Recenze: Alena Mornštajnová – Vánoce v Šípkové ulici

• 

Vytvořeno 17. 11. 2025 2:00

Autor: Marta Šimečková

Alena Mornštajnová je známá díky knihám pro dospělé, ovšem na svém kontě má i několik dětských příběhů. Připomenout lze úspěšný titul Strašidýlko Stráša (2018) s pokračováním Strašidýlko Stráša hasí průšvihy (2025) nebo knížku Kapka Ája (2022). V této recenzi se podíváme blíže na knížku vydanou r. 2024, která se váže k tomu nejkrásnějšímu období v roce, totiž k Vánocům.

Vánoce v Šípkové ulici nabízí originální příběh, v němž se spojí dva různé světy, a to typicky český, v němž dárky nosí malý Ježíšek, a americký, v němž tutéž funkci plní poněkud tělnatý, avšak dobrosrdečný Santa Claus. Vše začíná ve chvíli, kdy maminka Marie zjistí, že Ježíšek dostal rýmu, a tak nemůže roznést poslední pytel s dárky do Šípkové ulice. Pomoc přiletí ze Severního pólu (ovšem bez sobů), narazí však na nečekanou potíž v podobě přílišně úzkých českých komínů. Ano, je to tak, Santa Claus uvízne v komíně a nepomůže mu ani zatahování břicha (jak jinak, když se předtím posilnil plechem lineckého cukroví). Naštěstí si povyku na střeše všimne sourozenecká dvojice Filip a Klárka, kteří Santovi nejenže pomohou z komínové šlamastiky, ale také mu nabídnou pomoc s roznosem dárků. Jenomže to by se nesměly dárečky ztratit…

Jak příběh bude pokračovat, neprozradím. Mohu jen říci, že v něm zaznívají základní hodnoty, jako je pomoc bližnímu, laskavost a také hledání kousku štěstí pod sluncem v případě, že vám hvězdy – nebo spíše datum narození – nepřály. Dějová linka je jednoduchá, stejně tak jazyk knihy, který je vhodně uzpůsoben malým čtenářům, respektive posluchačům příběhu. Zaujmou jazykové hrátky typu „už vím, kde je zakopaný sob“ (s. 37) nebo Santovo zoufalé zvolání „u všech sobů!“ (s. 24). 

Vánoce v Šípkové ulici je útlá knížka, mající něco málo přes 50 stránek. Je určena pro děti od 4 let, ovšem nepohrdnou jí dozajista ani děti starší, třeba 8leté. Text je provázen ilustracemi Anety Františky Holasové, které podtrhují milost celého příběhu jemnými tahy a umně zvolenými barvami s převahou různých odstínů fialové.

Kniha má mé doporučení. A třeba i u vás doma díky společnému čtení na dobrou noc vykouzlí tu pravou před/vánoční atmosféru.

Ukázka z knihy:
„Hou… tedy chtěla jsem říct dobrý den. Dovolala jsem se správně na Severní pól?“ zeptala se Ježíškova maminka.
„Hou, hou. Zajisté. U telefonu Claus. Tedy Santa Claus. Osobně.“
„Tady nebe, u telefonu Ježíškova maminka Marie. Taky osobně,“ dodala trochu zbytečně maminka.
„Á to je překvapení, jak se má můj malý kolega? A co pro vás mohu udělat?“
„Jsem ráda, že se ptáte, pane Santo, smím-li vám tak říkat.“
„Ale dozajisté, milá paní Marie. Bude mi ctí,“ odpověděl Santa Claus.
„Víte,“ pokračovala maminka, „máme veliký problém. Ježíšek onemocněl.“
(Mornštajnová, A. Vánoce v Šípkové ulici. Praha: Albatros 2024, s. 10.)