Recenze: Mats Strandberg – Konec

• 

Vytvořeno 20. 12. 2019 1:00

Autor: Slavka Čubanová

Mats Stranberg je švédský autor, který dokáže napsat skvělou knihu pro děti, dospívající i dospělé. V českém jazyce nedávno vyšla jeho kniha Konec. Autor o sobě tvrdí, že se rád bojí, už v dětství prý dával přednost strašidelným příběhům. Proto není divu, že se ve svých knihách zaměřuje na situace, které vyvolávají strach i v nás čtenářích. A nejinak je tomu v případě Konce.

  

Simon je úplně normální sedmnáctiletý kluk, který se snaží najít si své místo ve světě. Má kamarády, holku, kterou miluje, a své zájmy. V knize se s ním seznámíme v okamžiku, kdy se dozví, že konec světa nastane za 4 týdny a 5 dní. Do tohoto okamžiku byl Simon přesvědčen, že má vše před sebou. Najednou zjistí, že jeho život pomalu končí a s ním i celý svět.

 

Lucinda je sedmnáctiletá dívka, která miluje sport. Její život zasáhla vážná, život ohrožující nemoc. Rakovina ji odřízla od kamarádů a školy, zkrátka ji uvěznila v jejím osamělém světě. Teď ale najednou není jediná, komu život končí. Paradoxně jí to umožní ještě si těch posledních pár dnů užít. 

 

Kniha Konec není první apokalyptická kniha, která byla napsána, přesto se od titulů se stejnou tematikou dost liší. Celý děj je vykreslen vnitřním monologem dvou mladých lidí. Vidíme poslední dny světa právě jejich pohledem. Není tu žádná naděje na lepší budoucnost, vlastně žádná budoucnost neexistuje. Navíc se oba hrdinové musí vyrovnat se smrtí své kamarádky. Proč by však vlastně měla být důležitá právě tato smrt, když za pár dní zemřou všichni? 

 

Zrovna, když začala první hodina, do třídy nakoukl ředitel a zavolal si ven Rolfa, učitele matematiky. Pak si spolu šeptali na chodbě. Viděl jsem je, když jsem se předklonil v lavici. Rozletěly se dveře vedlejší učebny. Slyšel jsem kroky a tlumené hlasy. Upřeně jsem se díval na zadání písemky, kterou nám Rolf rozdal, poslední v tomto pololetí. Začínaly zvonit telefony. Hlavou mi vířily myšlenky – teroristický útok? Válka? – V životě bych neuhádl, co nám to Rolf řekne, až se vrátí do třídy. Když si čistil brýle, aby získal trochu času, třásly se mu ruce.

(STRANDBERG, Mats. Konec. Přel. Helena MATOCHOVÁ. Brno: Host, 2019, s. 7. ISBN 978-80-7577-978-6.)

 

Mats Strandberg dokáže přimět čtenáře zamyslet se nad sebou a nad svou vlastní schopností čelit katastrofám. Jak se ve stejné situaci zachováme? Ve které z postav se poznáme?  V této atmosféře strachu se lidé zblázní. Množí se demonstrace, lidé se začínají bouřit a přestávají chodit do práce. Celou společnost zachvátí chaos. Množí se výtržnosti, fyzické útoky jsou běžnou součástí dne. 

 

V knize autor velmi dobře pracuje s charaktery jednotlivých postav. Dokonale vykreslí jejich vnitřní monolog. Ukáže nám, co se odehrává v mysli mladého člověka, který ví, že jeho sny o budoucnosti se nikdy nevyplní. Přestože je hned na začátku odhalen pravděpodobný konec, neubírá to ději na napínavosti. Příběh čtenáře dokáže zaujmout a vtáhnout do děje.

 

Tilda nikdy nedá najevo, co pro tenhle život obětuje, kolik práce za tím stojí. Neznám nikoho cílevědomějšího. Ona přesně ví, kam míří. Já mám taky ve škole dobré známky, ale ještě jsem se nerozhodl, čím chci být. Možností je tolik, že mě to úplně paralyzuje. Jak mám vědět, co chci dělat za deset, dvacet, padesát let?

Ale teď už se rozhodovat nemusím.

(Tamtéž, s. 13.)