobvyklé schopnosti některých lidí.

Přiznám se, že pokud by pod románem nebyl podepsán pouze jeden z bratrů, nenašel bych rozdíl mezi ním a předchozími texty. Jak jsem se již zmínil, jde opět o mnohavrstevnatý román s velmi komplikovanou strukturou. Jeho podstata se odkrývá jen velmi pomalu a zprvu není příliš jasné, kam autor míří. Stejně jako v jiných pozdějších dílech zůstává i na konci mnoho věcí nedořešených, ponechaných čtenářově fantazii. Autor nehlásá prvoplánově nějaké své názory, přesto jasně vystupují úvahy o zodpovědnosti spojené s mocí a o jejich mezích, daných lidskými slabostmi.

Vydáním knihy přispělo nakladatelství Triton k lepšímu povědomí o současné ruské literatuře a je vidět, že přípravě věnovalo patřičnou pozornost. Jen nevím, proč jsou v hlavičce na levé straně stránek uvedení jako autoři oba bratři. Velmi cenné informace poskytuje doslov Vladimíra Borisova, osvětlující postoje Borise Strugackého a jeho práci po smrti bratra. Boris Strugacký v roce 2012 zemřel, zůstalo však po něm nepřehlédnutelné literární dílo a také řada lidí, které inspiroval jako spisovatel i rádce.

 

Bezmocní tohoto světa
Autor Boris Natanovič Strugackij
Překlad Konstantin Šindelář
Nakladatelství Triton
Místo vydání Praha
Rok vydání 2015
Vydání 1.
Počet stran 328
ISBN/EAN 978-80-7387-927-3
Ediční řada Trifid

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení