Erben parodický

• 

Recenze

Vytvořeno 17. 1. 2012 1:00

Autor: Petra Šmejdová

V roce 2011 jsme si připomínali dvousté výročí narození Karla Jaromíra Erbena, sběratele pohádek a autora baladického souboru Kytice. Právě tyto odkazy připomíná nový titul autorské dvojice Radim Kopáč a Josef Schwarz Erben parodický.

K Erbenovu dílu už toho bylo řečeno mnoho, ale kompletace reakcí na jeho tvorbu jsme se dočkali až díky knize Erben parodický. Jde o syntézu parodií od 60. let 19. století až do současnosti. Konkrétně šlo o humorné parafráze, travestie, pastiše a okrajově najdeme zmínky o karikaturách. Autorská dvojice se ve své práci zaměřila na reakce týkající se sbírky Kytice.

Kniha má osm hlavních kapitol, do kterých jsou parodické práce rozděleny dle témat (politické, sociální, erotické), formy literárních děl (travestie, pastiše) nebo dle autorství (studentské parodie). To vše mělo totiž vliv na námět, jazyk a celkové pojetí básní na motivy K. J. Erbena. U těchto tematických celků můžeme při četbě jednotlivých děl sledovat jisté trendy při psaní Erbenovských parodií. U studentských prací vždy figuruje direktor či ředitel školy jako záporná postava – nejčastěji Polednice. U politických textů najdeme řadu narážek na rakousko-uherskou monarchii a později na ruský komunismus. Sociální parodie sledují chudobu a finanční krizi, kterou nacházím v básni z konce 19. století i z roku 2003.

Zároveň je z Kopáčova a Schwarzova textu jasné, že nejčastějším terčem literární recese se staly básně Svatební košile, Vodník a Polednice. Zřejmě nejpopulárnější parafrází příběhu o mrtvém vojákovi a jeho dívce je cesta na taneční zábavu či do hostince. U Polednice se zase setkáme například se situací, kdy ji nespokojené dítě zavolá na své rodiče. Originální aktualizací je báseň z roku 1999 napsaná v brněnském nářečí hanteci.

Ukázka z knihy:

Ivo Bednář
Poledňál (1999)

U sicny šropál stepuje,
randál hóká na plné vál.
Mutra od šporhéltu duje:
„Aspoň chvilku drž ten sandál!

Fotr přišórá se z háčku
a chalovat bude chtít,
ty hoď v klidu fenstrem čučku,
mě nech blču uklohnit!“ [...]
(Kopáč R., Schwarz J. Erben parodický. Litomyšl: Paseka, 2011, str. 57)

Čtenáři jistě ocení výběr básní, které jsou průřezem období od roku 1853, kdy Erben Kytici vydal až do naší současnosti. Ať už si přečtete kteroukoli parodii, poznáte, že každý autor se inspiroval aktuálními dobovými událostmi, které se ho dotýkaly. Například po vzniku Československa přebírají tyto parodie stejnou funkci, kterou měla Kytice v polovině 19. století. Jsou obhajobou národních zájmů a české hrdosti. Zato v textech po roce 1989 nacházíme náměty jako manželská nevěra či politické poměry. V parafrázi na Polednici se učitelka vydá strašidlu místo dítěte, protože na učitele se dnes svádí vše.

Titulem Erben parodický se nám do rukou dostává soubor přímých reakcí na práci jednoho z největších českých spisovatelů. V takovém rozsahu ještě nebylo dílo ostatních autorů nikdy uvedeno. O to významnější a zajímavější je třísetstránková kniha autorské dvojice Kopáč a Schwarz. Kniha je důkazem nadčasovosti řady básní, které absurditu a humor používají jako nástroj výstavby textu. Jiné se naopak soustředí na práci s podtextem a pointou. Jde o zajímavý způsob uctění památky Karla Jaromíra Erbena, jemuž parodiemi autoři vlastně vzdali hold a uznání za jeho práci.

Ukázka z knihy:

Anonym
Svatební kombiné (po roce 1986)

Již jedenáctá odbila
a lampa, co temně hořela,
prskla a zhasla docela.
Toť neklamné je znamení,
že někde prasklo vedení.

Panenka krásná, mladičká
čeká na svého miláčka.
Když v cizí kraj se ubíral,
těšil ji, slzy utíral:
„Sázej, má milá, petržel,
bych tam bez tebe vydržel.
A než se vrátím, má panno,
ušij mi pěkné pyžamo.
Pro sebe chystej kombiné,
svatba tě totiž nemine.“
(Kopáč R., Schwarz J. Erben parodický. Litomyšl: Paseka, 2011, str. 95)


Knihu Erben parodický vydalo nakladatelství Paseka