Medailonky: Medailonky autorů
Květa Legátová nenapsala pouze Želary
- Medailonky
- Vytvořeno 16. 11. 2009 1:00
- Autor: Alena Štouračová
3. listopadu 2009 oslavila jubilejní devadesáté narozeniny spisovatelka Květa Legátová, která svůj život prožila coby učitelka na venkovských štacích a na literární výsluní se „vyhoupla“ zásluhou povídkového pásma Želary a novely Jozova Hanule až počátkem třetího tisíciletí.
Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, se narodila 3. listopadu 1919 v obci Podolí u Brna ve venkovské učitelské rodině. Dalo by se říct, že měla odjakživa učitelování v krvi. Po studiích češtiny, němčiny, fyziky a matematiky učila na brněnské konzervatoři němčinu, poté působila na jednotřídkách v Beskydech. Po roce 1948 byla jako politicky nespolehlivá často překládána z jedné školy na druhou. Nutno dodat, že Legátová vykonávala učitelské povolání přes více než 40 let.
Krátce v roce 1957 autorka pod pseudonymem Věra Podhorná debutovala souborem črt Postavičky, po němž následoval román pro děti Korda Dabrová (1961). Koncem čtyřicátých let psala texty a hry pro Československý rozhlas – literární kritika Legátovou mimo jiné řadí do „brněnské školy rozhlasové hry“, v padesátých letech její tvorba z politických důvodů ustala. Autorka se však k tvůrčímu psaní krátce vrátila na konci let šedesátých, kdy publikovala v literárním časopise Host do domu. Poté se na dlouhou dobu odmlčela.
Krátce v roce 1957 autorka pod pseudonymem Věra Podhorná debutovala souborem črt Postavičky, po němž následoval román pro děti Korda Dabrová (1961). Koncem čtyřicátých let psala texty a hry pro Československý rozhlas – literární kritika Legátovou mimo jiné řadí do „brněnské školy rozhlasové hry“, v padesátých letech její tvorba z politických důvodů ustala. Autorka se však k tvůrčímu psaní krátce vrátila na konci let šedesátých, kdy publikovala v literárním časopise Host do domu. Poté se na dlouhou dobu odmlčela.
Zdroj obrázku: http://www.ct24.cz/
Do světa literatury se autorka navrátila až počátkem třetího tisíciletí, kdy pod pseudonymem Květa Legátová vydala povídkové pásmo z valašských a slováckých kopanic Želary (2001) a novelu Jozova Hanule (2002). Želary obsahují ucelený cyklus osmi povídek navzájem propojených jednotlivými postavami. Námětem povídkového cyklu jsou osudy lidí ze zapadlé beskydské vesnice Želary (fiktivní vsi, nejspíše inspirované Starým Hrozenkovem) v době první republiky. Novela Jozova Hanule tzv. zelařský cyklus uzavírá. V centru vyprávění je osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním.
Za povídkové Želary Legátová v roce 2002 obdržela Státní cenu za literaturu. I když byly Želary označovány jako autorčina „novodobá“ prvotina, Legátová, vlastním jménem Hofmanová, se přiznala, že Želary napsala již v době před čtyřiceti lety a koncem 90. let 20. století se rozhodla k jejich přepracování:
„Povídky Želary byly napsané tak před třiceti, čtyřiceti lety. V kostce, zhruba, já jsem to musela potom předělat. A Hanuli jsem psala v devadesátých letech do soutěže. To vzniklo jako soutěžní povídka, když nadace Miloše Havla vypsala soutěž na filmový scénář. Tak já jsem si povídala, Hofmanko, co kdybys vzala nějakou povídku z těch Želar a poslala to.“ (Zdroj: http://www.radio.cz/cz/clanek/33769)
Za povídkové Želary Legátová v roce 2002 obdržela Státní cenu za literaturu. I když byly Želary označovány jako autorčina „novodobá“ prvotina, Legátová, vlastním jménem Hofmanová, se přiznala, že Želary napsala již v době před čtyřiceti lety a koncem 90. let 20. století se rozhodla k jejich přepracování:
„Povídky Želary byly napsané tak před třiceti, čtyřiceti lety. V kostce, zhruba, já jsem to musela potom předělat. A Hanuli jsem psala v devadesátých letech do soutěže. To vzniklo jako soutěžní povídka, když nadace Miloše Havla vypsala soutěž na filmový scénář. Tak já jsem si povídala, Hofmanko, co kdybys vzala nějakou povídku z těch Želar a poslala to.“ (Zdroj: http://www.radio.cz/cz/clanek/33769)
Zdroj obrázku: http://www.ct24.cz/
Novelu Jozova Hanule převedl v roce 2003 do filmové podoby pod názvem Želary režisér Ondřej Trojan. Snímek, v němž si hlavní roli zahrála Anna Geislerová, získal spoustu ocenění a dostal se dokonce do úzké nominace na Oskara.
Po výrazném úspěchu knih Želary a Jozova Hanule vyšly Květě Legátové krátce po sobě dvě sbírky rozhlasových her Pro každého nebe (2003) a Posedlá a jiné hry (2004). V roce 2005 pak byla vydána kniha rozhovorů s Dorou Kaprálovou Návraty do Želar. Posledními knihami, které autorce vyšly, byl soubor čtyř téměř detektivních próz Nic není tak prosté (2006) a cyklus třiadvaceti úsměvných a laskavých povídek Mušle a jiné odposlechy (2007).
Po výrazném úspěchu knih Želary a Jozova Hanule vyšly Květě Legátové krátce po sobě dvě sbírky rozhlasových her Pro každého nebe (2003) a Posedlá a jiné hry (2004). V roce 2005 pak byla vydána kniha rozhovorů s Dorou Kaprálovou Návraty do Želar. Posledními knihami, které autorce vyšly, byl soubor čtyř téměř detektivních próz Nic není tak prosté (2006) a cyklus třiadvaceti úsměvných a laskavých povídek Mušle a jiné odposlechy (2007).
Přidat komentář
Soutěže
Aktuality
-
Hurá! Zásilka z Knihozemě dorazila i k nám
Každý, kdo chce koupit své ratolesti, vnoučeti, synovci či neteři knihu, ví, že je velice těžké si vybrat ze současné knižní nabídky. Knih vychází mnoho a je obtížné zorientovat se v nich. Nakladatelství Albatros se vloni rozhodlo usnadnit čtenářům výběr a vyslalo do knihkupectví 12 knih pro děti ve věku od 2 do 12 let. V letošním roce byla zásilka spuštěna do oběhu 23. května a jsou v ní opravdu krásné kousky.
Číst dál... -
Ceny za českou detektivní literaturu
V pražském policejním muzeu proběhlo ve čtvrtek 20. června 2019 udílení tradičních cen za českou detektivní literaturu. Oceněny byly nejlepší žánrové knihy a povídky. Akce proběhla v roce, kdy si čeští detektivkáři připomínají 30 let od založené své profesní organizace.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Nominace na ceny Magnesia Litera za rok 2017
Omlouvám se za chybný odkaz na článek ke knize Františka Tichého a uvádím ten správný ... -
Nominace na ceny Magnesia Litera za rok 2017
Tematiku druhé světové války vyhledávám v literatuře poměrně často. Čím častěji ale tyto knihy čtu, tím ... -
Na co bychom raději zapomněli
Pořád se dostáváme do stejného procesu dělení na Čechy, Němce, Židy apod. (ve středoevropském prostoru ... -
Přehled literárních soutěží
Děkuji za upozornění na soutěž, ráda jsem ji do přehledu zařadila. -
Přehled literárních soutěží
Dobrý den, ráda bych požádala o zařazení soutěže SIGu Literární tvroba do vašeho přehledu soutěží. -
Literární impresionismus
Vyřiďte kolegyni Šmejdové, že jsem napsal ještě dvě knížky, aby bylo z čeho... Zdravím Karel Milička -
Maxim E. Matkin, bez jména a tváře
Zaujímavý človek, doporucili mi jeho, jej knihy a rada si ich prečítam od tohto už životom zaujímavého ... -
Maxim E. Matkin, bez jména a tváře
Zaujímavý človek -
Josef Kopta – Hlídač č. 47
Dokonalé. Děkuji. -
František Kožík – Největší z Pierotů
Děkujeme za upozornění, chybu jsme opravili. Kéž by bylo víc takových pozorných čtenářů! ;-)
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
