Recenze: Knihy pro dospělé

Něco o horrorcore

Recenze: Přemysl Krejčík – Srab

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
Vytvořeno 17. 9. 2022 1:00
Autor: Jiří Lojín
5

Recenzi knihy Přemysla Krejčíka Srab bych mohl začít úplně stejným způsobem jako jeho starší román z roku 2019 pojmenovaný Malej NY (recenze zde). Jen místo „hiphop“ bych napsal „rap“ a konkretizoval bych označením „horrorcore“. Ale neudělám to, protože mám určité pochybnosti, že tento směr by byl opravdu způsobem života, stejně jako filmový či literární horror je spíše stylizací do určité role.

  

srab2Jak tedy z předchozího textu vyplývá, navazuje, i když velmi volně, Srab na předchozí Malej NY. Jsou si tematicky bližší, než jiné Krejčíkovy knihy. Mladý raper Ripper má kapelu, spolu s ním v ní jsou Jidáš, Gram a Manson. Samozřejmě jde o přezdívky, které si kluci dali, některé z nich mají vyjadřovat drsňákovství, jiné se k nim časem přisály samy. Rap tvoří podstatnou část jejich života, protože jsou zrovna v období, kdy se jim daří nalézat si vlastní publikum. Zvláštní vztah je od začátku mezi Ripperem a Mansonem, kteří se jako bratranci znají od dětství, a právě tento vztah tvoří páteř knihy.

 

Postava Rippera je opravdu detailně propracovaná, ostatně je to on, kdo je vypravěčem v ich-formě. Je ve věku, kdy subjektivně vnímá život velmi ostře, do hudby a skládání textů se míchá láska a sex (pozor, nezaměňovat). Asi by se Ripperův život vyvíjel jinak, kdyby se okolo stále nepohyboval Manson nebo – v Ripperově mysli – jeho přízrak. Každá postava je charakterizovaná slovníkem i způsobem jeho používání, v případě Rippera je navíc rozlišeno vnitřní i vnější vyjadřování, což opět souvisí s jeho skutečným já a tím, do jakého se stylizuje umělecky i sociálně.

 

Autor na začátku tak trochu spoileruje sám sebe, když knihu uvádí částí jedné z posledních kapitol, ale jde o to zachytit drápkem čtenáře, zaujmout ho, vtáhnout do děje. Stejně však si připravuje vícenásobnou pointu. Ale v knize nejde jen o závěr, v němž by měl děj gradovat, ale především o vztahy, psychický teror, šikanu a její následky. A také o horrorcore.

 

Oč se jedná… Přemysl Krejčík rozlišuje mezi texty a autorem. Čtenáři či posluchači to často opomíjejí. Zatímco v běžné literatuře není problém, pokud se hledají autobiografické rysy, autor vkládá do textu své názory, někdy úplně sám sebe, některé žánry dávají lepší výsledky, dělají-li se s odstupem. Pak lze dokonale překlenout autocenzuru, nesnažit se omlouvat, jít do extrému. Na konci knihy najdeme texty CD Psychoteror, které se během knihy formuje a vznikne. Asi existuje málo lidí, kteří by se s texty ztotožnili natolik, aby jimi doslova řídili svůj životní styl. Nicméně o jejich autorovi Přemyslu Krejčíkovi se sotva dá říct, že by byl úchylným sériovým vrahem, stejně jako se to nedá říct o autorech hororů a jejich režisérech. 

 

Stejně tak dostávají takzvané normální lidské rysy i hrdinové knihy. Jako všichni ostatní prožívají své životy, i ty okamžiky, které nemají s jejich uměleckým projevem nic společného. Ripper je citlivý mladý muž, kterému by s jeho hlavním problémem mohl pomoci slušný psycholog, podobně se v náznacích projevují i Jidáš a Gram. Jen Manson zůstává debilem, v podstatě ale jen proto, že je interpretovaný Ripperovýma očima.

 

Motivů, obsažených v knize Srab, je víc, většina z nich má vážný sociální dopad. Nelze je vypočítávat, protože by nežádoucím způsobem naznačily děj i pointu textu. Každý z nich má v knize své místo a nejsou používány samoúčelně, což bohužel mnohokrát vidíme u autorů, píšících na kvantitu. To samé platí o používání vulgarizmů a sexuálních scén v literatuře. Často jsme svědky, že je autor vloží jen proto, aby se kniha stala modernější, provokativnější, přitom by se děj bez toho obešel. V knize Srab se stávají vulgarizmy nepostradatelnou součástí textu, nepůsobí násilně. Sexuální scény, které se některým spisovatelům očividně špatně píšou, plynou přirozeně i přes časté násilí, ovšem bez toho to prostě nejde.

 

Kniha Srab je po mnoha stránkách pozoruhodná. Jazykem, příběhem, výběrem tématu i prostředím. Autor musel prokázat i kus odvahy, i když si nemyslím, že by soudný člověk nedokázal rozlišit skutečnost – osobnost autora – a fikci – jeho text. Děj drží pohromadě, má svou vnitřní logiku, některé části působí výrazně emotivně a ponechává čtenáře v napětí, i když část konce prozradí kapitola Intro.

 

Název: Srab

Autor: Přemysl Krejčík

Nakladatelství: Host 

Vydání: 1.

Rok vydání: 2022

Počet stran: 328

ISBN 978-80-275-1084-9