Vasesouteze2
Medailonky: Medailonky autorů

Květa Legátová nenapsala pouze Želary

  • Vytisknout
1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Medailonky
Vytvořeno 16. 11. 2009 1:00
Autor: Alena Štouračová
kveta legatova

3. listopadu 2009 oslavila jubilejní devadesáté narozeniny spisovatelka Květa Legátová, která svůj život prožila coby učitelka na venkovských štacích a na literární výsluní se „vyhoupla“ zásluhou povídkového pásma Želary a novely Jozova Hanule až počátkem třetího tisíciletí.

 

Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, se narodila 3. listopadu 1919 v obci Podolí u Brna ve venkovské učitelské rodině. Dalo by se říct, že měla odjakživa učitelování v krvi. Po studiích češtiny, němčiny, fyziky a matematiky učila na brněnské konzervatoři němčinu, poté působila na jednotřídkách v Beskydech. Po roce 1948 byla jako politicky nespolehlivá často překládána z jedné školy na druhou. Nutno dodat, že Legátová vykonávala učitelské povolání přes více než 40 let.

Krátce v roce 1957 autorka pod pseudonymem Věra Podhorná debutovala souborem črt Postavičky, po němž následoval román pro děti Korda Dabrová (1961). Koncem čtyřicátých let psala texty a hry pro Československý rozhlas – literární kritika Legátovou mimo jiné řadí do „brněnské školy rozhlasové hry“, v padesátých letech její tvorba z politických důvodů ustala. Autorka se však k tvůrčímu psaní krátce vrátila na konci let šedesátých, kdy publikovala v literárním časopise Host do domu. Poté se na dlouhou dobu odmlčela.

kveta legatova

Zdroj obrázku: http://www.ct24.cz/

Do světa literatury se autorka navrátila až počátkem třetího tisíciletí, kdy pod pseudonymem Květa Legátová vydala povídkové pásmo z valašských a slováckých kopanic Želary (2001) a novelu Jozova Hanule (2002). Želary obsahují ucelený cyklus osmi povídek navzájem propojených jednotlivými postavami. Námětem povídkového cyklu jsou osudy lidí ze zapadlé beskydské vesnice Želary (fiktivní vsi, nejspíše inspirované Starým Hrozenkovem) v době první republiky. Novela Jozova Hanule tzv. zelařský cyklus uzavírá. V centru vyprávění je osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním.

Za povídkové Želary Legátová v roce 2002 obdržela Státní cenu za literaturu. I když byly Želary označovány jako autorčina „novodobá“ prvotina, Legátová, vlastním jménem Hofmanová, se přiznala, že Želary napsala již v době před čtyřiceti lety a koncem 90. let 20. století se rozhodla k jejich přepracování:

„Povídky Želary byly napsané tak před třiceti, čtyřiceti lety. V kostce, zhruba, já jsem to musela potom předělat. A Hanuli jsem psala v devadesátých letech do soutěže. To vzniklo jako soutěžní povídka, když nadace Miloše Havla vypsala soutěž na filmový scénář. Tak já jsem si povídala, Hofmanko, co kdybys vzala nějakou povídku z těch Želar a poslala to.“ (Zdroj: http://www.radio.cz/cz/clanek/33769)

zelary

Zdroj obrázku: http://www.ct24.cz/

Novelu Jozova Hanule převedl v roce 2003 do filmové podoby pod názvem Želary režisér Ondřej Trojan. Snímek, v němž si hlavní roli zahrála Anna Geislerová, získal spoustu ocenění a dostal se dokonce do úzké nominace na Oskara.

Po výrazném úspěchu knih Želary a Jozova Hanule vyšly Květě Legátové krátce po sobě dvě sbírky rozhlasových her Pro každého nebe (2003) a Posedlá a jiné hry (2004). V roce 2005 pak byla vydána kniha rozhovorů s Dorou Kaprálovou Návraty do Želar. Posledními knihami, které autorce vyšly, byl soubor čtyř téměř detektivních próz Nic není tak prosté (2006) a cyklus třiadvaceti úsměvných a laskavých povídek  Mušle a jiné odposlechy (2007).

Soutěže

Vasesouteze1

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Albatroos kniha Uprchlik

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení