Zkoumání zážitků sdílené smrti

• 

Recenze

Vytvořeno 28. 12. 2011 1:00

Autor: Hana Horáková

Doteky věčnosti, to je nová kniha poměrně známého psychologa, psychiatra a filozofa Raymonda A. Moodyho. S tímto velice vzdělaným a pozoruhodným mužem jste se mohli setkat již při četbě jeho známějších titulů, jako jsou Život po životě (1977) nebo Život po ztrátě (2001). Společně s Paulem Perrym napsal několik knih týkajících se zážitků spojených se smrtí. Jsou jimi například Život před životem (1988), Opětovná setkání (2005) a již zmíněné Doteky věčnosti (s podtitulem: Zkoumání zážitků sdílené smrti, 2011).

Kniha Doteky věčnosti určitě patří do sekce s tématy zážitků, prožitků či setkání se smrtí. Autoři knihy zde čerpají z předchozích zkušeností, kterými jsou především výpovědi lidí o výše zmíněných zážitcích. Knihou Život po životě Moody otevřel téma dosud neprobádané. I zde se objevili kritici, kteří tuto možnost života po životě popírají. (Důvodem je především jejich argument, že člověk, který měl zážitek týkající se setkání s „životem po životě“, byl většinou v komatu, nebo jinak indisponován. Proto kritici tyto zážitky přisuzují halucinacím.) Ale jak je to s důkazy sdílené smrti? Nové poznatky sdílené smrti ukazují, že i člověk, který je v blízkosti umírající osoby, může společně s ní sdílet její smrt. Jsou i to nadále halucinace? Nebo jsme na počátku nového poznání?

Je mnoho lidí, kteří se loučili se svým blízkým, o kterém věděli, že skonává. Dr. R. A. Moody tyto situace vynáší na povrch. V Dotecích ukazuje hned několik případů o vidění duše, mlhoviny, andělů či jiných blízkých (již mrtvých) osob, při skonu blízkého člověka neboli při přechodu blízkého člověka do života po životě. Přináší odpovědi na otázky, které dost často slýchává na svých přednáškách: Jak se dá poznat, že lidé o svých zážitcích sdílené smrti nelžou? Vypovídají zážitky sdílené smrti o posmrtném životě víc než zážitky blízké smrti? Je k těmto zážitkům nezbytná náboženská víra? Vyskytují se tyto zážitky i u lidí jiných kultur?

Můžeme říci, že některým z nás bylo odhaleno mnoho a jiným zase nic. Hodně zajímavých úkazů, kterým spousta lidí, jež je viděla, nemůže uvěřit. Nebo naopak díky těmto jevům změní svůj pohled na smrt. A možná s pomocí této knihy dostanou odpovědi na některé otázky týkající se sdílené smrti. Tematika smrti a umírání je dodnes choulostivá. Doteky určitě otevírají novou variantu pohledu na smrt a umírání. Některé případy sdílené smrti autor popisuje tak, že lze tomu těžko uvěřit, že se nejedná o fikci. Ale po přečtení člověku vrtá hlavou, že není možné, pokud je těchto případů tolik, aby to nebyla pravda?

Dr. Moody se opírá i o historické prameny, které se sdílením smrti spojuje. Přesvědčivě tak argumentuje kritikům těchto zážitků. Jaká je ale budoucnost těchto zážitků? Lze se na ně spolehnout jako na stoprocentně pravdivý zdroj? Každý ať si udělá názor sám, jak to vlastně autor myslí. Můžeme se rozhodnout sami, jestli uvedeným zkušenostem v knize uvěříme, nebo s nimi naložíme jinak. V zásadě Doteky věčnosti určitě ale stojí za přečtení, ať už konečný názor čtenáře bude jakýkoli.

Knihu Doteky věčnosti vydalo nakladatelství Knižní klub, 2011, www.euromedia.cz
K dostání u všech dobrých knihkupců a na www.bux.cz