Recenze: Recenze knih

Černá kočka aneb subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

 

Chcete-li nahlédnout do světa současné literární vědy, přestože nejste profesionální teoretik, je tato kniha určena právě pro vás. Pavel Janoušek, pracovník Akademie věd České republiky, nás po řadě historických analýz, z nichž jsou pozoruhodné nové třídílné Dějiny české literatury 1945-1989, uvádí do zákulisí teoretické vědy.



knihaTematický prostor knihy je rovnoměrně rozložen mezi objekt (literatura) a subjekt (znalec), v jednotlivých kapitolách odhalujeme paradigmata současného i minulého myšlení o literatuře. Přes výrazný odborný charakter publikace nechybí ani praktické osobní zkušenosti autora. V úvahách věnovaných interpretaci se tak dozvídáme například o Viktorce, jakožto ukázkové postavě pro oblast plánování rodičovství. Prostor je zde věnován interpretaci, jednotlivými tématy jsou ostenze, role kritika, historika a teoretika.

Nebylo by patrně těžké po vzoru starých rétorik sestavit příručky, jež by učily 'Jak snadno a správně psát vědecký text'. Taková příručka by shrnovala obecná pravidla společná všem vědeckým oborům a disciplínám, případně specifická pravidla a kódy, které by vypracovaly vědecké obory. Jestliže takovéto návody nevznikají, je tomu tak i proto, že by patrně naváděly k tomu, jak lze napsat vědecký text bez samotného vědeckého objevu, což by se zřetelně neslučovalo s mravními postuláty vědy.
(Janoušek, P.: Černá kočka aneb Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie. Praha: Academia, 2012,  s. 18.)

Literatura je specifický způsob poznávání reality a její historie. Lidské poznávání (věda) je však nedokonavý stav. U Janouška musíme ocenit, že se veřejně přiznává k nedostatečné sečtělosti. Píše o zapomínání a lidské neschopnosti přečíst „všechno“. Kdo by čekal od akademika tolik upřímnosti? Přes toto přiznání, uvádím, že se autor se svou 'černou kočkou', tedy temnými místy neobjevených informací nebo, lidově řečeno, lidskou neznalostí, vyrovnává více než s bravurou a nám nezbývá než knihu doporučit a tiše závidět.

Český ekvivalent známějšího díla O vejcích a vědcích může rovněž posloužit jako neformální učebnice teoretické filologie. Dozvíme se kupříkladu, že myšlení o literatuře může být hra, věda nebo také RPG hra. Na otázku, zdali tato intelektuální činnost má smysl, vypracovává Janoušek zajímavou argumentaci. Literatura (a její teorie) jsou součástí kultury, tudíž patří k antropinům, atributům lidství vymezujícím druh člověka od ostatních živých bytostí. Ve vědě má literární odvětví své místo historicky ukotvené, jakékoliv divergence a redukce vědy jsou nebezpečné, jelikož jsou proti tradici a genezi tohoto systému.

Knihu Černá kočka aneb Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie vydalo nakladatelství Academia

 

 

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení