Cesta za pravdou pokračuje

• 

Recenze

Vytvořeno 25. 4. 2014 3:00

Autor: Lenka Krausová

Nakladatelství Fantom Print představilo v letošním roce již devátý díl populární upírské ságy Vznešení mrtví, mám-li být přesnější, pak se jedná o třetí a závěrečný díl druhé série. Nese název O pravdě a netvorech a autorem není nikdo jiný než autorská dvojice Barb & J. C. Hendee.

 

Po událostech v trpasličím městě Dhredze Seattu se Wynn Hygeorht vrací se svým společníkem Chanem a „vlčicí“ Stín do hlavního sídla Učeného bratrstva. Bez textů, s ještě větším puncem problematické učenky. Jediné, co se jí podařilo uchránit, jsou její deníky, jichž se za žádnou cenu nevzdá, ačkoliv je na ni vyvíjen značný nátlak. Když se má zpovídat ze svých činů před radou, bez obalu vznese Wynn požadavek obsahující cestu do elfské odnože bratrstva. Představení chtějí mít dívku pod kontrolou, vyšlou ji proto doručit písemnosti po předem dané trase, jejíž zvládnutí zabere patřičný čas a která končí u elfských učenců. Wynniny plány jsou však smělejší. Je rozhodnutá objevit padlou trpasličí pevnost Bäalâle Seatt a v ní jeden prstenec z pěti, které využil Prastarý nepřítel v již zapomenuté válce. A přestože ostatní považují Wynn za bláznivou učenku, ona si je jistá, že se Prastarý vrací. Uvědomujíc si možná nebezpečí, svede Wynn svou skromnou skupinku poutníků ze spolehlivých cest a uvrhne ji tak do situací, které by si nedokázala za běžných okolností představit.

V putování již nedoprovází hlavní hrdinku pouze Chane se Stín. Plnohodnotným článkem se stává Kamenochodec Rudovlas, ač to Wynn není příliš po chuti. Aby toho nebylo málo, neustálá potřeba jejích společníků ji ochraňovat ji vcelku omezuje. Wynn je však odhodlána jít za svým cílem nesmlouvavě a tvrdě a daří se jí tyto pokusy odrážet. Nechybí ani všudypřítomný Sau’ilahk, který se za čtyřčlennou partičkou plíží stínem. Jakkoli si učenka myslela, že jej zničila, opak se stal pravdou. Tento přízrak však není jedinou hrozbou a pronásledovatelem.

Autoři znovu výborně zakomponovali do děje připomenutí událostí minulých dílů, neopomněli na bývalé Wynniny společníky z prvních šesti knih. Navíc devítka se zbavila plytkých popisů o smyslu jazyků, písma apod. Vrací se tolik potřebná akčnost, díky níž získává příběh švih a napínavost plynoucí z nejrůznějších střetnutí…

Chane sekl mečem dolů, když se mu žíhaný majay-hì pokusil zakousnout do lýtka. Zvíře uskočilo pryč
a Chanova čepel vydloubla mech a hlínu.
„Ustup!“ zařval Rudovlas.
Chane se po něm podíval – a pak ho do tváře šlehla listnatá větev. Nic neviděl, instinktivně zvedl meč
a pokusil se prosekat si výhled.
Větev svírala opálená ruka. Chane rychle sklonil meč.
Ostré zazvonění jeho meč lehce rozechvělo. Měl dojem, že zahlédl, jak na jeho žaludek míří úder dlouhé bílé čepele, a uskočil. [1]

Jako rušivý článek označuji chyby v textu, především u přímé řeči, která je až příliš uvozována chybně. Buď se zcela na uvozovky zapomene, nebo jsou použity tam, kde je již vyprávěn příběh.

O pravdě a netvorech nepatří k samozvaným upířinám, kterých se po boomu jisté knižní série objevilo na tucty. Připravte se na fantasy se vším, co k fantasy patří. Pochopitelně je nezbytné znát předchozí díly, a to minimálně druhé řady. Osobně však doporučuji seznámit se s celým kompletem. Fanoušky Vznešených mrtvých dozajista potěším skutečností, že od následující třetí série se opět setkají s Magierou, Leesilem a Chapem. Doufejme, že čekání nebude příliš dlouhé…

[1] BARB a HENDEE, J. C. O pravdě a netvorech. 1. vyd. Ostrava: Fantom Print, 2014. ISBN 978-80-7398-254-6. Str. 256.