Recenze: Roxie Cooprová – Den, kdy jsme se potkali

• 

Vytvořeno 12. 6. 2020 1:00

Autor: Tereza Zítková

Mnoho z nás si lásku představuje jako ten nejkrásnější cit na světě. Je to emoce, která umí překonat velkou dálku i rozlišnosti, které dva zamilovaní lidé mají, a často je slepá. Nezáleží jí na barvě očí, velikosti bot či národnosti. Když přijde, tak je to ten největší dar, co můžete dát i dostat. Často ale lásku provází i bolest. O lásce, která je nádherná a mocná, ale opravdu může i potrápit, vypráví kniha Den, kdy jsme se potkali autorky Roxie Cooperové.

Stephanie a Jamie se do sebe zamilují na první pohled. Jejich láska ale nemůže být naplněna, jelikož jsou oba zadaní a nechtějí svým blízkým ublížit. Něco je ale neustále přitahuje k sobě, a tak se dohodnou, že se jednou za rok sejdou. V tuto chvíli mi ale v hlavě vyvstává otázka, zda je možné žít plnohodnotný život, když jednou za rok utíkáte za někým jiným. Koho máte raději? Máte pocit, že když někoho podvádíte jen jednou za rok, že je tato nevěra akceptovatelná? Nebylo by lepší, kdybyste z daného vztahu odešli a byli s tím, koho máte raději? A koho vlastně máte raději?

Myslím, že láska je mocná. Umí opravdu hory přenášet a je to pocit, který by měl zažít každý z nás. Nevím ale, nakolik může být krásná, když ubližuje někomu dalšímu. V tuto chvíli ale stojím na druhé straně barikády. Nikdy jsem nepodvedla, takže nedokážu posoudit, jak a kdy je vhodné odejít z jednoho vztahu a obětovat celý svůj dosavadní život, kariéru, rodinu pro něco tak křehkého a nestálého, jako je láska.

Stephanie je starší sestrou a ženou, která vyrůstala od třinácti let pouze s otcem. Má za sebou bouřlivé mládí a svého muže miluje nadevše na světě. Když dostane od své rodiny dárkem víkend plný uměleckého tvoření, potká zde Jamieho. A najednou poznává, že její láska není tak velká, jak si myslela.

Jamie je spokojený učitel umění, který má vedle sebe velice ambiciózní partnerku. Nemá pocit, že by mu v životě něco chybělo, a rozhodně nemá v úmyslu být nevěrný. Jeho matka tuto zradu zažila a on nechce, aby tuhle bolest také někomu způsobil. Lásce se ale poručit nedá.

Kniha Den, kdy jsme se potkali je psaná ze dvou pohledů. Stephanie a Jamie nabízejí čtenáři možnost sledovat jejich jednotlivé životy zvlášť a pak i pozorovat, jak se oba cítili v té stejné situaci, ve chvílích, kdy jim čas dovolil být spolu. Oceňuji, že láska zde není popisována jen jako něco nádherného, ale ukazuje i ty nepříjemné doprovodné pocity, které mohou mít lidé, kteří jsou rozpolcení a nerozhodní. Jamie i Stephanie se považují za čestné lidi. Ani jeden nechce své štěstí vyměnit za bolest svých nejbližších.

Milou drobností ve vyprávění pro mě byl fakt, že postavy zde pocity vyjadřují písněmi. Pokud máte tedy chuť, můžou vaše chvilky se čtením provázet moc hezké melodie.

Neprozradím vám, jak příběh skončí. Mohu ale říct, že skončí tak, jak to v životě bývá – pro někoho dobře a pro někoho špatně. Celý příběh krásně shrnuje citát, který je zmíněn na začátku vyprávění: „Svůj osud potkáš na cestě, kterou sis vybral proto, aby ses mu vyhnul.“

Název     Den, kdy jsme se potkali
Autor    Roxie Cooprová
Překlad    Hana Sichingerová
Nakladatelství    Metafora
Místo vydání    Praha
Rok vydání    2020
Vydání    1.
Počet stran    400
ISBN    978-80-7625-077-2
Ediční řada    7lásky