
Nikkarin (1987), vlastním jménem Michal Menšík, patří mezi nejmladší české komiksové tvůrce. V současnosti vychází jeho komiks 130: Čas hvězdoplavců, třetí díl plánované čtyřdílné ságy o poutníkovi Bo, jenž zažívá dobrodružství ve světě plném fantaskních bytostí. Rozhovor vznikl u příležitosti Velké komiksové soboty.
Jak se ti žije na volné noze?
Zas tak volná noha to není. Napůl jsem kreslíř a ilustrátor, napůl jsem prodavač v olomouckém Comics City.
Jaké knihy ilustruješ?
Nejčastěji dětské knihy pro Albatros. Pak kreslím komiksy pro Raketu, dětský časopis Labyrintu, a pravidelně dělám už několik let Bedřicha do Čilichili.
Když tvoříš ilustrace, mluví ti autoři textů hodně do práce?
Ne, vůbec. Přitom mám rád, když mi do procesu tvorby vstoupí autor a řekne „já si to představuju takhle a takhle“. Chci knihu udělat tak, aby z ní měl radost i on, tudíž se snažím co nejvíc přiblížit jeho představě.
Kde bereš inspiraci?
Čerpám z filmů, ovlivnily mě videohry, hodně času věnuju Pinterestu. Tam často strávím celé hodiny, během nichž se probírám hromadami obrázků a ukládám si je. Hrozně mě to baví. Virtuální svět je pro mě velká inspirace.
Po pěti letech vyšel třetí díl tvé plánované tetralogie 130: Čas hvězdoplavců. Je to úleva?
Je to velká úleva, i když ještě musím udělat čtvrtý díl, takže nade mnou pořád visí Damoklův meč. Ulevilo se mi ovšem hodně, protože tohle chtěli lidi hodně dlouho a já cítil určitý tlak. Teď si připadám podstatně volnější. Chtěl bych realizovat jiný projekt, než se pustím do posledního dílu 130. Zatím o něm však nechci moc mluvit.
Čím to, že ti práce na třetím dílu zabrala tolik času?
Především je kresebně trochu jinde. Když se srovná první a třetí díl, uvidíš mezi nimi obrovský rozdíl. Ten postup je zřetelný, ve trojce jsem toho kreslil mnohem víc, protože první díl se odehrává v pustině, kterou není zas tak těžké ztvárnit. Další věc je ta, že jsem asi rok nekreslil, protože jsem měl nějaké psychické potíže. Pak jsem se přestěhoval z Prahy, vystřídal jsem několik prací... zkrátka jsem dělal nejnutnější zakázky a na volnou tvorbu, do které počítám i 130, nebyl čas.
Objevují se ve třetím díle nějaké nové hlavní postavy?
Postav přibylo docela dost, což se pozná hned na začátku – „filmové titulky“, které mám i v prvních dvou dílech, jsou tentokrát o poznání delší. Zároveň je trojka hodně akční a příběhová, ve čtvrtém dílu pak plánuju vše dovysvětlit.
Kdy se ho dočkáme?
Rád bych to samozřejmě stihl co nejdřív, ale zároveň nechci, aby se spěch podepsal na kvalitě. Nebudu slibovat čtenářům konkrétní datum, které bych pak třeba musel posouvat. To mi přijde mnohem víc neprofesionální, než dělat na komiksu dlouho.
Jaké sis odnesl dojmy ze setkání s českým crowdfundingem? Na Čas hvězdoplavců ti fanoušci přispěli skoro dvojnásobek požadované částky…
Byla to skvělá zkušenost, protože lidi projekt zasponzorovali docela rychle, což mě hrozně potěšilo, dalo mi to novou sílu a nakoplo mě to. Občas, když jsem Čas hvězdoplavců kreslil, říkal jsem si, že už ho třeba nikdo nechce, ale opak byl pravdou. To mě nadchlo a opravdu mi to vlilo do žil novou sílu k tomu, abych pracoval dál.
Kromě toho, že kreslíš, vytváříš i scénář. Přijde ti psaní scénáře stejně přirozené jako kresba?
Scénář mám vždy v hlavě a jako takový ho realizuju až ve fázi storyboardu, takže si nepíšu jednotlivé panely a dialogy, jak je možná píšou někteří autoři.
Máš v plánu ještě nějaké nestotřicítkové komiksové projekty?
Rád bych udělal fantasy komiks a superhrdinský komiks. Obojí je však zatím ve fázi námětu.