Recenze: Katie Fforde – Prázdniny na moři

• 

Vytvořeno 14. 11. 2019 1:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Prázdniny na moři je další román pro ženy z edice Srdcovky nakladatelství Motto. Tato edice je známá lehkými a čtivými romány, které nejsou pouhou „červenou knihovnou“. Jejich hrdinky jsou inteligentní a často odvážné a samostatné ženy, které ví, co od života chtějí. A láska? Ta přichází tak nějak mimochodem…

Hlavní hrdinkou knihy Prázdniny na moři je pětatřicátnice Emily. Žije sama, je svobodná a bezdětná. Živí se jako porodní asistentka a práce je pro ni vším. Netouží po vážném vztahu ani po dětech. Přesto cítí, že potřebuje nějakou změnu. Neustálé pře s lékaři o tom, zda je domácí porod lepší a bezpečnější než ten v nemocnici, ji začínají vyčerpávat. Když zavolá kamarádka Rebecca, zda by jí nepomohla v kuchyni jejich výletní lodi, Emily přikývne. Prázdniny na moři jsou přesně to, co potřebuje. Vaření jí jde a dělá to ráda. Tak proč toho nevyužít. 

Další z románů této edice sliboval velké dobrodružství, přátelství i lásku. Alespoň tak na mě působila anotace knihy i krásná vyletněná obálka. O výletních lodích jsem toho příliš nepřečetla, a tak mě toto prostředí velmi lákalo. Navíc Emily má na lodi vařit a knihy o vaření mě baví. Proto jsem se těšila na zábavnou oddechovku, u které se možná i trochu zasměju.

Nevím, zda to bylo samotnou knihou, nebo mým osobním rozpoložením při čtení, ale od začátku na mě román působil spíše pochmurně. Nesedlo mi prostředí parníku, který byl dříve nákladní lodí, a tak v mých představách nějak nedokázal získat punc luxusního dopravního prostředku, nesedly mi ani postavy a příběh mi přišel poněkud plytký.

Emily se nejprve seznamuje s prostředím, zjišťuje, že kamarádka Becky na lodi moc nebude, navíc musí „bojovat“ o kuchyni s pomocnicí, která ji od začátku nemá příliš v lásce. Další postavy na palubě na mě působily ploše a nijak jsem k nim nepronikla. Navíc oblíbená stará pasažérka milující pletení mi přišla depresivní už okolnostmi, které se kolem ní odehrávaly.

Celý příběh pro mě byl nakonec jen nudným vyprávěním trochu o plavbě, trochu o vaření, ale hodně o tom, jak Emily nechce děti, jak nesnáší porody v nemocnici a lékaře, kteří brojí proti domácím porodům, o pletení svetrů a skotských vzorů… Nic extra záživného. A nezachránil to ani ovdovělý lékař s malou dcerkou, kterého jí kamarádka tak trochu (trochu víc) předhazovala jako vhodnou partii.

Román Prázdniny na moři měl být podle anotace oddechovým čtením, což podle mě splnil. Bohužel příběh mě příliš neoslovil a do čtení jsem se místy musela až nutit. Nijak mě totiž nelákalo, abych se dozvěděla, jak to bude dál. Možná to bylo i tím, že vše bylo od samého začátku příliš prohlédnutelné.