Když nám straší ve věži

• 

Recenze

Vytvořeno 1. 5. 2011 2:00

Autor: Marta Šimečková

Miluji pohádkové knihy. Jenomže ne všechny lze pokládat za kvalitní literaturu. Jen málokterá kniha pro děti může nabídnout originální příběh, zajímavý styl a krásné ilustrace. Jednou takovou výjimkou je publikace, kterou nedávno vydalo nakladatelství Mladá fronta. Jmenuje se Strašibraši (aneb tajemství věže v Kamsehrabech) a „na svědomí“ ji má Miloš Kratochvíl spolu s ilustrátorkou Markétou Vydrovou.

Už jen jména tvůrců zaručuje jedinečné počtení. Miloš Kratochvíl je zkušený autor (nejen) literatury pro děti. Z nedávno vydaných knih připomenu alespoň Františkovy pohádky z Kouzelné školky, Čaroděj z nafukovacího stromu, Jejda a Helemes nebo Puntíkáři. Bohaté zkušenosti s literární tvorbou pro děti má i Markéta Vydrová, která ilustrovala již dříve několik knih M. Kratochvíla (např. Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my, Modrý Poťouch aj.). Ilustracemi provázela i Kratochvílovy texty v časopisu Pojď si hrát!, jehož vydávání bylo bohužel ukončeno roku 2010. Oba získali řadu významných ocenění, velké pocty se dočkala i kniha Strašibraši, když byla zařazena do katalogu White Rawen 2011 jako jedna z 250 nejvýznamnějších knih pro děti vydaných ve světě v roce 2010.

O čem tedy kniha Strašibraši vypráví? Jak napovídá název, bude v ní mít hlavní slovo strašení. A dva malí strašibraši, kteří se uchýlí na starou věž v městečku Kamsehraby, aby se vyhnuli zaslouženému trestu ve strašidlácké škole. Učení je totiž moc nebaví, a tak není divu, že kouzla moc neovládají. Jejich nevydařené pokusy o napravení kamsehrabských obyvatel má za následek řadu neuvěřitelných příhod, například se jim podaří proměnit místního plešatého strážníka ve Zlatovlásku nebo obarvit kocoura místního postrachu, paní Jouzové. Jak to ale v pohádkách bývá, i tito kluci dostanou rozum, nebo spíše vzácnou kouzelnickou knihu, díky níž se naučí kouzla potřebná k nápravě všech škod. A třeba díky nim přestane strašit ve věži i některým kamsehrabským starousedlíkům...

U Strašibrachů můžete očekávat skvělou četbu, při níž se neubráníte smíchu, zažijete napětí a dočkáte se překvapivého závěru. Děj je vyprávěn plynule bez zbytečných popisných částí a exkurzů. Příběh je vyprávěn jednoduchým jazykem. Jednoduchost však v tomto případě nelze zaměňovat za nepromyšlenost či chudost stylu. Naopak: autor přizpůsobil pouze svůj styl dětskému čtenáři. Nejednou užívá jazyk i ke hře se slovy (například originální názvy malých strašidýlek, jako je Matohlav, Kdesevzal nebo Šklebištník).

Knihy z kouzelnického prostředí jsou dnes ve velké oblibě. Za velký boom knih s tímto tématem může snad nejznámější kouzelník světa Harry Potter. Po něm knižní trh přímo zaplavila řada nekvalitních knih, které se jen přiživují na slávě onoho kouzelníka s jizvou na čele. U Strašibrachů se tohoto ale bát nemusíte. Jde o příběh, který by neměl chybět v žádné knihovničce malého čtenáře. A věřím, že se k němu bude tento malý čtenář rád vracet i po letech, třeba až bude chtít z knihy předčítat svým dětem nebo vnoučatům.

Knihu všem vřele doporučuji. A doufám, že se při její četbě a prohlížení krásných ilustrací budete bavit stejně dobře jako já.

 

Ukázka z knihy:
Jako poslední se na nádvoří vplížili Baf a Bubu. Přikrčili se v kamenné lavici co nejdál od strašmistra, jak to dělají všichni nepříliš dobří žáci ve všech školách na světě.
Baf se prý narodil ze žuchnutí jedlové šišky a Bubu při vichřici ze zaskřípění suché větve dubu. Narodili se ve stejném lese, takže byli něco jako bratranci. A protože se narodili z vylekání, byli to strašikluci. I když jejich rodný les nebyl ani trochu temný, hustý a sršatý, ale krásně šikmo prosluněný, s mýtinami od jara do podzimu voňavě vyhřátými a s mechem hebkým, jako jsou polštáře na královském trůnu. Klukům se tam líbilo. Jenomže když je někdo strašikluk, nemůže chodit do baletní školy pro víly, musí do školy strašidlácké. S tím se nedá hnout. (Kratochvíl, M. Strašibraši. Praha, Mladá fronta 2010, s. 10.)

Knihu Strašibraši vydalo nakladatelství Mladá fronta

Další informace o M. Vydrové a M. Kratochvílovi naleznete na jejich stránkách: www.ilustrace-marketa-vydrova.estranky.cz
(Odtud byly převzaty zde použité ilustrace)