Recenze: Knihy pro děti a mládež

Fenomén Prašina

Recenze: Vojtěch Matocha – Prašina

1 1 1 1 1 (20 hlasů)
Vytvořeno 21. 9. 2021 0:00
Autor: Jiří Lojín
5

Dobrodružná literatura pro děti a mládež v poslední době doznala velkých změn. Do popředí se derou spíše romány typu fantasy, pro jejichž tvorbu není potřeba mnoho fantazie, protože jejich schéma má většinou podobnou strukturu. Málokdy se objeví originální myšlenka, ale to je stav, který je ve všech uměleckých oborech. Trilogie Prašina, kterou vytvořil Vojtěch Matocha, z tohoto fádního proudu opravdu vyčnívá.



Podstatnou a nosnou myšlenkou je, že uprostřed Prahy existuje čtvrť, v níž nefunguje elektřina. Když ani František Křižík neuspěl se zavedením elektrického veřejného osvětlení, ustrnula Prašina na úrovni devatenáctého století. Autor na tomto základě mohl vytvořit působivé kulisy úzkých tmavých uliček s oprýskanými, místy i polorozpadlými domy.

Hlavním hrdinou je třináctiletý chlapec Jirka, přestože je Prašina psána er-formou, děj je vyprávěn právě z jeho pohledu. Důsledně – pouze v jednom případě dělá autor výjimku. Ve třetím díle musí nakrátko přenést pozornost do vnitřního světa En, Jirkovy kamarádky. Jirka a En tvoří ústřední dvojici, procházející všemi třemi díly, která bojuje a trpí za věci, kterým často ani nerozumějí.

Správné dobrodružství potřebuje i své zlosyny, těmi jsou bezohledný podnikatel Klement Hrouda a ve druhém a třetím díle i obyvatelé Krchleb vedení Melicharem. Obecně je nepřátelská celá Prašina, lidé, kteří na ní žijí, nemají rádi cizince, protože tato zapomenutá pražská čtvrť není pouze místo, ale způsob života – v negativním i pozitivním slova smyslu.

Každá ze tří částí obsahuje sice samostatný příběh, ale jsou velmi silně propojeny. Nejde pouze o hlavní hrdiny, ale jakousi nadstavbu, klenoucí se nad všemi díly. Celek má rysy dobře promyšlené koncepce, umožňující rozvinutí do různých příběhů, které na sebe navazují bez viditelných švů.

Prašina je někdy přirovnávána k Foglarovým Rychlým šípům. Existují zde jisté společné rysy, například kamarádi, scházející se v klubovně, jistá podobnost Prašiny se Stínadly, pátrání po tajemstvích i přátelství, pomáhající překonávat nástrahy. Zde ale podobnost končí. Foglar si sice Stínadla také vyfabuloval, ale jinak nepoužívá žádné fantastické kulisy. Matocha je zavádí již v úvodu, přesto je jeho příběh svým způsobem uvěřitelnější. To nemá nic společného s dobou, v níž se knihy odehrávají, ale s charaktery postav. Lze říct, že pouze Hrouda je jednoznačně záporný, ostatní už tak černobílí nejsou. Také Jirka a En se dopouštějí přešlapů a často mívají panický strach, jejich čestnost je logickým výsledkem okolních vlivů, mimo jiné i jejich vztahu, který se od prvního dílu formuje, aniž by si to uvědomovali.

Otázkou, která nad třemi díly románů může viset, je jejich určení. Pro koho je vlastně Vojtěch Matocha psal? Všude se uvádí, že jde o knihy pro děti a mládež. I když nemám tendenci děti podceňovat, nejsem si jistý, jestli jsou schopny pojmout filozofii Prašiny v celé její hloubce i s tím, co není v textu napsáno přímo. A zdá se, že pro dospělé nejsou dětští hrdinové příliš blízcí. Možné řešení je nakonec jednoduché, příběh apeluje na dítě v nás dospělých. Zavádí nás zpět do doby, kdy jsme byli schopni v duchu prožívat podobná dobrodružství, ale zároveň dokážeme očima dospělých vnímat vážnost situace i jiné nuance, například podstatu sociálních vazeb a touhu po odchodu ze současné společnosti.

Jirkovy pocity, pochmurná atmosféra Prašiny i dobrodružství, která se v knihách odehrávají, propůjčují textům poetiku, která v člověku dokáže vzbudit dávno zasunuté vzpomínky na dobu, kdy byly podobné knihy populární a kdy je bylo možné v duchu prožívat, protože se odehrávají ve světě jen o málo odlišném, než je ten náš.

Trilogie Prašina existuje i v audioverzi vyrobené vydavatelstvím Tympanum, načetl ji Matouš Ruml. Jeho interpretace je profesionální, neruší příběh, což je pro audioknihu velmi důležité. Posluchač by neměl mít pocit, zejména u dobrodružných textů, že mu interpret napovídá a vede ho. Autorovi se podařilo vytvořit výborný podklad pro děj, což bylo ohodnoceno různými cenami a odráží se to i na prodeji. Možná kdyby česká čtenářská základna byla větší, mohl by z Prašiny vzniknout ještě významnější fenomén, který by překonal plytké fantasy romány nebo nezdařilé love story. Nic ale nekončí a já doufám, že čas Prašiny ještě nastane.

Název: Prašina
Prašina - Černý merkurit
Prašina - Bílá komnata
Autor: Vojtěch Matocha
Ilustrace: Karel Osoha
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2018, 2019, 2020
ISBN: 978-80-7432-910-4, 978-80-7432-989-0, 978-80-7637-118-7