Dívčí život za rodinnou čest

Recenze

Vytvořeno 31. 1. 2014 2:00

Autor: Lucie Šimková

Jeden život je jen nepatrným zrnkem písku ve srovnání se všemi životy na zemi – s řetězem našich předků a potomků… Proč tedy jeden život, který by mohl uvrhnout celou rodinu do hanby a nemilosti, neodstranit? V zájmu boje o rodinnou čest.

Autorka dánských detektivek Sara Blædelová přináší v knize Jen jeden život nejen napínavý kriminální příběh, ale nahlíží i do problému mnohem aktuálnějšího a palčivějšího, vzhledem k přílivu muslimských imigrantů do Dánska. Když je totiž čtrnáctiletá Samra nalezena v Husí zátoce mrtvá s kamenným kvádrem uvázaným kolem pasu, podezření poměrně zákonitě padne na její rodinu, přesněji řečeno na její mužskou část. Co Samra provedla, že by to přimělo muže z rodiny sprovodit ji ze světa? To musí rozklíčovat kriminální inspektorka Louise Ricková se svým novým týmem. A aby toho nebylo málo, do všeho se vloží i Louisina nejlepší přítelkyně Camilla Lindová, kriminální reportérka novin Morgenavisen.

Detektivku Jen jeden život můžeme v rámci literatury zařadit do žánru kriminálního románu. Není postavená výlučně na postavě Louise Rickové. Ta totiž pracuje v páru s kolegou Kimem Rasmussenem, a navíc v knize můžeme sledovat (i když jen okrajově) práci celé vyšetřovací skupiny. Nesoustředí se pouze a čistě na rozuzlení zápletky, velkolepou hru myšlenek a dedukčních schopností, jako je tomu u detektivek sira Conana Doyla nebo první dámy detektivky Agathy Christie. Detektivové sice také pečlivě prohledávají okolí, vedou výslechy známých, rodiny… Ale nakonec je vrah dostižen jen díky náhodě. Stačilo málo a vrah by nemusel být nikdy odhalen.

Co hodnotím jako velké plus, bylo vykreslení Louise Rickové i dalších postav. Autorka nám je dovoluje pozorovat nejen při jejich „rutinní“ práci, ale poodhalí nám i jejich soukromí – tím nabývají na životnosti, uvěřitelnosti a také si snadněji získají čtenářovy sympatie. Jen jeden život navíc rafinovaně poodhaluje roušku strachu ze všeho, co nezapadá mezi nás, do našich zvyklostí, konvencí… Strach se mění v hněv, který se obrací proti těm, jež je nejjednodušší a nejsamozřejmější obvinit, aniž by bral v potaz presumpci neviny. A lidé velmi rádi lynčují a zapomínají na svou vlastní – národní i individuální – minulost. Právě na tu nebojácně upozorňuje Camilla a jako jediná stojí na straně přistěhované rodiny. Jinak totiž všichni obyvatelé městečka Holbæk a priori pokládají za vrahy Samřiny vlastní příbuzné. Proč ne, v jejich kultuře se přece takové otřesné věci dějí dnes a denně. Nebo ne?

Autorka tedy využila exotiku, ožehavé imigrantské téma, rozpolcenost imigrantů, kteří se snaží zachovat vlastní kulturu, ale i splynout s novým národem. Kteří stojí v novém životě sami, krutě rozpolcení mezi sebou samým a společností, kterou by měli přijmout za svou, jinak tato nová společnost nepřijme je. Tento mix tak dělá knihu napínavější a přitažlivější, protože nám nepřináší jen oddych, ale donutí se zamyslet nad sebou samým, nad životy druhých, nad kterými jsme už předem vyřkli svůj soud.

Ukázka z knihy:

„Samozřejmě, že ne,“ řekl Skipper, „a momentálně také nic lepšího nemá. Ale zdá se, že závažnost svého zločinu ani nechápe. Několikrát opakoval, že Samra představovala pouze jeden život.“
Dean si trochu odsunul židli a natáhl si nohy.
„Všechno ukazuje na to, že jde o celkem jasnou indikaci cti a hanby,“ řekl a pohlédl na Skippera. „Když vezmeme v úvahu celou velkou rodinu složenou z příbuzných žijících tady i v Jordánsku, pak jeden jediný život moc velkou cenu nemá. V takové rodině události tohoto druhu rozvíří vlny, od kterých se každý raději drží dál.“
(BLÆDELOVÁ, Sara. Jen jeden život. Brno: Host, 2013. s. 301.)

Knihu Jen jeden život vydalo nakladatelství Host