Šílenci nebo géniové?

Recenze

Vytvořeno 12. 12. 2013 2:00

Autor: Pavla Huřťáková

Rod Habsburků se nesmazatelně zapsal do evropské historie, někdy pozitivně, někdy negativně, ale to nechme na posouzení historikům. Jejich vliv na chod Evropy je nepopiratelný. A zájem o jejich dějiny je i mezi laickou veřejností značný. Jenže co o nich vlastně ještě nebylo napsáno? Sigrid-Maria Grössingová se rozhodla světu představit v ucelené podobě několik mimořádných osobností. Kniha se jmenuje Géniové v rodě Habsburků.

Jak sama autorka v předmluvě přiznává, udělat výběr těch nejzajímavějších osobností nebylo vůbec jednoduché. Proto se rozhodla pro čistě subjektivní volbu podle jedinečnosti dané osobnosti v dané době. Setkáme se zde tedy s Rudolfem IV., Maxmiliánem I., Leopoldem I., Marií Terezií a dalšími. Putuje nejen rakouskými zeměmi, ale napříč celou Evropou a v osobě Dona Pedra až do Brazílie.

Na první pohled se zdá, že kniha je značně různorodá. Ano i ne. Nejsou v ní vedle sebe položeni velcí reformátoři či skladatelé, aby byli následně porovnáni. Ale nalezneme zde velké osobnosti habsburského rodu, ať už vynikali v hudbě, psaní či v prosazování reforem. Seřazení kapitol je logické, postupuje od zetě Karla IV. až k donu Pedrovi, který žil v 19. století. Stejně jako se měnila doba, měnili se i Habsburkové.

"Matka byla přesvědčená o mnoha Leopoldových špatných vlastnostech, takže jeho mládí provázely obtíže. Starší bratr Josef si se svým sklonem k cynismu ustavičně zdrženlivého chlapce dobíral, přičemž bez milosti zneužíval Leopoldovy slabosti. Patrně i tohle mohlo být důvodem, proč si císařův syn okusoval nehty, měl chvíle, kdy nečekaně kolem sebe začal zuřivě plivat, snažil se mluvit co nejvulgárnějším tónem a vyjadřoval se hrubými slovy a se služebnictvem se stýkal natolik familiérně, že to v žádném případě neodpovídalo zažitým představám o chování císařova syna."
(GRÖSSING, Sigrid-Maria. Géniové v rodě Habsburků. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2013, 182 s. ISBN 978-80-249-2106-8.  str. 99.)

Poznali byste v tomto popisu uvážlivého krále Leopolda II.? Jen je škoda, že na českém trůně nepobyl déle. Ale to bychom chtěli předělávat historii...

Grössingová nám ve své knize představuje Habsburky, jak je neznáme, nejen jako velké vládce, ale jako lidi, kteří měli své přednosti a slabosti. Kniha je napsána velmi dobře, nezahlcuje detaily, ani poznámkovým aparátem, i když bych jej v některých chvílích ocenila. Jedná se však o knihu populárně naučnou, takže je vše v naprostém pořádku. Na konci autorka přidává seznam použité literatury, seznam vyobrazení a jmenný rejstřík. Na knize je patrná i pečlivá práce překladatelky Jitky Perglové, německý originál je velmi dobře převeden do češtiny. Nezbývá než doufat, že si knihu čeští čtenáři najdou, neboť určitě stojí za přečtení. Abychom neviděli Habsburky jen černobíle.

Knihu Géniové v rodě Habsburků vydalo nakladatelství Ikar