Dobrodružství na pirátské lodi

• 

Recenze

Vytvořeno 4. 10. 2012 2:00

Autor: Lenka Martinková

Neznám dítě, které by nepřitahovala dobrodružství spojená s piráty. Jediný problém je, že děti si představují hrdiny, kteří „bohatým brali a chudým dávali“- všechno to vypadá poeticky a násilí nikde. Ale bylo to tak skutečně?

Kniha Svět pirátů přináší příběhy námořních lupičů 17. až 19. století. Kdo by si představoval nějaké skoro pohádkové vyprávění o dobrodružství na moři a slavných bitvách, ten by se mýlil. Většina takových akcí probíhala pomocí vychytralých lží, únosů a násilí. Muži byli na moři zabíjeni, ženy unášeny a o jejich dalším osudu je zbytečné mluvit, je přece nad slunce jasnější.

Převážná většina vyprávěných příběhů se odehrává u amerických břehů. Nechybí klasické legendy o pokladech uložených na opuštěných ostrovech, lodích plujících za nocí k pobřeží a krutých honech na námořní lupiče, které ovšem ne vždy byly úspěšné. V každém případě je ale potřeba počítat s krutostí na obou stranách.

Sám autor – Maurice Magre – v úvodu tvrdí, že se čtenáři snaží představit některé skoro zapomenuté pirátské příběhy, které objevil v dobovém tisku, nebo je našel zapsané jako vzpomínky těch, kteří pirátské velitele osobně poznali a přežili.

Několik prvních kapitol se zdá být kvalitních. Dělají dojem, jako by chtěl autor pátrat po psychickém rozpoložení hlavních postav toho či onoho dramatu, ale zdání může klamat. Omezuje se totiž jenom na poměrně chudé popisy. Občas však zaběhne do podrobností, za kterými si člověk musí představit nějaký nezapsaný příběh nebo pohnutku. Dokonce se ani nijak nevyžívá v násilnostech, jichž se piráti dopouštěli. Jenomže lidská představivost je velká, a člověk si proto dokáže hravě cokoli domyslet.

Bohužel ani sebekvalitnější autor se nevyhne popisování zažitých mýtů a omylů. U pirátů je to ten, že nutili svoje oběti chodit po prkně, z něhož je potom shazovali do moře. To by bylo zbytečně namáhavé. Pokud už někoho chtěli hodit do vln, byl mnohem jednodušší způsob – sestrčit zajatce z paluby.

To by se snad ještě autorovi dalo prominout. Později však kniha čtenáře citelně zklame. Název Svět pirátů navádí k tomu, aby si člověk myslel, že se v jednotlivých kapitolách bude stěhovat z lodi na loď a z ostrova plného pokladů na jiný ostrov. Ale pak se z ničeho nic stane, že se kapitoly začnou od pirátů vzdalovat. Sice nejsou o nic méně dobrodružné, kompletně se však odehrávají na souši. V takovou chvíli čtenáře napadá, jestli by nebylo lepší, kdyby se kniha jmenovala Svět dobrodruhů. Abych autorovi nekřivdila, je potřeba se zmínit, že tenhle stav netrvá nijak dlouho a pak se opět vrátí ke svým oblíbeným pirátům, korzárům a dalším námořním hrdlořezům.

Poněkud překvapí, že se titulní stránka tváří, jako by kniha byla určena pro děti, kterým autor chce vysvětlit základní poznatky o pirátech. Ještě při čtení úvodu může tenhle pocit přetrvávat, sotva se však člověk začte do první kapitoly, nemůže být pochyb, že kniha je určena dospělým.

Knihu Svět pirátů vydalo nakladatelství XYZ