Různé tváře prostituce

Recenze

Vytvořeno 27. 11. 2013 2:00

Autor: Jiří Lojín

Josef Moník, tlumočník a překladatel, patří ke zkušenějším českým spisovatelům, publikoval již v osmdesátých letech, za minulého režimu ovšem ne oficiálně. V minulém roce se jeho jméno objevilo v nominacích na nejrůznější knižní ceny za román Schweik it easy, vydaný v roce 2011 (recenze zde). Letos vyšla v nakladatelství Prostor jeho povídková kniha Prostitutky.

Autor čtenáři předkládá jedenáct povídek, které mají jedno společné téma – prostituci v různých formách. Ne úplně ve všech, autor má na mysli výhradně formy sexuální, nepouští se do eticko-politických úvah. První tři povídky Dohazovač, Hledání otce a Nevěsta byla v bílém se zaměřují na dvě tváře žen, prostopášné a rádoby počestné. Michaela z první povídky prožila velmi bouřlivé mládí a nyní se chce usadit po boku výhodné partie, velmi bohatého muže. Vypravěč, náhodný přítel obou dvou, se ocitá v nevděčné roli dohazovače, problém však řeší na etické úrovni všech zúčastněných, což mu umožní situací projít bez zbytečných výčitek svědomí. Je těžké posoudit, zda do kategorie prostituce zařadit spíše Michaelin nevázaný život, či vypočítavost, s jakou se chce vdát. Hledání otce řeší nelehký vztah ženy k sousedce, známé svými četnými pánskými návštěvami. Přesto, že obě ženy společně prožitá dramatická příhoda nesblíží, jsou se alespoň schopny vzájemně vnímat jako dva lidé, ne jako žena od rodiny a prostitutka. Lucie, hlavní hrdinka třetí povídky, žije v domnění, že vdát se do Itálie je terno. Skutečnost není tak růžová, jak si představovala, a její velké ambice se roztříští na místních rodinných zvycích. Lucie je naštěstí podnikavá, prostitucí si vydělá na útěk domů a po čase se z ní stává počestná mladá žena na malé vesnici.

Ukaž mi Čou En-laje vychází z porevolučních cest do Číny, námětem je návštěva místního zábavního zařízení s pravděpodobně nezletilými děvčaty. Autor do povídky vsadil i své zkušenosti z povolání tlumočníka. Kormidelník z Kašparovy Lhoty se poněkud vzdaluje tématu, jde o sumář ze života emigranta Heřmana. Zpět se vrací v povídce Vánoce ve Valetu, námětem je nepravděpodobná náhoda, že muž potká dívku nejprve jako prostitutku, posléze jako dceru své spolužačky. Josef Moník řeší tuto náhodu velmi elegantně, snaží se také, aby muž z této situace vyšel se ctí. V tomto bodě už jde spíše o tichá přání společná stárnoucím mužům. Prostitucí se nezabývají pouze ženy, název Teplý ombudsman napovídá, že i muži mohou tímto způsobem posloužit mužům.

Intelektuálský humor si můžeme užít v povídce Also nazdar!, v níž se dočtete o hypotetickém setkání Franze Kafky a Jaroslava Haška u piva, a co z toho vzešlo. Prostituce sice není tématem v popředí, ale jistý náznak spojitosti s předchozími povídkami najdeme. Hlídač majáku je spíše povídání o enklávě hippies a českých stopách v ní. Labyrint srdce a ráj světa se opět se sofistikovaným filozofickým humorem vrací k dějinám spojených s Čechy, přestože se odehrávají v zemi posledního odpočinku Jana Amose Komenského. V poslední povídce Externí průvodce se vypravěč zamiluje do prostitutky a musí řešit způsob, jak se vyrovnat s jejím zaměstnáním. Vyrovnává se jediným možným způsobem. Ona mezitím upadne do podobné pasti vlastní vypočítavosti, jako hrdinka povídky Nevěsta byla v bílém. 

Moníkovy povídky se vyznačují nadhledem a realistickým přístupem. Noblesní jazyk se k tématu zdánlivě nehodí, ale právě toto kontrastní spojení dává autorovi možnost osvědčit svou schopnost decentního vyjadřování a pečlivě stavět věty. Josef Moník nepohlíží na prostituci z hlediska mravokárce, není to pro něj zlo, které musí být potrestáno. Některé dívky si prožily těžké chvíle, ale fatálních konců se autor vyvarovává. Etické problémy si čtenář, pokud má takovou potřebu, musí řešit sám, v textu žádnou nápovědu nenajde. Při četbě románu Schweik it easy jsem měl dojem, že narážím na zdlouhavé části, které obíhají od tématu víc, než by bylo nutné, a vnímal jsem je s rozpaky. Povídky Josefu Moníkovi sedí jednoznačně lépe. Mají spád a švih. Probleskává jimi humor i intelektuálský ironický podtón, který sice nemusí vyhovovat každému čtenáři, ale pokud člověk rád vniká pod povrch problémů, užije si ho.

Knihu Prostitutky vydalo nakladatelství Prostor