Recenze: Recenze knih

Starosti a trápení homosexuálů

1 1 1 1 1 (5 hlasů)
tyle=

Obvykle se nezamýšlím nad tím, zda žijeme v homofobní společnosti. V každodenních starostech se problémy takového druhu zcela ztrácejí a vyvstávají jen tehdy, když se objeví nějaká zpráva, věnovaná tomuto tématu. Většinou zastávám názor, že naše společnost homofobní není. Možná je to však jen zbožné přání. Rád bych žil mezi tolerantními lidmi. Bez ohledu na to, jak to je ve skutečnosti se snášenlivostí spoluobčanů, jsou kulturní a společenské počiny věnované homosexuálům chápány jako provokativní. Titul knihy Jana Folného Buzíčci lze také chápat jako záměrnou provokaci sloužící ke zvýšení její atraktivnosti, ale díky němu potenciální čtenář okamžitě ví, co může očekávat.

kniha
A co čtenář očekává, to také dostane. Žádné překvapení se nekoná. Kniha s titulem Buzíčci se opravdu věnuje homosexuálům, ze všech stran a ve všech podobách. Kniha je souborem jedenácti vzájemně provázaných povídek odehrávajících se uvnitř čtyřprocentní komunity. Skupina lidí, kterou autor představuje, opravdu připomíná spíše komunitu, než jednotlivé lidi, prožívající své životy odděleně. Jednotlivé příběhy vždy zahrnují více osudů.

První, titulní povídka Buzíčci je psána formou blogu, který si vede Michal. Pro čtenáře je to velmi drsný úvod do světa gayů. Tak by to na první pohled mohlo vypadat. Michal si na svém blogu nebere servítky a otevřeně píše o sexu, náhodných známostech, prostituci i o HIV. Ve skutečnosti je to obecný obraz promiskuitního způsobu života, nezáleží na tom, zda ho žijí homosexuálové či heterosexuálové.  Je samozřejmé, že pokud se píše o sexu, vnímá to čtenář skrze svou vlastní zkušenost a jeho vztah k textu se podvědomě řídí jeho preferencemi. Pokud není jeho poměr k sexu mezi lidmi stejného pohlaví kladný, záleží jen na jeho toleranci, zda knihu znechuceně odloží, nebo ji bude považovat za fascinující pohled do neznámého světa.

Box of Roses je povídka o nevěře. Její hlavní hrdina stojí před rozhodnutím, zda změní svůj způsob života a usadí se v trvalejším svazku se svým starším přítelem Kájou. Nedokáže odolat krátkodobým a náhodným svodům, ale postupně začíná cítit určitou zodpovědnost, jako kdyby pomalu dospíval. Zcela jiný pohled nalezneme v povídce Supertalent. Třicetiletý neúspěšný finalista soutěže Supertalent bilancuje svůj život. Je mu třicet a jeho ohlédnutí je tristní. V jeho úvahách se projevuje citlivost homosexuála, zklamání se transformuje do sebelítosti, ne do agrese.

Starý muž je hrdinou další výrazné povídky Jana Folného – Neviditelný. Jeho jedinou radostí pozdního věku je sledování chlapce bydlícího v domě naproti. Jeho potěšení bude brzy konec, dcera ho má odstěhovat do domova důchodců, aby se jeho byt uvolnil pro vnučku. Povídka Neviditelný vyniká citlivým pohledem na život starého člověka, komplikovaným láskou k jiným mužům. Dort pro Honzíka a Slohové práce žáka páté třídy Jana F. se dotýká i života lesbických žen. V první povídce se autor snaží popsat pocity ženy, které se zalíbí mladá Slovenka. Pevný svazek s jinou ženou jí však brání v dalším pokračování flirtu. Soužití Anny a Marty je námětem druhé jmenované povídky. Jde o vnější pohled, popisuje je hoch v tomto věku, kterého obě ženy vychovávají. Problémem povídky je jazyk. Přestože vím, jak dobře je dítě schopno formulovat své myšlenky a pocity, měl v tomto případě autor trochu ubrat ve snaze o vytříbený projev. V ostrém kontrastu k vyspělosti chlapcova vnímání si autor neodpustil rádoby žert, degradující jinak výbornou povídku:

Moje maminky si ale myslí, že George není ženatý, protože je teplý. Sice nevím, jak teplota hercova těla souvisí s tím, že nemá manželku, ale zase si myslím, že je lepší být teplý, než studený.
(Folný, J. Buzíčci, Brno: Host 2013, str.226)

Pokud chlapec ví, co je to „buzík“ a „gay“ a ve své slohovce tyto výrazy používá, je těžké věřit, že by nevěděl, co znamená „teplý“.

Dopis homosexuálního Vietnamce své babičce v Poste restante, Bao Loc Post Office, Lam Dong, Vietnam patří mezi slabší povídky. Má sice určitý náznak humoru, zvláště když vnuk píše, že Michal je běžné české dívčí jméno, ale je velmi nepravděpodobný. Kladem je zdařilé vyjádření Lukášovy (tak se mladý Vietnamec jmenuje) samoty. Jediný člověk, kterému se může třebaže nepřímo svěřit, je jeho vzdálená babička.

Třídní sraz je velmi emotivní pohled heterosexuála na svého homosexuálního spolužáka. Sám má zpackaný život, je agresivní, pije a týrá svou manželku. Z mailů, které posílá svému úspěšnému a v dospělosti oblíbenému spolužákovi, to pomalu vyplouvá na povrch, stejně jako závist a vztek.

Kniha Jana Folného patří k těm, které současná česká literatura určitě potřebuje. Věnuje se aktuálním tématům bez balastu minulosti. Autorovi se skutečně podařilo přesvědčivě střídat pohledy i styly vyprávění. Problematiku, o které píše, dobře zná a svou přítomnost v příbězích občas připomíná nenápadným zmíněním svého jména. Rušivá je snaha o důslednou provázanost povídek. V některých případech je násilná a je v rozporu se snahou o reálné líčení světa homosexuálů.

Knihu Buzíčci vydalo nakladatelství Host

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení