Medailonky: Medailonky autorů

Jiří Žáček - poezie pro děti

1 1 1 1 1 (6 hlasů)
Medailonky
Vytvořeno 19. 5. 2009 2:00
Autor: Redakce
jiri zacek 100x100

Významnou básnickou osobností osmdesátých let se stal Jiří Žáček (1945). Do popředí čtenářského zájmu ho vynesla jeho spontánní nápaditost a umění básnické improvizace, smysl pro humor a komično, schopnost oslovit věkově různorodý okruh čtenářů. Jeho tvorba je žánrově bohatá, kompozičně vynalézavá, imaginativně hravá i tam, kde rozšiřuje svou působnost směrem k pragmatičnosti:

Nejlíp vaří kuchař hlad:
budu u něj obědvat!
Moje denní spotřeba – sedmkrát nic bez chleba.
Zapiju to douškem vzduchu –
budu zdravý na těle i duchu!

 

Žáčkova metaforika si jako výchozí bod bere dětskou obrazotvornost a na ní staví zvukové hříčky („Je šála máma od šálku?“), kalambúry („tulipán a tulipaní“, „kapr a kapradí“), vícenásobné a vynalézavé personifi kace, které aktivizují čtenáře od úvodního motivu až k překvapivým pointám.
Dobrý den, Praho
Jak je ti, Praho?
Stověžatě!
A mně zas jako na jaře.
Nechceš se projít?
Počkám na tě –
ať třeba prší trakaře.
Koupím ti cestou
růži z rynku,
pozvu tě na dort z polárky …
Ty si dnes hraješ na maminku? –
všude jsou samé kočárky.
(Kolik má Praha věží)
Básnická invence Jiřího Žáčka, jeho dynamičnost, sdělnost umocněná lehkostí, s níž navazuje kontakty, refl exe nejrůznějších jevů a předmětů s objevnými významovými posuny („Proč se ten kůň tolik směje, / proč se tolik řehtá?/ - Markétka ho pastelkami / za ušima lechtá!“) i um vážné i ironické seberefl exe dávají čtenářům prostor pro vrstevnatou interpretaci jeho básní, která zahrnuje prostor pro pouhé pousmání, pro náročnější odhalování vícevýznamových hříček nebo prostor pro realizaci textu metodou tvořivé dramatiky.

Po úspěšném debutu Aprílová škola (1978) vyšly jeho sbírky Ahoj, moře (1980), Dobrý den, Praho (1981), Kdo si se mnou bude hrát (1981), Kolik má Praha věží (1984), výbor Dvakrát dvě je někdy pět (1987), Máme rádi zvířata (1988) a některé další. Četbou mládeže se v osmdesátých letech stala Žáčkova sbírka Okurková sezóna (1981), kniha básní podobně parodijního a písňového charakteru jako neméně úspěšné Rýmy pro kočku (1984) a Rýmy pro kočku a pod psa (1987). Humor a melodičnost básní, jazyk čerpající nejen ze spisovného základu, pozitivní vztah k životu narušovaný jemnou ironizací uznávaných hodnot přispěly k jejich mezigenerační čtenářské úspěšnosti.

Ukázka z knihy Vývoj literatury pro děti a mládež, kterou vydává nakladatelství Portál.

Čtěte také:

Milovníci knížek