
Michal Ajvaz, nositel Magnesie Litery
- Medailonky
- Vytvořeno 30. 6. 2012 2:00
- Autor: Jitka Libigerová

Český básník, prozaik, esejista, přestavitel magického realismu, tvůrce fantaskních příběhů, to vše v sobě ukrývá osobnost Michala Ajvaze. Letošního nositele jedenáctého ročníku soutěže Magnesia Litera za novelu Lucemburská zahrada.
Michal Ajvaz se narodil 30. října 1949 v Praze do rodiny ruského exulanta, chemika a překladatele. Po maturitě na SVVŠ studoval na FF UK češtinu a estetiku. Po absolutoriu vystřídal řadu dělnických profesí (mimo jiné domovník, noční hlídač garáží a čerpadel ve Vodních zdrojích Praha), v roce 1994 si zvolil svobodné povolání. Začala rovněž spolupracovat s Literárními novinami. Od roku 2003 pracuje v Centru pro teoretická studia, v Centru fenomenologických bádání a v Kabinetu pro teoretická studia Filozofického ústavu AV ČR.
Co se týče novinařiny, publikuje v již zmíněných Literárních novinách, Tvaru, Kritickém sborníku, Revolver Revue, Filozofickém časopise, Prostoru, Estetice, Aluzi, Světě literatury, Hostu a mnohých dalších.
Základní rysy Ajvazova básnického díla utváří snaha o celistvé tvůrčí filozofické a umělecké gesto. V roce 1989 debutoval svou první básnickou sbírkou Vražda v hotelu Intercontinental, v níž ztělesnil svou představu reflexivní tvorby, odkazující v popisu všedních detailů skutečnosti k archetypální vrstvě záhadných, magických či alegorických fenoménů.
Podobný charakter mají i jeho prózy z devadesátých let, a to povídkový cyklus Návrat starého varana (1991), román Druhé město (1993) a především Tyrkysový orel (1997), představující romantickou teorii o nepřetržitém pronikání fantastického a mimoreálného, dokonce až ezoterického světa do skutečnosti moderní doby.
Každodenní realita je v jeho prózách znejistěna v soukromé i společenské sféře, neplatí v ní žádné konstrukce ani tradiční interpretační možnosti. Styl a jazyk Ajvazových textů směřují k postižení momentů, jež umožňují estetické ztvárňování tajuplné, svou jevovou podobu přesahující skutečnosti. Střídají se v nich různé vypravěčské polohy, od grotesky a morytátu až k mytologickému a filozofickému podobenství či psychologickému thrilleru.
Ajvazův vypravěčský styl je uplatněn především v knize Zlatý věk (2001), v němž mýtus o světu a lidstvu splývá s legendou o knize a o její mytické roli. Fantaskno ve spojení s groteskou, důraz na mnohoznačnost stejně jako několikastupňové vyprávění a asociativní spojování nesourodých jevů jsou základní vlastnosti próz Světelný prales (2003) a Sny gramatik (2003).
V Prázdných ulicích (2004) hrdina spisovatel vede rozsáhlé mnohoznačné promluvy, v nichž převládá alegorický obraz současného nesourodého světa. Ve filozofickém eseji Znak a bytí (1994) se Ajvaz pokusil v polemice s některými estetickými kategoriemi francouzského myslitele J. Derridy o osobité pojetí uměleckého díla, nazíraného v první řadě jako sumář vzájemně se prostupujících vnějších a skrytých významových komponentů. Literárně-filozofické problematice je věnován soubor studií Tajemství knihy (1997).
Za prozaický diptych Tyrkysový orel byla autorovi v roce 1998 udělena Výroční cena Nadace Český literární fond, za román Prázdné ulice získal v roce 2005 Cenu Jaroslava Seiferta. Lucemburská zahrada Ajvazovi letos přinesla Magnesii Literu.
Použitá literatura:
MENCLOVÁ, V. a kol. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2005.
slovnikceskeliteratury.cz
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál... -
Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva
Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Velryba sírobřichá
velryba sírobřichá je, dle mého přesvědčení, objev seriózního virtuálního zoologa Jaroslava Haška. -
Návrat do pohádkového světa
Díky za pochvalu Viktorie. Snažím se. Knihy jsou mým velkým koníčkem od malička a mým velkým snem je ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Dobrý den Elen, i když je příběh primárně určen jiné věkové kategorii, tak já si užívám každý díl ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Označení vedlejších přízvuků je závislé na tom, v jakém typu textů/přepisů je potřebujete ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Jak se označují vedlejší přízvuky? -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, moc Vám děkuji za všechen čas, který budete knize věnovat. A omlouvám se, že ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji za informaci, knihu jsem si objednala, moc ráda si ji přečtu a napíši recenzi. Mějte ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, jen jsem se chtěl připomenout s novou knihou. Kniha NEBYLOVÉ už vyšla. Bude mi ... -
Ukázka z knihy: Kletba krve
Pro mě tato kniha není ale někomu se líbit může. Například název mi moc k názvu nesedí ale možná je to ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Země příběhů kouzelné přání, co na to říct. Bomba
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...